Časopis Naše řeč
en cz

Nová skupina vlastních pojmenování

Jaroslav Kuchař

[Články]

(pdf)

-

Výrazným rysem jazykového vývoje posledních let jsou také změny v soustavě vlastních pojmenování.[1] Značná část nových vlastních pojmenování plní nezřídka tu funkci, kterou dříve měla jména osobní, např. v názvech obchodních jednotek, výrobních závodů, řemeslnických provozoven, výrobků apod. Tento ústup osobních jmen v jiných funkcích, než je jejich funkce primární, úzce souvisí se společenským vývojem posledního období. Osobní jména přestávají být oním silným motivačním zdrojem, kterým byla pro ostatní skupiny, např. také pro jména místní, po celé historické období a pro vlastní pojmenování se hledají nové podněty a zdroje motivů.

Účelem tohoto článku je upozornit na jednu novou skupinu vlastních pojmenování a zjistit, o jaké motivy se opírají. Jde o poměrně značně rozsáhlý soubor názvů jednotných zemědělských družstev, která vznikla nebo vznikají sloučením z několika družstev samostatných. Protože součástí názvu je také označení ‚jednotné zemědělské družstvo‘ (popř. JZD), jde vlastně o druhou část názvu; ta bývá nejčastěji v 1. pádě (v nominativu jmenovacím), u některých typů názvů však i v 2. pádě (příklady jsou v přehledu u jednotlivých typů).

Z hlediska pojmenování je to soubor velmi zajímavý: V prostředí zemědělského venkova dochází po značně dlouhém období (vznik jmen místních a pomístních patří tu vlastně už historii a také názvy samostatných, nesloučených zemědělských družstev se z převážné většiny opírají jen o historická jména obcí) opět k hromadnému tvoření názvů, přičemž se tu střetají dvě tendence odlišené dobově i charakterem pojmenování. Do oblasti, v níž před lety pevně zakotvila jistá pojmenovací soustava,[2] pronikají — spolu s novým pojetím výroby i živo[17]ta vůbec — také některé nové způsoby pojmenování z „městských institucí“ průmyslového, obchodního, kulturního apod. charakteru.[3]

Je ovšem zřejmé, že se tu nedá obdobně využít při pojmenování všech těch motivů, o něž se opírají názvy výrobních družstev (nebo vůbec závodů) průmyslových nebo řemeslnických, totiž motivů vztahujících se k rozličnému charakteru výroby nebo výrobní činnosti, k různosti druhů výrobků, zpracovávaného materiálu atpod.; pro převážnou většinu názvů družstev zemědělských nemají takové motivační znaky rozlišující hodnotu. Proto tu můžeme pozorovat jen náznaky takové motivace, např. v pojmenováních: JZD (JRD) Klas (okr. Č. Budějovice), Zlatý klas (okr. Klatovy), Třešňový květ (okr. Jičín), Blatenská růže (se sídlem v Blatné, kde se pěstují růže), Vinosady (okr. Bratislava-venkov),[4] Závlaha (v Jihomoravském kraji) aj. Taková pojmenování se vždy více nebo méně pociťují jako obrazná.

Jsou proto jedním z hlavních motivačních zdrojů pojmenování sloučených zemědělských družstev znaky vztahující se k místním, krajinným, zeměpisným, kulturním apod. souvislostem. Jsou to vlastně zcela obdobné znaky, které v minulosti sloužily při vzniku jmen místních a pomístních.

Vcelku nepřekvapuje, že se zřídka vyskytují názvy JZD podle některé z obcí, v nichž družstvo hospodaří; na překážku je tu zřejmě lokální patriotismus. V našem materiále je tento způsob soustavněji doložen jen z okresu Komárno (úřední zásah?). Ojedinělá jsou také v názvech sloučeného JZD jména několika obcí, jako např. v názvu JZD Roztoky-Kruh (okr. Semily), JZD Klokočské Loučky (ve dvou obcích, Klokočí a Loučky, u Turnova). Poněkud častější jsou případy, kdy sloučené družstvo má název obce, v níž se — spolu s názvy — sloučilo obcí několik. Tak např. v Západoslovenském kraji vznikla z obcí Velká Lúč a Malá Lúč jedna obec, Lúč na Ostrove, a tento název si ponechalo také sloučené družstvo. Podobně JRD Adamovské Kochanovce (okr. Trenčín) je nazváno podle obce sloučené z bývalých obcí Adamovce a Kochanovce. Zcela osamocený je pak název JRD Níragovce (okr. Levice), sloučeného z družstev v nesloučených obcích Nýrovce a Agov; jde tu o samorostlou jazykovou kombinaci (nikoli asi zcela bez vlivu maďarského) z prvků názvů obou obcí.

