Z 31. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Předposlední sešit 3. dílu SSJČ vyšel v říjnu minulého roku. Je v něm dokončeno zpracování heslových slov písmene T (od hesla trajfus) a začíná se písmeno U (až po slovo uložení).

Z drobných pravopisných úprav a doplňků, které Slovník přináší a které jsou v duchu Pravidel českého pravopisu z r. 1957, resp. jejich reedice z r. 1966, vyjímáme z 31. sešitu: Pravopisem počeštěným vedle původního lze nově psát přejatá slova trust / trast (a od něho odvozené trustový a trastový atp.) a tramp / tremp (trampka / trempka, trampovat / trempovat). Podstatné jméno tramping má i dubletní počeštěnou podobu trempink (podobně je vedle camping i kempink). — Podle obvyklé výslovnosti je upraven pravopis výrazu pojmenovávajícího druh sportovního, popř. artistického nářadí trampolína (s dlouhým -í-). — Zjednodušen byl pravopis přejatých slov nezachycených pro menší frekvenci výskytu v AP: traper (dř. ps. trapper — výsl. [trepr]), tratorie (dř. ps. trattorie), travér (dř. ps. travers), tupé, tupet (dř. ps. toupé, toupet) a trymó (dř. ps. trumeau), zatímco u slov úzce odborných nebo dobových byl ponechán pouze pravopis původní (např. twill, twinset; twist, twostep). — U přejatých slov původem řeckých se místo původní skupiny th- na počátku podle výslovnosti píše t- (např. trombin — v AP takto upraven termín trombocyt) anebo je ponechána možnost volby (tyla i thyla, tymektomie i thymektomie, tyratron i thyratron). — Dubletní podobu má i velmi často dnes užívaný technický název transistor / tranzistor (ve významu ‚tranzistorový přijímač‘ patří toto slovo k výrazům hovorovým, slovo tranzistorák pak je prostředek slangový).

Pochybnosti se vyskytly, jak psát výraz pro kombinovanou sdruženou sázku — triz. V novinách úzus totiž prozatím kolísal (tris, tries, triz), rozkolísaná je i výslovnost samohlásky (vyslovuje se dlouze i krátce). Proto Slovník upravil pravopis tohoto slova tak, že ponechal psaní s krátkým i a na konci slova píše -z (podle výslovnosti slova v nepřímých pádech a v množném čísle vůbec, kde je [z]: trizu, trizy). — U hovorového označení sovětského dopravního proudového letounu zn. TU tučko výslovnost první slabiky rovněž kolísá [tu- i tú-], proto slovo píšeme s krátkým -u-.

Mezi zkratková vlastní jména nedávno ještě velmi četná — dnes se udržela většinou jen u názvů podniků zahraničního obchodu, kde mají svou oprávněnou funkci — patří i slovo Tuzex (z tuzemský export). Jako název podniku je píšeme s velkým písmenem; jde-li však o prodejnu Tuzexu, nemá toto pojme[46]nování už povahu vlastního jména, ale je obecným pojmenováním druhovým (prodejen Tuzexu je větší množství), a píšeme je pak s písmenem malým, tedy: jít do tuzexu, nakupovat v tuzexu.

Ženské podstatné jméno tresť se skloňuje podle vzoru kost; v 3. a 6. pádě množ. č. má však už tvary podle vzoru píseň (trestím, trestích), v 7. pádě vedle starého tvaru tresťmi i trestěmi. — Slovo třmen patří k tvrdým mužským podst. jménům vzoru hrad (tak dosud i v ŠP); jména na -men jako ječmen, křemen, plamen, pramen aj. však mají v jedn. č. v 2., 3. a 6. pádě i tvary podle skloňování měkkého. Analogicky má i slovo třmen (s řidším tvarem třemen) v 2., 3. a 6. pádě nejen třmenu, ale také 2. j. třmene, 3. a 6. j. třmeni (podle vzoru stroj).

