Časopis Naše řeč
en cz

Semel a jiné názvy dětských her

František Cuřín

[Drobnosti]

(pdf)

-

V názvosloví tradičních dětských her, jak se hrály zvláště na venkově až do doby nedávné (a ve zbytcích se hrají dodnes), objevují se vedle průhledných i méně průhledných názvů domácích i prvky cizí, německé a latinské. Přejímání slov německých, zvláště v oblastech okrajových, se dobře vysvětlí úzkým stykem příslušníků obou národů, jinde pak vyplývá z funkce a vlivu němčiny u nás hlavně v obdobích národního úpadku. Vliv latiny na dětské hry souvisí především s latinským humanistickým a jezuitským školstvím. Projevil se nejen u nás, ale i u jiných Slovanů, a to především pokud jde o hry míčové. V této poznámce si jen přehledně všimneme některých názvů.[1]

Příslušníci některých našich nářečí moravských (podobně jako Poláci) přijali z latiny i název pro míč, pila. S latinským názvem se hojně rozšířila i hra, která se u nás hojně hrála a dosud hraje [167]a kterou jmenujeme pasák. Nejen v Polsku, ale i u nás na Kolínsku je pro ni z počátku našeho století dosvědčen název pilant nebo palant, což je zřejmě odvozeno od slova pila ‚míč‘. V Javorovci na jižní Moravě je pro touž hru dosvědčeno jméno pastor; v blízkém Mistříně říkají pastor nadhazovači při této hře. Slovo je zase latinské a znamená ‚pasák‘. Na Slovensku se místy podobná hra jmenovala longa meta nebo longo. I to je z latiny a znamená ‚dlouhá meta‘.

Z Moravy, např. z okolí Velké Bíteše, je doložen pro podobnou hru název trantribus. I ten bychom mohli vysvětlit z latiny, a to ze spojení trans tribus, tj. ‚více než tři‘. Podle pravidel mohou hru hrát skutečně nejméně tři hráči. V latinském názvu je tu sice chyba v pádě, ale to by se dalo v školské latině vysvětlit vlivem jiných předložek.

Z latiny bylo přejato i označení stanoviště hráče slovem meta. Je u nás jistě staré, i když je v slovnících doloženo z doby značně pozdní. Latinské je i jméno jedné starší hry slovenské, při níž se hází míčem na zeď nebo na střechu a vyvolává se jméno hráče, který má míč chytit. Ze Slovenska je pro ni doložen název vogo, v středních Čechách jí ještě v době nepříliš dávné říkali místy volám. Je to název se slovenským totožný. Vogo je vlastně latinské voco a znamená ‚volám‘.

Na latinský původ můžeme vedle jiných dalších jmen a termínů převést pravděpodobně i název známé hry škatule. Významová souvislost se slovem škatule, tj. krabice (z latinského scatula), se nám nezdá pravděpodobná. Spíš jde o název pro šachy, jež se u nás od 11. století velmi rozšířily. Latinsky jim říkali scacus, šachovnici scacabulum, scactabulum, popř. scatabulum. Přijmeme-li, že vedle scatabulum mohlo být i scatulum, pak vznik názvu škatule nebo škatulata lze snadno pochopit. Vysvětlí se tak spíš i střední rod škatulata. I původní významová souvislost je dobře možná; dnes ovšem došlo k tzv. etymologickému přeskupení, a tím ke spojení s názvem škatule.

Zvlášť často se v rozmanitých hrách objevují slova semel, bis, ter, jimiž se nejčastěji počítají při hrách chyby. Jsou to latinské číslovky násobné a znamenají ‚jednou, dvakrát, třikrát‘. Tato slova jsou doložena téměř ze všech našich krajů, a to často i ve významech jiných. Podle Bartoše a Herbena se na Moravě slovem semel nazývala hra špaček, jindy se slovy bis a der (ter) nazývají jednotliví hráči atpod. Přenášení názvů v dětských hrách není nic neobvyklého.

Podrobnější studie o názvosloví dětských her ukáže, kolik se tu zachovalo ohlasů našeho kulturního vývoje a jak bohaté jsou tu i vztahy mezislovanské.


[1] Názvy vybíráme bez podrobnější citace jednak z vlastního soupisu, jednak z prací Vl. Šváchy, z knih Bartošových, Herbenových a z časopisu Český lid.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 3, s. 166-167

Předchozí Josef Filipec: Víte, co je to pletáž a kusáž?

Následující Karel Richter: Jak psát složené zkratky a značky?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1