Časopis Naše řeč
en cz

Předpokládat se splněním plánu o měsíc dřív?

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

V odborné mluvě se někdy vyskytnou předložkové pády závislé na slovese, na které běžní uživatelé jazyka nejsou zvyklí, a proto se ptají na jejich správnost. Z pracovního vyjadřování našich ekonomů jsme nedávno zaznamenali spojení předpokládat se splněním plánu o měsíc dřív, v němž se objevuje sloveso předpokládat ve spojení se 7. pádem (předpokládat s něčím). Toto sloveso se však až dosud pojilo pouze se 4. pádem, jak máme naposledy potvrzeno ve 22. sešitě vycházejícího „Slovníku spisovného jazyka českého“ (II. díl, s. 1013).

Jak toto nové slovesné spojení vzniklo? Sloveso předpokládat svým lexikálním významem ‚vycházet z něčeho při usuzování jako ze základu, z podmínky, z jistoty, mít za to, že se něco jistým způsobem stane, uskuteční‘ je blízké slovesu počítat s něčím, např. počítat s výstavbou závodu, počítat se splněním plánu, počítat s vítězstvím ap. Sloveso počítat s něčím, v hovorovém vyjadřování v tomto významu běžnější než výraz předpokládat, působilo zřejmě na předložkový pád závislý na slovese předpokládat natolik, že došlo k směšování vazeb, k tzv. kontaminaci. Kontaminaci jako odchylku od pravidelné větné stavby hodnotíme ve spisovném jazyce jako chybu, popř. slohový nedostatek, jestliže ovšem nová slovesná vazba sama nevznikla proto, že příslušnému slovesu přibyl nový význam, nový významový odstín, který by vyžadoval a specifikoval novou slovesnou vazbu. Na první pohled je zřejmé, že u slovesa předpokládat se lexikální význam spojením se 7. pádem neobohatil, sloveso v něm nemá jiný význam než základní, původní. Spojení předpokládat s něčím (se splněním plánu) nelze proto hodnotit jinak než jako prostředek nespisovný.

Tento případ směšování vazeb není v odborné mluvě ojedinělý. Obdobně zhodnotil Jazykový koutek Čs. rozhlasu před čtyřmi lety[1] nově utvořenou vazbu slovesa uvažovat, totiž uvažovat s něčím (např. uvažovat s úpravou ukazatelů, uvažovat s rozšířením sortimentu, se spotřebou výrobků atp.). I zde náležité spojení uvažovat o něčem působe[123]ním významově blízkého slovesa počítat s něčím prošlo kontaminací; nevznikl tím nový významový odstín, a proto považujeme spojení uvažovat s něčím za nespisovné. Jinak je tomu u tohoto slovesa, pojí-li se s pádem 4., což se často vyskytuje v odborném vyjadřování matematickém a logickém, např. uvažovat rovnici o dvou neznámých, uvažovat číslo s konečným počtem desetinných míst, uvažovat jistý vztah ap. Tato spojení za spisovná považována být mohou,[2] poněvadž jsou výrazem nového, posunutého, speciálnějšího významu slovesa uvažovat (ne pouhé ‚přemýšlet o něčem‘, nýbrž ‚přemýšlet, podrobovat úvaze z jistých hledisek vhodných pro určité řešení‘), nejsou tedy nadbytečná, ale potřebná; pro to mluví i to, že se jich běžně užívá v jistém typu promluv, že jsou v odborném vyjadřování značně rozšířena.


[1] J. Machač v jazykovém koutku ze dne 15. 4. 1960. Týž, O jazyce novin, Naše řeč 45, 1962, s. 60.

[2] Připomíná to už A. Jedlička, Zjišťování mluvnické normy soudobé spisovné češtiny, Naše řeč 34, 1950, s. 127. Též Fr. Daneš v Jazykovém koutku Literárních novin ze dne 12. října 1963.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 2, s. 122-123

Předchozí Zdeněk Hlavsa: Trojnásobně snížit

Následující V. Kondrová: Záruka dobré kvality

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1