Časopis Naše řeč
en cz

K česko-bulharským jazykovým vztahům

Jarmila Syrovátková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ke sborníkům, které byly vydány v souvislosti s V. mezinárodním sjezdem slavistů v Sofii, patří i publikace Československo-bulharské vztahy v zrcadle staletí.[1] Je výsledkem spolupráce českých, slovenských a bulharských vědeckých pracovníků; obsahuje vedle studií historických a literárněvědných i čtyři články jazykovědné.

Akademik B. Havránek sleduje a konfrontuje podmínky, za kterých se vyvíjela čeština a bulharština, se zvláštním zřetelem k výsledkům tohoto vývoje. V obecných podmínkách vývoje obou jazyků jsou dva výrazně shodné rysy: 1. čeština na jedné straně a bulharština na straně druhé zaujímají v zeměpisné rozloze slovanských jazyků okrajová postavení, 2. oba jazyky byly v souladu s politickým a hospodářským vývojem vystaveny vlivu jazyků jiných, neslovanských. Tyto momenty způsobily v obou jazycích — kromě oblasti slovní zásoby — i v různých úsecích mluvnické stavby jednak zachování určitých archaizujících jevů, jednak vedly ke změnám. Oba národní jazyky se vyvíjely po dobu delší než tisíciletí zcela samostatně, bez vzájemných vztahů. Teprve v 19. století, v období stabilizování spisovných jazyků českého a bulharského, pobyt českých odborníků v Bulharsku způsobil, že do bulharštiny přešlo z češtiny mnoho odborných názvů.

Svetomir Ivančev ve svém článku zjišťuje české prvky v bulharské truhlářské terminologii. Jejich existence souvisí s tím, že po osvobození působili v Bulharsku čeští truhláři, i s dlouholetým působením Čecha Josefa Vondráka na první odborné škole pro truhláře v Sofii. Jeho zásluhou pronikly vedle starších termínů tureckých a řeckých do bulharské truhlářské terminologie odborné názvy české (např. bulh. блóжка— čes. vložka) a názvy německého původu užívané českými truhláři (bulh. лáйс(т)на — lajs(t)na z něm. Leiste). Vlastní termíny české i termíny původu německého zprostředkované češtinou patří k bulharské terminologické vrstvě základní; pro nově vznikající termíny bulharské se pak staly slovotvorným modelem (např. pro bulharský termín подлистник).

Sáva Heřman si všímá společných i rozdílných znaků vývoje spisovné bulharštiny, češtiny a slovenštiny. Vytváření těchto tří novodobých spisovných [96]jazyků koncem 18. a začátkem 19. století nemělo vždy stejné podmínky: čeština národního obrození navázala na veleslavínskou normu a podporována kodifikací Dobrovského rychle se stabilizovala; slovenština se konstituovala na podkladě existujícího již mluveného jazyka kulturního — středoslovenštiny; bulharština vycházela z jazyka tehdy ekonomicky nejdůležitější oblasti — z východní části Staré planiny — a stabilizovala se velmi pomalu. Všechny tři spisovné jazyky zdolávají v tomto období vážnou překážku svého vývoje: musí odstranit nedostatek slov potřebných pro označení nových pojmů. Závěrem Heřman zdůrazňuje, že vytváření všech tří spisovných jazyků bylo znesnadněno útlakem hospodářským i kulturní situací, v níž tyto tři národy žily a která ztěžovala vývoj i uplatňování jejich jazyka.

Ivan Lekov srovnává kvantitativní strukturu slov v češtině, slovenštině a bulharštině. Při rozboru materiálu vychází z českého, slovenského a bulharského skloňování podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen a z časování sloves; všímá si i oblasti tvoření slov. Příčiny rozdílů v délkové charakteristice slov českých, slovenských a bulharských je možno hledat v systémově i nesystémově působících činitelích v různých plánech jazyka (např. v hláskovém stahování, elizi aj.). I. Lekov dochází po analýze konkrétního materiálu k závěru, že — přes jisté rozpory — má čeština v zásadě delší slovní strukturu než slovenština, a proto je bližší bulharštině.

Všechny uveřejněné články potvrdily, že dlouholeté styky dvou slovanských národů tvořily v jejich historickém vývoji vždy kladnou složku.


[1] Vydalo Nakladatelství Československé akademie věd, 1963, stran 439; vyšlo i bulharské vydání péčí Bulharské akademie věd.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 2, s. 95-96

Předchozí Alexandr Stich: Český jazyk ve sborníku „Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii“

Následující Miloš Dokulil: Významná slovenská práce o rodu, čísle a pádu podstatných jmen

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1