Určovací složeniny utvořené ze substantivních základů nebývají ve spisovné češtině časté. Uplatňují se především jako odborné názvy (z 31. seš. např. tunokilometr[1] — vedle tunový kilometr — jako termín dopravní, tunomíle loďařský). Neujal se mechanicky přejatý rusismus trudoden, včas odmítnutý[2] a vhodně nahrazený souslovími pracovní den, popř. pracovní jednotka, která se stala ekonomickými termíny. — Odbornými názvy jsou slova turbodmychadlo, turbosoustrojí, turbovrtulový, která patří svým skladem k tzv. hybridním složeninám. Z věcných důvodů zamítli odborníci slovo turboreaktivní (turboreaktivní letadlo), postačí označení reaktivní nebo tryskové letadlo. — Mezi výrazy užívanými zejména v publicistických projevech najdeme složeniny s první částí truc-: trucfestival, trucpodnik, trucorganizace; Slovník je hodnotí jako prostředky hovorově expresívní.

K výrazům slangovým řadí Slovník některá z konatelských jmen na -ař / -ář, jako účtař (tj. účetní odborník), tyčkař (zde samo slovo tyčka je slangovým ekvivalentem pro označení sportovní disciplíny skok o tyči: srov. na pořadu je tyčka) a ze školního slangového vyjadřování trojkař; slovo úkolář, označující ‚zaměstnance, který úkoluje‘, má platnost spisovného termínu.

Ani konatelská jména na -ák nejsou vždy spisovná: např. tramvaják (stejně jako dopravák) je slovo obecné češtiny; vhodný jednoslovný spisovný ekvivalent pro toto slovo ovšem neexistuje a spojení průvodčí nebo řidič tramvaje nezachycuje plně obsah slova tramvaják (může jít i o jiné zaměstnance tohoto dopravního podniku).

Příponou -ák jsou tvořena i nespisovná neživotná podstatná jména mužského rodu, např. trhák (sport. slang. nasadit trhák těsně před cílem, tj. náhle zrychlit, „utrhnout se“ od svých spoluběžců; také v jiném významovém odstínu: kriminální, filmový trhák) a úkolák (srov. i cesťák — cestovní příkaz, z voj. slangu opušťák); v těchto případech jde o slovo vzniklé univerbizací na pozadí víceslovného spisovného pojmenování (úkolák ← úkolový list). — Slangové je rovněž slovo tranzit, pokud [47]ovšem nahrazuje spisovná dvojslovná spojení tranzitní vízum, tranzitní hotel, popř. tranzitní prostor nebo místnost (na letišti).

Ze slangových výrazů s příponou -ka uvádíme z 31. sešitu: traktorka (z traktorový závod, továrna na traktory, resp. ze spojení traktorová stanice; traktorky jako název druhu bot je zbožíznalecký termín), transportka (tech. slang. — transportér), transverzálka (dopr. slang. transverzála), trasírka (zeměměř. slang. — výtyčka; samo sloveso trasírovat patří k zast. slangu, spisovné je bud vytyčovat, nebo trasovat) a ujímačka (text. slang. — z ujímací jehla).

Ne vždy přesně se rozlišuje mezi slovesy tipovat a typovat (a podstatnými jmény tip a typ): tipovat znamená ‚vyslovovat předpověď (tip) výsledku zápasu, sázky‘ (tipovat zápas, vítěze, sportku), typovat je pak totéž co ‚provádět typovou zkoušku (motorového vozidla)‘, popř. — s tímto významovým odstínem se však setkáváme velmi zřídka — ‚psát na psacím stroji‘ (v SSJČ doloženo z K. Čapka). — Vedle slova typ (např. typ vozidla, parní turbíny) žije v technickém slangovém vyjadřování i ženská podoba typa (nová typa motoru).

Většiny rusismů, které byly svého času mechanicky přejímány do češtiny, užíváme jako citátových slov charakterizujících sovětské prostředí. V 31. sešitu se to týká vedle zmíněného už slova trudoden výrazu účastek (‚organizační úsek‘); jen některá z nich pronikla i do nespisovných vrstev českých (např. trenýrovka, srov. i puťovka, komandýrovka, uvedené v předchozích sešitech).