[18]Někdy slouží jako motiv pojmenování jméno kraje nebo jiného většího územního, zeměpisného celku, např. v názvech JZD (JRD) Horácko, Polabí, Pošumaví, Šumava, Vysočina, Javorina, Český ráj, Žitný ostrov, Horná Nitra, Šumavské hory, Liptovské hole. Protože však tento způsob má nevýhodu identifikační (např. v Jihočeském kraji je název JZD Šumava zastoupen šestkrát), upravují se názvy rozlišujícími přívlastky, např. JZD (JRD) Nové Klatovsko, Nový Spiš, Nový směr Hradecka, Chodská stráž aj. Poněkud jinou úpravou téhož motivu jsou vlastně i některé názvy ze jmen obyvatelských, jako JZD Moravan, Hradečan, Jihočech.

Velkou skupinu tvoří názvy družstev podle zeměpisných objektů, jako řek, rybníků, hor, vyvýšenin apod. Jde jednak o názvy, které se zcela nepochybně opírají o vlastní jména těchto objektů, jednak o názvy, u nichž je bez znalosti místních poměrů těžko určit, zda se opírají o pojmenování obecná, nebo o zeměpisná jména vlastní, a to místní nebo pomístní. (Vztah ke skutečnému utváření terénu tu pak může být volný.)

K první podskupině patří např. tyto názvy: podle řek: JZD (JRD) Dunaj, Vltava (jen v Jihočeském kraji se vyskytuje pětkrát), Otava, Orlice, Hron, Malše, Cidlina, Blanice, Nežárka, Úslava, Úhlava (také v podobě JZD Úslavan, Úhlavan); podle rybníků: JZD Labuť, Rozkoš; podle hor a vyvýšenin: JZD (JRD) Boubín, Blaník, Svatobor, Salatín, popř. v předložkových spojeních JZD (JRD) Pod Boubínem, Pod Kunětickou horou, Pod Chočom, Pod Brdy, Pod Křemešníkem, Pod Zelenou horou, Dukla pod Prusíny (také např. v podobě JZD Podkleťan) aj.

V druhé podskupině se často opakují zvláště tyto názvy: podle terénní konfigurace: JZD (JRD) Vrchy, Vrchovina, Horka, Hůrka, Podhoří, Pod horou, Pod horami, Sedmihoří, Sedmihorky (také v podobě JZD Horal a Záhoran), Skalka, Podskalí, Údolí, Dolina, Podolí, Poľana (na Slovensku). Luh, Lučina, Mlaka, Blata (několik JZD v jihočeském kraji); podle porostu: JZD (JRD) Háj, Háje, Podhájí, Polesí, Zálesí, Mezilesí, Lipka, Lipová, Borovina, Javorka, Jedlina, Březová, Lísek, Doubrava, Bukovec, Pod bučkem; podle jiných terénních objektů: JZD (JRD) Bystřina, Bystrica, Ostrov, Soutok, Rozhled, Výhled, Zátiší, Rozhraní, Průsmyk.

Zřídka se využívá jako motivů jmen (obecných nebo vlastních) významných staveb, hradů, zámků apod., např. JZD Zvíkov, Křikava, Hrádek, Podhradí, Na přehradě. Podle jiných historických míst spjatých [19](někdy spíše symbolicky) s obcemi příslušného družstva jsou doloženy názvy JZD Růžový palouček (okr. Svitavy), JZD Dukla, Bílá Cerkev aj.

Zvláštní skupinu tvoří pak názvy družstev podle jmen osobních (obecných nebo vlastních), a to podle označení majících podobu jmen obyvatelských (viz dříve názvy jako JZD Hradečan, Jihočech, Úslavan, Podkleťan, Záhoran aj.) a dále podle historicky významných jmen osob, které měly k obcím daného družstva vztah, např. JZD Kryštof Hrubý (na Domažlicku), Štítného (okr. Pelhřimov), J. K. Tyl (okr. Klatovy), popř. volněji v názvech JZD A. Zápotocký, kpt. Jaroše. Podle jmen příslušníků historických kolektivů jsou tvořeny názvy JZD Táborita (okr. Tábor) a Psohlavec (na Domažlicku).

Družstva v pohraničních obcích nezřídka zdůrazňují tuto okolnost i ve svých názvech, jako JZD Hraničář (v Západočeském kraji doloženo čtyřikrát, v Jihočeském šestkrát), dále JZD Pohraničář, Pohraničník, popř. i Pohraniční stráž nebo prostě Stráž. Částečně se sem řadí i názvy s platností symbolickou, jako JZD Budovatel, Průkopník, Novátor, Pionýr, Jubilant, Vítěz, Obránců míru, Čs. armády, Svazarm apod., která však povahou svého názvu patří spíše ke skupině následující.

Zdaleka nejčastěji mají pak názvy sloučených zemědělských družstev ryze obrazný ráz, opírají se o taková pojmenování, jimiž se symbolicky naznačuje směr úsilí družstevního hnutí, popř. daného družstva.

