Obslužný — zotavný

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V souvislosti s tím, jak se v dnešní době ve zvýšené míře zavádějí rozmanitá zařízení poskytující služby obyvatelstvu, obracejí se na nás mnozí tazatelé, zda jsou správná některá označení těchto institucí. Máme tu na mysli výrazy typu obslužné zařízení, zotavná střediska apod.

Jde v nich o spojení podstatných jmen s přídavným jménem tvořeným od slovesného základu příponou -ný. Na první pohled se nám zdají tyto podoby přídavných jmen neobvyklé; známe totiž běžnější podoby obsluhovací a zotavovací s významem ‚určený, sloužící k obsluhování‘ a ‚určený, sloužící k zotavování, rekreační‘. To však neznamená, že podoby na -ný jsou nesprávné. Takto tvořená přídavná jména označují mimo jiné často také vlastnost (na otázku jaký?), vyplývající z děje základového slovesa. Tak přídavná jména obslužný, zotavný spojujeme s příslušnými slovesy obsluhovat, zotavovat, ale také s podstatnými jmény dějového charakteru obsluha, zotavení. Vedle označení vlastnosti mají tato přídavná jména zřetelný významový odstín účelový: zotavný je podle Příručního slovníku jazyka českého ‚určený k zotavování‘, např. zotavná místa, zotavná akce, zotavný účin, zdrav. zotavná péče (‚mající za účel zotavení‘). Podobně obslužný, které Příruční slovník ani Slovník spisovného jazyka českého ještě neuvádějí, protože jde o slovo nové, znamená ‚určený k obsluze‘; odtud obslužné zařízení.

[165]Závěrem lze říci, že obou uvedených slov, obslužný, zotavný, poněvadž jsou svým tvořením i významem správná, můžeme užívat vedle běžnějších zotavovací a obsluhovací.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 3, s. 164-165

Předchozí Antonín Tejnor: Souběh

Následující Josef Filipec: Víte, co je to pletáž a kusáž?