Rychlopříplatek?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V jedné z pražských čistíren jsme četli toto oznámení: Dětské oděvy čistíme do 4 dnů bez rychlopříplatku. Pozastavili jsme se nad slovem rychlopříplatek.

Náleží k typu složených substantiv, v nichž je prvním základem přídavné jméno, které blíže určuje druhý základ [123]složeniny, substantivum, a je vzhledem k němu shodným přívlastkem, srov. např. veselohra, staročeština, novověk, rychlovařič aj.[1] U podstatného jména rychlopříplatek však o tento významový vztah mezi oběma komponenty nejde; neexistuje „rychlý příplatek“, ale příplatek za rychlost (vyčištění, opravy apod.). Substantivum rychlopříplatek bylo utvořeno patrně analogicky podle už vžitých pojmenování jako je rychločistírna, rychloprádelna, rychloopravna, rychlotavba, která jsou náležitě utvořena podle uvedeného modelu složených jmen. Všem těmto jménům je společné, že jejich druhý základ je od původu slovesný; avšak zatímco jména typu rychločístírna lze hodnotit na pozadí výchozího spojení příslovce + sloveso (rychle vyčistit, vyprat, opravit), u podstatného jména rychlopříplatek lze uvažovat jedině o spojení platit za rychlost (vyčištění apod.). Významový vztah, který je mezi těmito dvěma členy spojení, však nelze převést na jmenný výraz ani v podobě spojení „rychlý příplatek“, a tedy ani v podobě složeného substantiva rychlopříplatek.

V uvedeném oznámení je nutno užít jiného výrazu: může jím být opis příplatek za rychlé vyčištění, popř. pouhé příplatek, poněvadž ostatní je zřejmé ze situace; ve spojení se substantivem příplatek je však možno užít i adjektiva utvořeného od podstatného jména rychlost, tedy rychlostní příplatek (srov. obdobně výkonnostní příplatek).

---

[1] Srov. P. Hauser, Složená podstatná jména typu maloměsto, Naše řeč 42, 1959, s. 76n.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 2, s. 122-123

Předchozí Zdeněk Hlavsa: Frankofonní země Afriky

Následující Hana Prouzová: Nežehlící košile?