Časopis Naše řeč
en cz

Nežehlící košile?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

U nového typu pánských košil jsme v jedné pražské prodejně četli označení nežehlící košile. I když je každému zákazníkovi zřejmé, že jde o výrobky, které není třeba žehlit, nemůžeme s takovým označením souhlasit. Snaha po stručném pojmenování zde vedla k utvoření přídavného jména, které nemá požadovaný význam. Autor označení vycházel asi z pasívní zvratné formy košile se nežehlí a mechanicky přitvořil adjektivum s vypuštěním zvratného zájmena jako u podstatného jména slovesného. Přídavná jména utvořená příponou -cí od tvaru přechodníku přítomného, a takové je přídavné jméno nežehlící, označují děj jako právě probíhající činnost osoby nebo věci nebo jako jejich trvající vlastnost; srov. např. spojení hrající si děti ‚děti, které si (právě) hrají‘; vlající prapor ‚který vlaje‘ aj. Osoba nebo věc vyjádřená podstatným jménem je v takovémto spojení původcem, nositelem děje (děti si hrají, prapor vlaje); podle tohoto modelu by spojení nežehlící košile znamenalo ‚košile, které (právě) nežehlí‘. Úmyslem však bylo vyjádřit adjektivně vztah, který je v slovesné transformaci objektový (pasívní): (ne)žehlit košile. Je možné adjektivně takový vztah vyjádřit? Vezměme např. přídavné jméno odvozené od slovesa příponou -telný, nežehlitelný; tím bychom vyjádřili tu skutečnost, že označené výrobky nelze žehlit, ale o to  nám nejde. Nevyhovující by bylo i pří davné jméno nežehlicí, poněvadž má význam účelový, tj. vyjadřuje vlastnost předmětu jako nástroje (prostředku) určeného pro jistou činnost, např. žehlicí prkno. Ani přídavné jméno nežehli vý zde není správné; vyjádřili bychom jím totiž skutečnost, že se takto ozna[124]čené košile nesnadno žehlí. Probereme-li postupně všechna slovesná přídavná jména, ukáže se, že žádaný významový odstín potřebnosti (nepotřebnosti) spolu s trpným významem nevyjadřuje žádná z přípon, jimiž se odvozují přídavná jména od sloves. Z toho plyne, že v tomto případě nelze užít adjektivního pojmenování, ale opisu, větného vyjádření, např. (košile) netřeba žehlit, nepotřebují žehlit, bez žehlení nebo košile nevyžaduje žehlení apod.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 2, s. 123-124

Předchozí Hana Prouzová: Rychlopříplatek?

Následující Vladimír Ženatý: Nový typ jmen koní v chovu anglického plnokrevníka

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1