Mezi přídavnými jmény účelný a účelový existuje významový rozdíl, který není vždy mluvčími nebo pisateli přesně zachováván. Příd. jméno účelový vyjadřuje vztah k podstatnému jménu účel v širokém slova smyslu (‚takový, který se týká jistého účelu nebo mu slouží‘); uplatňuje se zejména v odborném vyjadřování: účelová organizace, publikace; ekon. účelové financování, účelová rezerva; jaz. účelová věta, spojka. U příd. jména účelný vystupuje význam hodnotící (‚takový, který má nějaký účel, který (dobře) slouží nějakému účelu‘): srov. účelné opatření, zařízení, jednání, účelný pracovní oblek. — Mezi přídavnými jmény učební a učebný není zřejmý rozdíl významový, nýbrž frekvenční. Tvrdého příd. jména se totiž užívá řidčeji (učební i učebná látka, pomůcka, ale jen učební osnovy, učební obor, poměr, smlouva). — Trestní znamená ‚vztahující se k trestu, trestání vůbec‘, srov. trestní pravomoc, orgány, právo, zákon, soud, oznámení, rejstřík, kdežto trestný znamená buď ‚(o činu) zasluhující trest‘: trestné jednání, trestný čin, nebo ‚určený k trestání, s jeho prováděním souvisící‘, např. trestná výprava, trestná ulice. K druhému významovému odstínu náleží i řada termínů sportovních: trestný hod, trestné střílení, území, trestná lavice. Sousloví trestný kop bylo odborníky nahrazeno přesnějším odborným pojmenováním volný přímý kop (na rozdíl od volného nepřímého kopu). Toto trojslovné spojení totiž lépe vystihuje, že jde o kop, který se provádí z místa přestupku (nikoli z místa předem označeného, jako je tomu při rohovém kopu nebo při pokutovém kopu — odtud volný), a to buď přímo na branku, anebo jako nahrávka spoluhráčům; je však nevýhodné svou délkou (např. v rozhlasové reportáži).

[48]Z dalšího zpřesnění odborných názvů, provedeného v 31. seš., jmenujme alespoň tři: Sousloví rybí tuk se užívá neodborně, odborný lékárnický název je rybí olej; cukrová třtina má odborný ekvivalent cukrovník lékařský; výraz traviny jako zemědělský termín zastaral, dnes se místo něho užívá odborného názvu trávy.

O nadbytečném přílivu přejatých slov do jazyka naší publicistiky — zejména v statích podávajících ekonomické informace — se psalo už vícekrát. Patří k nim slovo trend znamenající ‚základní směr vývoje sledovaného jevu‘; je to termín jistě důležitý např. ve statistice (ve statistických odborných textech se mluví např. o klesajícím trendu úmrtnosti, o trendu průmyslové výroby), nemusí však být neustále opakován — jak se to často děje — v novinářských článcích určených k informaci prostého čtenáře. V nich postačí užít slov sice méně přesných, zato však obecně srozumitelných (např. místo příznivý trend zahraničního obchodu — příznivý vývoj …; světový trend vědy — … směr vývoje…; trend životní úrovně — směry životní úrovně atp.). Slova trend se navíc užívá nevhodně nebo chybně (např. naplánovat vysoké trendy, trend v politickém myšlení určité třídy atp.).[3]

Vedle slova tým bylo nově přejato z angličtiny jako poloviční kalk sousloví pracovní tým (team-work, doslova ‚týmová práce‘, ‚práce v týmu‘), známé nyní z organizačního uspořádání vědeckého a technického výzkumu; znamená pracovní skupinu vytvořenou k řešení určitého (vědeckého, technického) úkolu. — Turismus se liší od běžnějšího výrazu turistika nejen menší častostí svého užívání, ale i jistým významovým rozdílem; rozumíme jím ‚(organizovaný) turistický cestovní ruch‘, kdežto turistika je ‚cestování konané za účelem rekreačním a poznávacím vůbec‘.

V publicistických projevech se s oblibou užívá i některých výrazů typicky knižních, např. slovesa ukovat (ve spojení ukovat pevné přátelství) a ustálených spojení úhelný kámen (srov. úhelným kamenem našeho hospodářství je energetika) a zorný úhel (pod zorným úhlem našich představ).

Knižní charakter má nevlastní předložka u příležitosti (proti prostému vyjádření při). Užívá se jí především v projevech slavnostnějšího, oficiálního rázu (např. u příležitosti oslav Slovenského národního povstání). — Předložkový výraz za účelem činí sice vyjádření přesnější a někdy i úspornější (např. za účelem inventury zavřeno), ale neužívá se ho vždy správně (nesprávné je např. za účelem onemocnění zavřeno — místo správného a skutečně stručného pro nemoc zavřeno).

