Časopis Naše řeč
en cz

Jak skloňovat slovo brojler?

Olga Müllerová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době se v denním tisku i v odborných publikacích setkáváme se slovem brojler. Je to odborný název drůbežářský a [128]označuje se jím jatečné kuře (obojího pohlaví) pěstované pro maso. Pro neodborníky je toto slovo často neznámé, také v „Příručním slovníku“ a ve „Slovníku spisovného jazyka českého“ není uvedeno. Je anglického původu; svědčí o tom zpočátku zachovávané psaní s -i- (broiler).

Často se vyskytují rozpaky nad tím, jak slovo brojler skloňovat. Svým zakončením se zařazuje ke jménům mužským, a protože označuje zvíře, bude se skloňovat jako nečetná domácí jména zvířat zakončená na -er, např. kačer, houser, kde -er je slovotvorná přípona přechylující (od káča, husa), a ještěr, kde -er je ovšem součástí základu. V jednotném čísle bude tedy 2. p. brojlera, 3. p. brojlerovi vedle brojleru, … 7. p. brojlerem, v množném čísle pak tvary brojleři, brojlerů, … brojlery.

Poněkud zvláštní se nám může zdát tvar 1. p. č. množ. brojleři. Odkud pramení rozpaky nad tímto tvarem? Působí zde několik činitelů. V slově brojler, brojleři je pro označení kuřete, které je rodu středního, užito jména rodu mužského. To by nám však samo o sobě nemuselo připadat neobvyklé (jatečné prase pěstované pro maso se označuje slovem pečenáč). Jsou tu však ještě okolnosti další, především to, že se slovem brojler označuje ptačí mládě, tj. živočich nevyspělý, pohlavně dosud zřetelně necharakterizovaný (to je důvod, proč jména mláďat jsou rodu středního), u něhož výrazně mužská životná koncovka 1. p. č. množ. -ři (brojleři) působí nápadně nezvykle.

Působí zde jistě na první pohled také dojem, že slovo brojler označuje neživou věc (podobá se např. slovu bojler). Je to dáno tím, že jenom menší počet slov se zakončením -er je pojmenováním živých bytostí (např. gangster, boxer), zatímco toto zakončení je časté u pojmenování věcí neživých (např. bojler, poker, škuner). Slova označující živé bytosti mají převážně zakončení na dlouhé -ér (např. šofér, konstruktér, reportér).

Přes všechny tyto důvody, proč se nám zdá tvar brojleři neobvyklý, je to jediný možný tvar. Vlastní příčina nesnází je především v tom, že přejaté pojmenování brojler není nejvhodnější. Dobrá rada, jak je nahradit, je však drahá. Odvodit od tohoto slova podobu středního rodu slovotvornou příponou dobře nemůžeme. Najít za ně českou náhradu by bylo rovněž velice obtížné, protože kromě specifického tvoření názvů mláďat od názvu dospělého tvora nemáme pro jména středního rodu označující živé bytosti žádný vhodný slovotvorný prostředek (jen zcela ojediněle se tvoří tato jména od přídavných jmen označujících vlastnosti, srov. nemluvně od nemluvný).

Nakonec zbývá otázka, zda je brojler — kromě úzce odborného užití — slovo potřebné a zda se vůbec pro běžné dorozumívání vžije.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 127-128

Předchozí Miroslav Roudný: Slovesa cizího původu v potravinářském názvosloví (pasterizovat - pasterovat)

Následující Alois Jedlička: Dvacáté výročí osvobození a český jazyk

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1