Zveřejnit – uveřejnit

František Váhala

[Drobnosti]

(pdf)

-

Sloveso zveřejnit se v dnešní době tak rozšířilo, že vytlačuje sloveso uveřejnit a mnozí uživatelé si již ani nejsou vědomi, jaký je mezi oběma slovesy rozdíl. A přece se od sebe významově liší.

Význam slovesa zveřejnit je určen jeho předponou z-; ta označuje, že sloveso znamená ‚učinit něco veřejným, co dřív bylo soukromé nebo veřejně nepřístupné‘. Např. v Praze bylo zveřejněno několik šlechtických a klášterních zahrad; je možno zveřejnit schůzi nebo zasedání nějaké instituce, tj. učinit je veřejně přístupnými. V tomto významu se však sloveso zveřejnit objevuje poměrně zřídka. Častěji se toto sloveso vyskytuje ve významu ‚učinit něco veřejně známým, co bylo dříve nedostupné, tajné apod.‘, a to všemi možnými způsoby: např. v rozhlase, vyhláškami, nástěnnými novinami, a ovšem také tiskem. Jestliže např. zveřejníme nějaký dokument, znamená to, že jej třeba vystavíme, otiskneme jeho fotografické snímky, jeho znění vysíláme rozhlasem, otiskneme jej v novinách apod. A právě v tomto významu, tj. ‚učinit něco veřejně známým‘, stýká se sloveso zveřejnit se slovesem uveřejnit a konkuruje mu. To totiž rovněž znamená ‚učinit něco veřejně známým‘, avšak jenom ‚s pomocí novin, [251]časopisů, prostě tiskem, publikovat něco v novinách a časopisech‘. Má tedy sloveso uveřejnit užší význam než sloveso zveřejnit. Tedy zveřejňujeme dokument (i v tisku; bylo by možno říci i uveřejňujeme), avšak zprávu, článek, povídku, báseň aj. můžeme jenom uveřejnit, tj. otisknout v novinách a časopisech, a nikoli zveřejnit, jak dnes často slýcháme a čteme.

Významový rozdíl mezi oběma slovesy by měli dodržovat zejména naši novináři a rozhlasoví pracovníci.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 7-8, s. 250-251

Předchozí František Váhala: Předat

Následující František Váhala: Tam mne jistě najdeš — to se mně líbí