Ostaršování, ustaršování?

Kch (= Jaroslav Kuchař)

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Přední pracovník z tělovýchovného lékařství prof. dr. Jiří Král se na nás obrátil s dotazem, zda je možno označit postup, kterým se uznává dorostenec v různých druzích sportu [128]za tak vyspělého, že může hrát za vyšší věkovou kategorii nebo dokonce za dospělé, jako ostaršování nebo ustaršování.

Naše odpověď zní: V slovotvorné soustavě odvozených sloves ve spisovné češtině neexistuje takový typ, popř. model, který by umožňoval utvořit sloveso z přídavného jména s významem ‚uznat někoho nebo něco za takového (takové), jak vyjadřuje daná vlastnost‘. Jestliže něco uznáváme za pravé, správné, spravedlivé, tajné, černé, kulaté, nesouměrné, aktuální ap., nebo někoho za nemocného, zdravého, schopného, nepříčetného, svéprávného ap., nemáme tu možnost vyjádřit se jednoslovným slovesným pojmenováním, nýbrž musíme volit pojmenování víceslovné.

V pracovním slangu někdy ovšem jednoslovná pojmenování tohoto typu vznikají, v poslední době je to např. slangový výraz uschopnit někoho, tj. uznat ho za pracovně schopného, popř. uznat jeho pracovní schopnost, souhlasit s jeho nástupem do práce atp.[1] Takové výrazy — ostatně velmi řídké — nelze ovšem považovat za spisovné ani v odborném stylu.

Zřejmě podle slangového lékařského (nebo spíše „pacientského“) výrazu uschopnit vznikly v prostředí specializovaného lékařství i výrazy ostaršit, popř. ustaršit. Ani ty nelze považovat za vhodné pro spisovné vyjadřování.

Ze stručného dotazu lze těžko odhadnout, o jakou činnost tu vlastně jde a jak by bylo nejlépe ji tedy pojmenovat. Domníváme se, že tu jde o jisté posouzení, hodnocení sportovní způsobilosti (nebo šíře: tělesné zdatnosti) mládeže, z něhož vyplývá možnost (popř. konkrétně povolení) přeřadit osobu do jiné třídy, kategorie. To je ovšem opis velmi dlouhý (a také velmi neumělý). Pro vlastní činnost lékařskou, tj. pro postupy a metody, kterými se zjišťují údaje potřebné k onomu přeřazení, nabízí se pojmenování lékařské hodnocení, popř. posuzování sportovní způsobilosti mládeže, pro činnost další, úřední, pak přeřazení do vyšších sportovních kategorií (tříd, věkových stupňů ap.) atp. Možností je ovšem více.

---

[1] Co do způsobu tvoření je sloveso uschopnit zcela správné, ovšem ve významu ‚učinit někoho schopným‘. V lékařském slangu jde v tomto případě o nepravidelný posun významu.

Naše řeč, ročník 45 (1962), číslo 3-4, s. 127-128

Předchozí Karel Sochor: Bafuňář

Následující Václav Vážný