Havárie domu?

Bohumil Pick

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dne 22. ledna 1960 vysílal Jazykový koutek Čs. rozhlasu poznámku K. Sochora o používání slova havárie, havarijní opravy atp. v souvislosti se škodami na budovách. Závěr vyzněl tak, že vystačíme s označením škoda, poškození domu apod. Je tomu skutečně tak?

Věcně je třeba v praxi rozlišovat mezi běžným poškozením nebo škodou na budově a škodou závažnou, která vyžaduje naléhavé nápravy. To, čemu se úředně říká havarijní škoda, nebudou prohnilé okenní rámy, vyražený vikýř nebo porouchaná praporová žerď, nýbrž poškozené potrubí, stržená střecha — zkrátka takové poškození, které je nutno urychleně napravit, protože hrozí způsobit další škody, jako zatopení bytů apod. Nezbývá než skutečně najít rozlišující označení a není pravda, že by bylo zbytečné doplňovat označení některých oprav přívlastkem havarijní nebo jiným, popřípadě vhodnějším. Je však pravda, že slova havárie nejsme zvyklí užívat v češtině k označení poškození domu. Slovníky se většinou shodují v tom, že toto slovo je původu arabského a rozšířilo se hlavně v italštině, francouzštině a holandštině. Italské avaria znamená ‚poškození, poruchu‘ (viz Rosendorfský, Italsko-český slovník, Praha 1956), ve francouzštině avarie (viz Buben, Slovník francouzsko-český, Praha 1953) a v němčině Havarie, ale i Haverie a Haverei (viz Lexikon A-Z in einem Band, Leipzig 1954) označuje speciálně ‚poškození lodi nebo nákladu na moři‘ a v tom smyslu přejímají slovo havárie i české a slovenské slovníky s eventuálním odkazem na německý původ nebo prostřednictví. Teprve nověji a přeneseně se uvádí i význam ‚škody v jiné než námořní dopravě, a to automobilové nebo letecké‘ (viz Příruční slovník jazyka českého I, Praha 1935—1937; Slovník spisovného jazyka českého, Praha 1959; Slovník slovenského jazyka, [188]Bratislava 1959). V některých jazycích se tohoto slova užívá zřídka, tak v polštině vedle awaria je rovnocenné katastrofa (samochodowa).

Kde se tedy vzal nový význam ‚poškození‘ nebo ‚škody‘ i mimo dopravní okruh? Začal k nám pronikat z ruské terminologie, ale i tam je novinkou, neboť také v ruštině avarija mělo původně význam jen ‚katastrofa námořní‘, a teprve v posledních letech nabývá širšího významu, jak to charakterizuje Ljochinův-Petrovův Slovar’ inostrannych slov (Moskva 1949), ‚poškození lodi, letadla, automobilu, stroje a vůbec jakéhokoli zařízení, stavby, budovy‘. (Ušakovův Tolkovyj slovar’ russkogo jazyka, Moskva 1935, tyto poslední dva významy ještě neuvádí.) Charakteristické pro použití příslušného přídavného jména je spojení typu avarijnaja racija, avarijnyj agregat — česky tedy lze význam vystihnout slovy nouzový, někdy zásobní. Češsko-russkij slovar’ A. I. Pavloviče, vydaný roku 1959 v Moskvě se vzornou jazykovou péčí, zcela správně vystihuje, že ruské avarija v tomto širším významu nebude vždy shodné s českou podobou téhož slova, proto pod heslem „poškození“ vedle běžného překladu významu zařazuje ještě: 2) avarija. Dnešní texty týkající se domovní údržby skutečně v ruštině používají tohoto termínu. Cituji doklady zcela nové a z odborných časopisů: „… voprosy predostavlenija žiloj ploščadi nuždajuščimsja graždanam so snosom vetchich i avarijnych strojenij…“ (Gorodskoje chozjajstvo Moskvy, č. I.—XXXIV, s. 14, Moskva, leden 1960) — „… ugrožajuščeje avarijnoje sostojanije trëch obščežitij v posëlke Kišbaza“ (Sovety deputatov truďaščichsja č. 2, s. 59, Moskva v únoru 1960). — Rusko-české a česko-ruské slovníky vydané u nás v posledních letech ještě nepřihlížejí k tomuto významu slov avarija a avarijnyj ani v tomto smyslu jako citovaný česko-ruský slovník moskevský, avšak Školní rusko-český slovník Státního pedagogického nakladatelství v Praze z roku 1955 má bohatý výběr dokladů ke slovu avarijnyj, např. a. remont = vyvolaný nehodou, zaviněný nehodou, a-aja robota = opravné práce atd.

Z toho ze všeho vyplývá podle mého názoru závěr: Je třeba hledat vhodný český ekvivalent ruského avarija strojenija i avarijnoje strojenije, pokud je ho skutečně potřeba; není vhodné mechanicky převzít spojení havárie budovy, havarijní oprava atp. Původní význam ‚poškození zboží, zvláště lodního nákladu (původní význam v arabštině), lodi samé a později jiného dopravního prostředku‘ zůstává významem havárie i v české slovní zásobě. Pojem »havárie budovy« můžeme vysvětlit snadno spojením vážná, těžká škoda, hrozivé, závažné poškození atp. Jde jen o to, zda máme některé z těchto vhodných spojení zavést jako termín. U slova havarijní považuji za naprosto nutné najít vhodný termín, jak jsem naznačil úvodním [189]výkladem pojmu. Doporučuji zavést pro škodu, poškození havarijního charakteru, havarijní opravu termín vážné poškození, vážná škoda, naléhavá oprava. Toto spojení může tvořit termín tak, jako je tomu např. ve známém spojení léčení vhodné — léčení nutné, které se dobře ujalo. Ve spojení se slovem oprava však není vhodné přídavné jméno nezbytná, nutná (každá oprava je dříve nebo později nutná), nýbrž naléhavá, protože vyjadřuje kromě věcné nutnosti i časovou stránku, potřebu časové přednosti. O to právě při našem pojmu jde. Tam, kde by slovo havarijní nebylo možno nahradit slovem naléhavý, bude zpravidla i slovo havarijní samo zbytečné, anebo je možnost opisu, jak uvedeno, např. poškození vyžadující naléhavé opravy, poškození vážného rázu. Přídavné jméno nouzový, vhodné ve spojení avarijnyj vychod = nouzový východ, se ovšem nehodí v našem případě nikde, neboť nouzová stavba, nouzová oprava atp. vyjadřuje něco uskutečněného z nouze, nouzově, tedy prozatímně, kdežto nám jde o termín pro opravy důkladné a řádné právě proto, že jsou naléhavé.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 5-6, s. 187-189

Předchozí Jaroslav Machač: Odbojář

Následující Zdeňka Hrušková: Samoobsluha potravin, či samoobsluha (s) potravinami?