Jako výchozí pojmenování tu zpravidla slouží obecná jména abstraktní, zvl. jména dějová a vlastností, popř. jména s přeneseným významem abstraktním, např. v názvech JZD (JRD) Mír, Svornost (jen v Jihočeském kraji je zastoupeno třináctkrát a v jediném okrese českobudějovickém se vyskytuje třikrát), Družba, Bratrství, Přátelství, Rovnost, Pokrok, Rozvoj, Zítřek, Budoucnost, Vpřed, Zdar, Rozkvět, Předvoj, Nástup, Naděje, nebo s přívlastky: Nový zítřek, Lepší zítřek, Nový život, Nový směr, Nový rozvoj, Nová směna, Nová cesta, Vítězná cesta, Společný cíl, Rozkvět budoucnosti. Sem patří i časté názvy JZD Československo-sovětského přátelství (též JZD Svaz československo-sovětského přátelství, Družba československo-sovětského přátelství), Československo-mongolského přátelství apod. Poněkud poetické zabarvení mají názvy JZD (JRD) Úsvit, Rozbřesk, Jitřenka, Červánky, Jaro, Sněženka, Zora a Zornička (obě poslední na Slovensku). Zdrojem těchto symbolických pojmenování mohou být ovšem i jména konkrétní, jako v názvech JZD Rudý prapor, Rudá hvězda (nebo jen Hvězda), Jiskra, Pochodeň, Palcát, Maják, Vostok, Vesmír, Rodina.

[20]Jiné početné skupině symbolických názvů zemědělských družstev slouží jako základ pojmenování data významných, dějinných událostí, zvláště 1. máj, 9. květen (též 9. máj), 3. květen, 5. květen, 8. březen, 1. březen, 25. únor, 7. listopad, 28. říjen aj. Tato označení se vedle nominativní podoby vyskytují někdy i v podobě genitivní, např. JZD 9. května.

Jindy se dějinné události objevují v názvech JZD označeny slovně, např. JZD Vítězný únor (též jen Únor nebo Únorového vítězství), Rudý říjen, Velký říjen, Máj, Slovenského národního povstání, 40. výročí KSČ, XII. sjezdu KSČ, VI. světového festivalu mládeže, Mezinárodního dne žen, Třetí (psáno též 3. nebo III.) pětiletky, Pátého sjezdu aj.

Obdobu symbolických názvů všech typů můžeme ovšem najít i v jiných oblastech vlastních pojmenování, např. v názvech výrobních závodů a družstev, obchodních jednotek a společenských zařízení, v názvech publikací a časopisů, tělovýchovných jednot a kulturních souborů, nicméně v pojmenování zemědělských družstev vyskytují se některé rysy zvláštní.

Nelze si ovšem zastírat, že tento nový způsob symbolického pojmenovávání má také své nevýhody: abstraktní pojmy a data historických událostí mají k existenci družstva vztah jen velmi volný, s okolnostmi jeho působení nijak přímo nesouvisejí, a proto mají i malou identifikační hodnotu, zvláště jestliže se častěji opakují. Menší praktičnost takových názvů je zřejmá také tehdy, opírají-li se o výrazy vzletné nebo poněkud nadnesené, které kontrastují se střízlivou skutečností družstev a způsobem vyjadřování družstevníků. Kromě toho přílišná aktualizace některých názvů (např. JZD 3. pětiletky) je na závadu jejich delší životnosti.

Z tohoto stručného rozboru jsou snad patrné hlavní charakteristické rysy nového souboru vlastních pojmenování, jehož proces vzniku zdaleka ještě není ukončen. K jeho celkové charakteristice snad patří i ta skutečnost, že se tu nevyskytují — jako v jiných oblastech — názvy ze zkratkových slov, složenin, ani ze slov mechanicky zkracovaných, popř. prodlužovaných.

Je prozatím obtížné stanovit informační hodnotu nových názvů sloučených jednotných zemědělských družstev a popř. odhadnout perspektivy jejich užívání. Ale i tak je tuším potřebné sledovat a popř. i usměrňovat jejich tvoření, a to nejen z důvodů ryze teoretických (sledování změn v soustavě vlastních pojmenování), ale také z důvodů praktické jazykové péče v oblasti, kde byla dosud poněkud neprávem opomíjena.


[1] Termínu vlastní pojmenování, který zahrnuje jak vlastní jména, tak i vlastní názvy, užívám v souladu s teoretickým vymezením Dokulilovým v článku K diskusi o zásadách našeho pravopisu, Slovo a slovesnost 21, 1960, s. 272n.

[2] Soustava místních jmen je nejlépe zachycena v V. (dodatkovém) díle Profousových Místních jmen v Čechách, Praha 1960, a to v práci V. Šmilauera na s. 521 n.; pro jména pomístní popis takové soustavy dosud vypracován není.

[3] Srov. K. Sochor, Dnešní názvy závodů, podniků, ústavů apod., Naše řeč, 44, 1961, s. 154n.; v tomto článku nejsou zachyceny např. nové názvy obchodních jednotek, veřejných společenských podniků, tělovýchovných jednot aj.

[4] Zahrnujem sem i slovenský jazykový materiál, nejde ovšem o tento materiál, nýbrž o společné motivační znaky plynoucí ze společných sociálních skutečností.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 1, s. 16-20

Předchozí Vladimír Mejstřík: Tzv. hybridní složeniny a jejich stylová platnost

Následující Marie Fundová, BHk (= Bohuslav Havránek): K počátkům pronikání obecné češtiny do jazyka české prózy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1