Zájmena týž se někdy užívá nesprávně místo osobního, popř. přivlastňovacího zájmena (např. pošlete mi účet, abych mohl týž zaplatit — správně jej).

U slovesa učit ve významovém odstínu ‚vyučovat‘ a učit se ve významu ‚cvičením se vzdělávat, získávat určité vědomosti‘ je i ve spisovném jazyce vedle dosud kodifikované vazby s 3. pádem (učit matematice; učit se ruštině, básničce) také vazba s pádem 4. (učit matematiku; učit se češtinu, slovíčka), která [49]je v úzu stejně běžná.[4] Souvisí to s obecnou tendencí vyjadřovat předmět (v syntaktickém smyslu) prostým čtvrtým pádem.[5] Jen 3. pád ovšem zůstává u vazeb slovesa učit, učit se s významovým odstínem působit k získání nějaké vlastnosti‘, popř. ‚získávat nějakou vlastnost‘ (tedy jen např. učit dítě smyslu pro pořádek, učit novému způsobu myšlení; učit se pořádku, kázni, učit se úctě k starším — ve všech případech jde o vazbu slovesa s abstraktními jmény). _ Významový odstín slovesa učit se ‚připravovat se na něj. povolání‘ vyžaduje ve spisovném projevu vazbu se 7. pádem (učit se kadeřnicí, prodavačem), spojení s předložkou na se 4. pádem je obecně české (učit se na zámečníka, holiče).

Sloveso účastnit se má nejčastěji vazbu s 2. pádem (účastnit se brigády, sjezdu, socialistického soutěžení), užívá se ho však i s předložkovým 6. pádem (účastnit se na vypracování plánu, řidčeji při záchranných pracích; jde o odstín blízký slovesu podílet se na něčem, které má touž vazbu). Podstatné jméno účast se pojí — vedle vazeb s předložkami na a při — s předložkou v (tedy: účast na plánu, při plánu; účast na brigádě, při brigádě, v odboji). — Sloveso účinkovat s významem ‚veřejně umělecky vystupovat‘ bývá ve spojení s předložkou na (účinkovat na estrádě), řidčeji s předložkou při (účinkovat při školní besídce).

Ve spojeních (větách) typu ubývá vody, ubývá sil jde o neosobní konstrukci s 2. pádem. V hovorovém jazyce bývá nahrazována konstrukcí osobní, zvláště u jmen konkrétních (voda ubyla, peníze ubývají), jak na základě úzu potvrzuje i Slovník.[6]

Knižní je užití infinitivu být ve spojení se slovesem ukázat se, ukazovat se (např. tušení se ukázalo být pravdivým vedle náležitého tušení se ukázalo pravdivé, pravdivým; ukazuje se být dobrým pracovníkem — správně ukazuje se dobrým pracovníkem, jako dobrý pracovník).

---

[1] Srov. M. Dokulil, Nová skutečnost v zrcadle slovní zásoby češtiny, Naše řeč 35, 1951/52, s. 129. — Složeniny typu tunokilometr (a dále ampérhodina, kilowatthodina atp.) bývají někdy považovány za tzv. složeniny multiplikativní, násobné.

[2] Srov. K. Hausenblas, Jaký český výraz pro trudoděň?, Naše řeč 34, 1950, s. 76.

[3] Podrobněji o tom Naše řeč 48, 1965, s. 199n. v článku Zd. Sochové Některé novinky v současné slovní zásobě.

[4] Už v Havránkově-Jedličkově České mluvnici, 1963, se uvádí, že „u sloves učit, učit se proniká i do spisovného jazyka … vazba se 4. pádem“.

[5] Srov. K. Hausenblas, Vývoj předmětového genitivu v češtině, Praha 1958.

[6] Česká mluvnice, 1963, s. 344, považuje spojení ubývá voda za prostředek nespisovný. Srov. o tomto typu i K. Hausenblas v knize cit. v pozn. 5, s. 20 aj.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 1, s. 45-49

Předchozí Vladimír Šmilauer: Zájem o jazykovědné otázky v Maďarsku

Následující Běla Poštolková: Původ a skloňování názvů některých mikrobů