Schlemihl, či šlemíl?

F. R. Tichý

[Drobnosti]

(pdf)

-

Hebrejské slovo šlemíl značí ‚boží miláček, bohumil‘; židé tím slovem označují v hovorové řeči člověka, jemuž všechno padá z ruky, nešiku a smolaře. Takový šlemíl si zlomí prst v kapse u vesty, a upadne-li naznak, zlomí si nosní kost. V Německu si to slovo získalo domácí právo zásluhou básníka Adalberta von Chamisso, jak to ve svých „Hebrejských melodiích“ v knize Romancero konstatoval již H. Heine. Najdeme je ostatně i v nejnovějším Dudenovi. Avšak Chamissův „Peter Schlemihl“ jde doslova celým světem. Autobiografická povídka o člověku, který prodal stín, napsaná rodilým Francouzem a pozdějším německým spisovatelem, má právem světovou slávu. Již roku 1831 mohla mít anglická karikatura právě tehdy korunovaného krále Viléma jednoduchý nápis „Petr Šlemíl při korunovaci“.

Také u nás je slavná Chamissova povídka už dávno domovem — máme ji přeloženu dokonce pětkrát. A roku 1893 ji ilustroval v Paříži pro pařížské nakladatelství E. Dentu náš Luděk Marold. Loni vyšla u nás dokonce hned třikrát: dvakrát česky a jednou — poprvé — slovensky. Všechny naše překlady — až na jedinou výjimku — mají společnou vadu. Přepisují hebrejské slovo šlemíl německým pravopisem. Českého a slovenského čtenáře to ruší tím zbytečněji, že je to nedůvodné. Vždyť sám Chamisso netrval na oné obvyklé německé transkripci. Naopak. V dopise bratrovi se vyjádřil, že by bylo lépe psát Schlemiel. Proč tedy nepsat v českém a slovenském textu Šlemíl?[1]

---

[1] V lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český máme jeden doklad na počeštěné psaní tohoto slova; je ze Svobodných novin z r. 1948. Náš výpis zní takto (citujeme doslova): (Ruské přísloví:) Viděl Tatar ve snách kaši, neměl lžíci; lehl spat se lžící, neviděl kaše. Problematika všech šlemilů (!) v jediné větě.

 

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 5-6, s. 191

Předchozí Zdeňka Hrušková: Samoobsluha potravin, či samoobsluha (s) potravinami?

Následující Marie Těšitelová: Dobrou chuť Vám přejí RaJ, nebo Dobrou chuť Vám přeje RaJ?