Časopis Naše řeč
en cz

Víte, co je mikrooddech?

Alois Jedlička

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době setkáváme se v tisku stále častěji se slovy s první částí mikro-. Tak jsme mohli nedávno číst o novém přístroji nazvaném mikromanipulátor, podobně o mikroelektrodách nebo mikrosoučástkách, v novinách se objevuje mikrointerview nebo mikrorozhovor, čtenáři tam mohou číst mikropovídky nebo mikrodramata, existují mikrokresby, ale je také mikropráce a jsou i mikrooblasti a mikroobvody ap.

Tvoření slov s první částí mikro- není ovšem nové. „Příruční slovník jazyka českého“ (dále PS) jich zaznamenává (i s odvozeninami) 69, hlavně termínů z oborů přírodovědných a technických; z nich se do běžného užívání rozšířil mikrofon (srov. mluvit do mikrofonu ap.), zčásti i mikroskop. Počet složenin s mikro- příliš nevzrostl ani v novém „Slovníku spisovného jazyka českého“ (dále SSJČ) z r. 1960. Zato však překvapí prudký jejich vzrůst v excerptech z poslední doby uložených v novém materiálu lexikografického archívu ÚJČ a do SSJČ ještě nepojatých. Na sto nových slov tohoto typu nově zachycených je toho výrazným svědectvím. Přitom však vznikají stále ještě nová slova další, jak nás o tom přesvědčuje i běžná čtenářská zkušenost.

Významovým protějškem složených slov s mikro- jsou slova s makro- (určuje druhou část slova významem ‚velký‘). I těch nově přibývá, i když ne v té míře jako slov s mikro-. V novém materiálu archívním je zachyceno 20 nových slov s makro-, která SSJČ ještě nemá. Často se vyskytují protikladné dvojice jako makrostruktura - mikrostruktura, makrosnímek - mikrosnímek, makrotrhlina - mikrotrhlina ap.

Srovnání nově se vyskytujících slov s mikro- (popř. makro-) se zpracováním tohoto typu v SSJČ nás přivádí ještě k jinému závěru: V SSJČ (podobně jako v PS) je mezi složeninami s mikro- jediné slovo hybridní, a to fyzikální termín mikrováhy, mezi složeninami s makro- se hybridní slovo nevyskytuje vůbec. Naproti tomu v novém materiálu jsou hojně zastoupeny právě složeniny hybridní, tj. takové, jejichž druhý člen je slovo domácího původu, srov. např. vedle slov už uvedených mikroprvek, mikrosíto, mikrovrtačka, mikrovosk, mikrotyčinka, mikrovláček, mikropohled, mikrohnojivo ap., podobně s makro-, makrosvět, makroprostředí [122]aj. U některých z nich jde o částečné počeštění cizí složeniny nahrazením druhého členu slovem domácím, srov. např. dvojice mikrointerview - mikrorozhovor, mikroportrét - mikrosnímek, mikrokosmos - mikrovesmír ap. Zjišťujeme tedy, že vedle celkového vzrůstu počtu složenin s mikro- je nápadný právě také značný podíl složenin hybridních.

Můžeme se ptát, zda všechna nová slova tohoto typu vznikla ze skutečné pojmenovávací potřeby, nebo zda jde při jejich vzniku i o motivy jiné. Hojný vznik nových složených slov s mikro- je skutečně z velké části v souvislosti s novými pojmenovávacími potřebami. Je odrazem nových skutečností, schopnosti moderní techniky umožňovat pozorování a poznávání velmi malých předmětů; obráží se v nich zájem o zkoumání malých úseků, dílčích jevů, v oblasti umění jsou projevem záliby v tzv. malých formách uměleckých. V složeninách s mikro- nachází tedy jazyk vhodný a potřebný prostředek pro pojmenování skutečností souvisících často s novou technikou, s novou metodologií i s novými postupy uměleckými. Existují zde ovšem i pojmenovávací postupy jiné, jak ukazuje např. název malé formy, užívaný zvláště v divadelnictví.

Je zřejmé, že se tvoření slov s mikro- využívá především v oblasti terminologické, zvláště v názvech technických nebo přírodovědných. Teprve v současné době proniká hojněji i do oblasti neterminologické, a to v publicistice. A právě zde jak množství novotvarů, tak jejich šíření svědčí také o tom, že jde do jisté míry o jev v jazyce módní.[1] A módnost skrývá v sobě nebezpečí brzkého opotřebování, výrazové nivelizace a znehodnocení. Máme o tom už nesporná svědectví.

V našich novinách a časopisech se objevují a objevovaly názvy rubrik jako Malý oznamovatel, Malá kronika, Chvilka zábavy, Trochu humoru; v televizi je Chvilka poezie ap. V časopise Věda a technika mládeži existovala rubrika Zajímavé problémy; v roce 1963 byla však přejmenována na — Mikrooddech. Udělali jsme malou anketu a zeptali jsme se, jak rozumějí čtenáři slovu mikrooddech a jak je přijímají. Následoval většinou úsměv nebo pokrčení ramen. Slovo mikrooddech je jistě nápadné, významově nepříliš jasné. Volba prostředků nápadných je v publicistice v některých případech odůvodněná, má svou funkci, např. v nadpisech zpráv (zvlášť např. ve večernících), v reportážích ap. V názvech stálých rubrik jde však spíše o základní funkci sdělnou, o výrazovou automatizaci než o upoutání pozornosti výrazovou nápadností. A této sdělné funkci nové slovo neslouží dobře. Podle vzoru časopisu Věda a technika mládeži mohly by jiné noviny a časopisy zmodernizovat názvy svých rubrik na „Mikrokronika, Mikrooznamovatel, Mikrozábava“ ap. Následovníky už ovšem Věda a technika mládeži má: v časopise Kopaná - hokej (1964, č. 7, s. 26) zavedli rubriku „Naše mikrometodika“; odvozeného přídavného jména se však i autor poněkud polekal a dal je pro jistotu do uvozovek. (Chceme proto každý měsíc po určitou dobu uveřejňovat jakési „mikrometodické varování“…) Zdá se však, že je to jen pouhý výstřelek dobové publicistické módy, která po čase opět rychle opadne.


[1] Nově např. televizní publicistika vytvořila mikropřehlídku a rozhlas mikronovinky (v pořadu nazvaném Novinky a mikronovinky, 21. 2. 1965).

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 121-122

Předchozí Hana Prouzová: Poradna dárků?

Následující Igor Němec: Granátové jablko

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1