Časopis Naše řeč
en cz

K sedmdesátinám profesora Bohuslava Hály

Jana Ondráčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dne 12. ledna 1964 oslavil sedmdesáté narozeniny významný český fonetik profesor Bohuslav Hála. K jeho poctě vycházejí práce našich i zahraničních fonetiků a lingvistů v dvojčísle berlínského časopisu Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung.[1]

Rozsah jubilantova díla za uplynulých čtyřicet let je velmi značný a zabírá širokou oblast. Kromě vědecké a pedagogické činnosti je třeba velmi kladně hodnotit i jeho činnost organizační a popularizační. Zásluhy prof. Hály v oblasti teoretického fonetického výzkumu, jeho práci pedagogickou a popularizační i aplikaci výsledků v jazykovědě, logopedii, foniatrii i v oblastech společenské činnosti, kde se užívá mluvních projevů,[2] zhodnotili u příležitosti šedesátých jubilantových narozenin akademik B. Havránek, prof. K. Ohnesorg, prof. M. Sovák a doc. M. Romportl.[3] Za uplynulých deset let dosáhla Hálova činnost dalších výrazných úspěchů, jak o tom svědčí jeho publikace vydané v tomto údobí.

Profesor Bohuslav Hála, ředitel Fonetického ústavu filosofické fakulty Karlovy university a vedoucí Fonetické laboratoře Ústavu pro jazyk český ČSAV, je znám širší veřejnosti jako autor publikace „Hlas — řeč — sluch“ (spolu s prof. M. Sovákem), která vyšla v roce 1962 již ve čtvrtém vydání, tentokrát jako celostátní vysokoškolská učebnice. Živý ohlas u „profesionálních uživatelů řeči“ vzbudila jeho práce „Fonetické obrazy hlásek“ (1960).

Výsledky obsažené ve stěžejním Hálově díle „Akustická podstata samohlásek“ z roku 1941, tj. z doby před 23 lety, kdy ještě nebyly vyhovující technické prostředky pro akustickou analýzu, jsou v mnohém potvrzovány pracemi dnešními, zvláště pokud jde o rozložení formantových oblastí. Již v roce 1926 [49]využil prof. Hála rentgenografie pro fonetické výzkumy a podrobně kriticky zhodnotil a odmítl nevhodné metody, které byly běžné v oné době při rentgenografii mluvidel.[4] Hálův film zachycující pohyby hlasivek pomocí stroboskopu a zvýšené rychlosti filmu, předvedený v roce 1930 v Praze,[5] z hlediska vědeckého zpracování předčí ještě dnes některé nově natáčené filmy a kvalitou obrazu se jim plně vyrovná.[6] Hálovo použití zrychlené kinematografie a stroboskopie v tomto filmu je hodnoceno jako první práce toho druhu ve světovém měřítku.

Profesor Hála zdokonalil pracovní metody, jichž se užívalo ve fonetické laboratoři profesora Chlumského. Má plné pochopení pro nové metody a sleduje je s velkým zájmem. Rád zdůrazňuje dnešní možnosti úzké specializace v oboru, která usnadňuje zvládnout všestranně danou problematiku. Je vždy ochoten sám vyzkoušet novou metodu a přesvědčit se o jejích výhodách. Má velký smysl pro experiment a nikdy neodmítne, je-li svými žáky požádán o spolupráci při získávání výzkumného materiálu jako zkoumaná osoba.

Práce profesora Hály se neomezuje jen na pedagogickou a vědeckou činnost na filosofické fakultě Karlovy university. Fonetický ústav vychoval vlastně české i slovenské fonetiky i řadu fonetiků zahraničních. Ti samostatně dále rozvíjejí fonetickou práci a dosahují významných výsledků. Profesor Hála vede jedenáct let také fonetické pracoviště ČSAV.[7] Obě pracoviště jsou již známa dosaženými pracovními výsledky a jsou navštěvována odborníky ze zahraničí, v mnoha případech na dlouhodobých stážích.

Vědecká práce profesora Hály ve fonetice byla oceněna v roce 1961 tím, že byl zvolen prvním vicepresidentem Mezinárodního komité pro fonetiku.[8]

Profesor Hála oslavil své sedmdesátiny v plné práci. Přejeme mu upřímně do dalších let hodně životní pohody, aby mohl se svým obdivuhodným pracovním elánem pokračovat ve vědecké činnosti, kterou v posledních letech zaměřil na souhrnné zpracování rozsáhlého materiálu pro fonetiku slovanských jazyků.


[1] Čísla 2 a 3, roč. 17 (1964) za hlavní redakce prof. G. F. Meiera.

[2] Připomeňme publikace a články pro pracovníky v divadlech, v rozhlase, ve zvukovém filmu, v dubbingu, pro školské pracovníky a soustavnou péči o ortoepii.

[3] B. Havránek, Český fonetik Bohuslav Hála šedesátníkem, Naše řeč 37, 1954, s. 30 až 33; K. Ohnesorg, Profesor Hála šedesátníkem, Časopis pro moderní filologii 36, 1954, s. 46—48; M. Sovák, Fonetika v logopedické praxi, Slovo a slovesnost 15, 1954, s. 4—6; M. Romportl, K šedesátinám českého fonetika prof. Bohuslava Hály, Slovo a slovesnost 15, 1954, s. 1—4; Soupis prací prof. Bohuslava Hály, sestavil M. Romportl, Slovo a slovesnost 15, 1954, s. 6—9 (do r. 1954).

[4] Artikulace českých zvuků v rentgenových obrazech (skiagramech) — s doc. B. Pollandem, 1926.

[5] Na IV. sjezdu Mezinárodní společnosti pro logopedii a foniatrii. Viz článek La cinématographie des cordes vocales à l’aide du stroboscope et de la grande vitesse, Otolaryngologia slavica 3, 1931, s. 1—12.

[6] Výrazně se to projevilo ve srovnání s filmy předváděnými na XIV. kongresu Mezinárodní asociace vědeckého filmu v Praze 1960 (AICS — L’association Internationale du cinéma scientifique).

[7] Roku 1953 byl zřízen Fonetický kabinet při Ústavu pro jazyk český ČSAV, přejmenovaný v r. 1963 na Fonetickou laboratoř ÚJČ ČSAV.

[8] Na IV. mezinárodním fonetickém kongresu v Helsinkách.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 1, s. 48-49

Předchozí Helena Křížková, Blažena Rulíková: Nové sovětské práce o češtině

Následující Jana Ondráčková: Soupis prací prof. Bohuslava Hály 1954—1963

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1