Časopis Naše řeč
en cz

Zájem o jazykovědné otázky v Maďarsku

Vladimír Šmilauer

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V akademickém časopise Acta Linguistica Academiae Scientiarum Hungaricae uveřejňuje L. Papp „kroniku“ jazykovědného života v Maďarsku. [44]V přehledu roku 1964 (15, 379—401) píše na s. 382: „V Maďarsku velmi stoupl zájem nejširších kruhů o jazykovědné otázky. Tisk, rozhlas a televize stěží dovedou tento zájem uspokojit.“ Tento zájem lze doložit i jinak: oba jazykovědné časopisy, odpovídající asi Naší řeči, Magyar Nyelvőr i Magyar Nyelv, těší se velké pozornosti čtenářů. Magyar Nyelvőr (má už 90 ročníků) vychází v 5800 exemplářích, Magyar Nyelv, mladší a vědečtější, jich má 1400. — V téměř každém čísle časopisu Élet és tudomány (Život a věda) je článek jazykovědný. — Velký maďarský výkladový slovník vyšel v sedmi svazcích (dohromady 7400 stran) za pouhá čtyři léta (1959 — 1962) a každý svazek byl do půl roku rozebrán. — Velká akademická mluvnice o 1160 stranách vyšla za pouhá dvě léta atd.

Příčiny takového jevu jsou složité a nelze je snadno zachytit. Chtěl bych upozornit jen na dva momenty. Jedním je zvláštní situace maďarského národa, svým jazykem ve svém prostředí zcela izolovaného, jediného příslušníka ugorské jazykové skupiny, který se stal vysoce kulturním národem. Přes tisíc let žijí Maďaři uprostřed národů zcela jiného původu a jazyka, mezi několika národy slovanskými, Němci, Rumuny; silně na ně zapůsobily vlivy italské i francouzské (valonské); nejsilněji však latina, po dlouhá staletí jazyk veřejného života. Tak vznikl velmi složitý a zajímavý útvar jazykový s tolika cizími vlivy, že se pociťovalo nebezpečí ztráty jeho ugrofinského základu. A tento pocit izolovanosti a ohrožení je východiskem maďarského nacionalismu, který v minulosti někdy degeneroval v šovinismus, dnes se však usměrnil a prohloubil v oddanou a účinnou lásku k mateřskému jazyku. Zájem širokých kruhů se nese k dvěma stránkám: k otázce původu slov (etymologie maďarštiny je velmi složitá) a k otázkám jazykové správnosti.

Ale velkou zásluhu o tento stav má — a to je druhý moment, na nějž chci upozornit — i maďarská jazykověda. Nevěnovala se nikdy příliš otázkám grafiky a pravopisu (maďarský pravopis je nejstabilizovanější mezi pravopisy východoevropských národů) a nestrhovala proto tímto směrem ani pozornost širokých vrstev. Vyvíjela se značně organicky, stále se prohlubujíc. Zvláště však dovedla si vždy uchovat schopnost jasného a přístupného výkladu i značně složitých otázek jazykovědných (přiznám se, že se o moderních směrech lingvistických[1] nejraději poučuji ze soustavné jejich hlídky, kterou řídí v Magyar Nyelvőr Fer. Papp).


[1] Ty však do maďarské jazykovědy pronikaly dosti pomalu. — B. Hk

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 1, s. 43-44

Předchozí Ivan Lutterer: Třetí konference o slovanské onomastice

Následující Vladimír Mejstřík: Z 31. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1