Rekreuji, prémiuji, fluktuuji

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovesa cizího původu náleží v češtině z velké části k typu kupuji - kupovat (např. kopíruji - kopírovat, organizuji - organizovat, redukuji - redukovat). Jejich časování nečiní zpravidla žádné obtíže. Je však mezi nimi několik takových, u nichž se zakončení -uji, -ovat připojuje k základu končícímu na samohlásku. V zakončení jejich tvarů pak vznikají samohláskové skupiny -eu(ji), -iu(ji), -uu(ji); -eo(vat), -io(vat), -uo(vat) a ty pak způsobují jisté potíže ve výslovnosti a zčásti i v pravopisu.

Máme-li vybrat jen běžnější případy, týká se tato otázka následujících sloves: rekreuji; asociuji, fóliuji, pokadmiuji, prémiuji, repatriuji, variuji; desavuuji, distribuuji, evakuuji, fluktuuji, konstruuji, restituuji, situuji. Zakončení na -euji vyslovujeme trojslabičně a s odděleným -e-u- (re-kre-u-ji — celkem čtyři slabiky). Stejně trojslabičně vyslovujeme zakončení na -uuji, takže obě -u- jsou ve výslovnosti od sebe oddělena (distribu-uji — celkem pět slabik). Zakončení na -iuji je též trojslabičné a mezi -i- a -u- se vyslovuje přechodové -j- (které však nepíšeme). Vyslovuje se tedy např. [asocijujeme], [prémijujeme], ale píše asociujeme, prémiujeme. Tvary přítomného času jsou v praxi dosti řídké, a to je také jedna z okolností, proč nám jejich výslovnost a pravopis působí jisté rozpaky. Infinitivy, podstatná jména slovesná a příčestí těchto sloves (asociovat, prémiovat; asociování, prémiování; asocioval, prémioval atp.) [127]jsou mnohem běžnější a nečiní ve výslovnosti ani v pravopise zvláštních obtíží.

Naznačené nesnáze v tvarech přítomného času jak ve výslovnosti, tak i v pravopisu vedly u některých z těchto sloves ke zjednodušování obtížných samohláskových skupin, především ovšem při nespisovném vyjadřování. Tak se stává, že se někdy objeví výrazy distribovat, distribuji; evakovat, evakuji; pokadmovat, pokadmuji. Za spisovné je však nepokládáme; jejich správná podoba je jen distribuovat, distribuuji; evakuovat, evakuuji; pokadmiovat, pohadmiuji.

V závěru ještě upozorňujeme, že některá slovesa cizího původu vyslovujeme sice v zakončení s -j- stejně jako prémiovat, ale písmeno -j- tam skutečně také píšeme. Je to např. sloveso oktrojovat, oktrojuji, ale u něho je -j- už v základu přejatého cizího slova (oktroj).

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 2, s. 126-127

Předchozí Miloslav Sedláček: Zase jednou o psaní čárek

Následující Igor Němec: Vzít rozum do hrsti!