Hana Prouzová
[Drobnosti]
-
Před vánočními svátky se v některých prodejnách objevily nápisy poradna dárků nebo poradna vánočních dárků. Nápisy nás zaujaly, poněvadž v nich jde o poněkud neobvyklé spojení podstatného jména poradna s 2. pádem jmenného výrazu, který zde má funkci bližšího určení. Abychom mohli posoudit vhodnost, popřípadě správnost uvedených spojení, povšimneme si blíže jak samotného jména poradna, tak i spojení, v nichž se vyskytuje. Podstatné jméno poradna je odvozeno od slovesa poradit příponou -na, která je charakteristická pro názvy označující místo děje, srov. např. vypravovat - výpravna, opravovat - opravna, sbírat - sběrna aj., předmět děje v nich tkvícího se pak vyjadřuje nejčastěji závislým 2. pádem příslušného jmenného výrazu. Jmenné konstrukce jako výpravna zboží, opravna aut, kancelářských strojů, sběrna léčivých rostlin apod. chápeme na pozadí slovesných spojení vypravovat zboží, opravovat auta, kancelářské stroje, sbírat léčivé rostliny atd. U pojmenování poradna dárků je však situace poněkud jiná; výchozím spojením není především nebo jenom vazba se 4. pádem, jako tomu bylo v předchozích případech, tj. poradit dárky, ale spíše poradit se o dárcích. Odtud také pramení rozpaky nad nápisem, v němž je užito vazby s 2. pádem.
Rozdíl mezi spojením typu opravna aut a spojením poradna vánočních dárků je i z hlediska významového vztahu mezi řídícím a závislým členem: v prvém případě jde o předmět, který je dějem zasahován, v druhém spíše o vyjádření zřetele (poradna týkající se vánočních dárků).
Při pojmenovávání takovýchto různých institucí však můžeme zvolit i jiný pojmenovávací přístup: bližší určení řídícího podstatného jména vyjadřujeme často příslušným přídavným jménem, např. listovní výpravna, Československé automobilové opravny, zámečnická provozovna apod. Tento postup je obvyklý právě také při pojmenovávání různých druhů poraden, srov. advokátní, popřípadě právní poradna, diabetická poradna, jazyková poradna, kosmetická poradna, protialkoholická poradna, poradna pedagogicko-psychologická atd. Tohoto pojmenovacího postupu však lze užít jen tehdy, můžeme-li z blíže určujícího jmenného výrazu utvořit přídavné jméno, jako tomu bylo v právě uvedených příkladech. Od několikaslovného po[121]jmenování však přídavné jméno vždy utvořit nemůžeme; v takovém případě použijeme buď už uvedené vazby s 2. pádem, pokud pro ni jsou podmínky, nebo vazby s pádem předložkovým. Ve spojení s podstatným jménem poradna je např. obvyklá vazba s předložkou pro, srov. poradna pro matky a kojence; poradna pro nákup a zkoušení strojů, poradna pro volbu povolání, poradna pro správné oblékání aj. Vyskytuje se však jen ve spojení se jmény osob, jímž se radí (poradna pro matky a kojence), nebo s dějovými jmény (poradna pro nákup a zkoušení strojů, pro volbu povolání, pro správné oblékání).
Vraťme se však nyní k našemu úvodnímu spojení poradna vánočních dárků. Jak jsme už vyložili, tato genitivní vazba v našem případě nevyhovuje. Druhý způsob pojmenování této instituce, totiž vyjádřit bližší určení přídavným jménem, nám poskytuje dvě možnosti: nechceme-li v nápise zdůraznit, že jde právě o vánoční dárky, vystačíme s pouhým dárková poradna; v opačném případě se nám nabízí např. spojení vánoční dárková poradna. Konečně existuje i další možnost, a to použít předložkové vazby s příslušným dějovým podstatným jménem; nápis by potom zněl poradna pro nákup vánočních dárků, ale byl by to nápis poněkud těžkopádný.
Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 120-121
Předchozí Jaroslav Machač: Vrátil se coby vítěz
Následující Alois Jedlička: Víte, co je mikrooddech?