Víte, co je to pletáž a kusáž?

Josef Filipec

[Drobnosti]

(pdf)

-

Chceme-li posoudit vhodnost utvářenosti a správnost užití jednotlivého slova, musíme si uvědomit i širší jazykové souvislosti.

Slova pletáž a kusáž jsou utvořena z domácího základu plet- slovesa pletu, plést a kus- příponou -áž. Upozorníme hned předem, že obě tato slova považujeme za slangová, a nemůžeme proto doporučit jejich užívání.

Slov zakončených na -áž je dnes v jazyku přes sto (podle akademického Příručního slovníku jazyka českého). Některá z nich jsou již dlouho zcela běžná, např. garáž, plantáž, montáž, reportáž, sabotáž, masáž, jiná pronikají nově, jako instruktáž, metráž atd. Jsou to však vesměs slova přejatá.

Přípona -áž je původem francouzská a také většinu těchto slov přejala čeština i jiné jazyky z franštiny. Ovšem v některých případech byla zprostředkujícím jazykem např. němčina a pro němčinu zase jiné jazyky. Z němčiny k nám přešlo třeba slovo blamáž, odvozené z francouzského základu, nebo slovo stafáž, doložené už z Nerudy a přejaté do němčiny z franštiny přes holandštinu. Základ těchto slov může být různého původu. Tak např. slova eremitáž a siláž jsou z francouzštiny, ale z řeckého základu, přičemž siláž prošlo ještě španělským prostředím ap. Slova s příponou -áž znamenají jednak nějakou činnost, např. montáž je tolik jako ‚montování‘, instruktáž ‚instruování‘, betonáž ‚betonování‘, jednak výsledek činnosti, věc, stav, např. garáž, siláž, tonáž, metráž. Ve všech těchto případech je důležité to, že je vždy celé slovo, tedy i základ, i přípona -áž původem cizí.

Přejatá slova na -áž se objevují až v pozdějších vývojových fázích spisovné češtiny. V Jungmannově Slovníku česko-německém (1835 až 1839) je jich omezený počet (Jungmann přijímal do Slovníku přejatá slova vůbec jen ve velmi omezené míře) a Jungmann je označuje jako „cizá, zle tvořená nebo podezřelá slova“. Označuje tak např. slova pakáž a obecně české kuráž. První je ze slov tohoto tvoření asi nejstarší. Jungmann je dokládá z Komenského Brány jazyků, a to ve významu ‚zavazadlo‘ (srov. i heslo bagáž v Slovníku spisovného jazyka českého 1, 1959). Dnes se užívá tohoto slova hanlivě v jiném významu.

Jungmannův záporný poměr k těmto slovům však nezastavil jejich další šíření a v Kottově Česko-německém slovníku můžeme sledovat, jak těchto slov přibývá (vedle uvedeného slova blamáž jsou to např. [166]montáž, arbitráž — v Dodatcích Kottova slovníku psáno arbitrage — a další). Některá ovšem už také ustoupila (často spolu s označenou skutečností), např. ekvipáž, zmíněné už bagáž, ažiotáž aj. Šíření těchto slov napomáhají zvláště dvě okolnosti. Jde jednak o odborné názvy mezinárodního charakteru, např. technické, vojenské, obchodní, umělecké, módní aj., za druhé jsou mnohá z nich i v dnešní ruštině a objevují se v překladech. Platí to např. o slovech metráž, arbitráž, stáž, kamufláž aj. Ne všechna tato slova ovšem zapadají stejně vhodně do systému dnešní češtiny. Některá z nich jsou potřebná a vznikají od nich běžné odvozeniny; např. od slova metráž krátkometrážní film, od garáž garážový, garážovat. Jiná naproti tomu potřebná a náležitá nejsou.

Na základě tohoto výkladu můžeme nyní přesněji vyjádřit stanovisko k novotvarům pletáž a kusáž, doloženým z obchodního prostředí. Obě tato slova se vydělují z řady ostatních slov tvořených příponou -áž jako slova hybridní, tj. utvořená z prvků různých jazyků, totiž z českého základu a přípony původu francouzského. Už tato formální okolnost nás vždy nutí k opatrnosti. Také přehnaná, jednostranně zaměřená snaha po jednoslovném vyjádření není vždy na místě, zvláště kříží-li se, jako v tomto případě, se základními tendencemi jazyka. Odvozeniny pletáž (od slovesného základu) a kusáž (od jmenného základu) jsou tedy slova nespisovná a úzce slangová; v běžném styku ani v odborném je prostředí je nepotřebujeme a vystačíme se spojeními pletené zboží a kusové zboží.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 3, s. 165-166

Předchozí Hana Prouzová: Obslužný — zotavný

Následující František Cuřín: Semel a jiné názvy dětských her