Časopis Naše řeč
en cz

Jazykovědné přednášky v pražské Lidové universitě

Jiří Cejpek

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Bilance popularizační práce Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v oboru jazykovém je radostná, i když je doposud v podstatě omezena na hlavní město republiky. Přitom je významné, že až na malé výjimky přednášky vesměs tvořily ucelené cykly: v jarním semestru 1957 Kurs spisovné češtiny, na podzim 1957 Kurs obecné jazykovědy, na jaře 1958 Kapitoly z dějin spisovné češtiny I (Od Dalimilovy kroniky k Havlíčkovi), na jaře 1959 Kapitoly z dějin spisovné češtiny II (Od národního obrození do období kritického realismu na sklonku minulého století), ve školním roce 1959/60 pak dvoudílný cyklus Umíte správně česky? V jarní, druhé části cyklu se probírají nejdůležitější otázky skladby a stylistiky moderního jazyka se zvláštním zřetelem k aktuálním problémům jazyka odborného a češtiny překladu.

S výjimkou druhého cyklu (Kurs obecné jazykovědy) jsou to tedy vesměs přednášky týkající se českého jazyka. Podíleli se na nich význačnou měrou především pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV vedle přednášejících z pražských vysokých škol. Celkem bylo do konce roku 1959 v přednáškách pražské Lidové university prosloveno 60 jazykovědných přednášek, z toho 48 přednášek o češtině.

Všechny jazykovědné přednášky měly vysokou úroveň a přednášející jim věnovali víc než nezbytnou péči. To bylo také opětovně uznáno orgány Společnosti i radou Lidové university. Přednášky z dějin českého jazyka byly doplněny a oživeny četbou a přednesem ukázek, které byly svědectvím jazykového vývoje daného období nebo jazykového vývoje a mistrovství autorů. Ukázky z děl českých spisovatelů recitovali a předčítali přední herci pražských divadel.

V čem je příčina úspěchu dosud uspořádaných přednáškových cyklů? Všichni lektoři se ochotně a vědomě podřizovali jednotící myšlence konkrétního cyklu. V Kursu spisovné češtiny takovou jed[115]notící ideou byla péče o jazykovou kulturu a kritika nedostatků současné jazykové praxe. Kurs obecné jazykovědy se důsledně vyrovnával s nevědeckými představami o nerovnosti jazyků a snažil se podat základ jazykovědných znalostí pro každého; byl to ostatně první cyklus přednášek takového zaměření pro širší veřejnost vůbec. Kapitoly z dějin spisovné češtiny chtěly ukázat vývoj literárního jazyka na dílech hlavních představitelů naší literatury až do období realismu. V budoucnosti bude následovat ještě třetí, závěrečná část, která dovede výklady až do současnosti. I Kapitoly měly výchovný cíl: ukázat kontinuitu vývoje spisovné češtiny a vést ke správnému chápání jazykového odkazu minulosti a k socialistickému vlastenectví. Konečně pak poslední dvoudílný, ale vnitřně jednolitý celoroční cyklus Umíte správně česky? znamená pokus o přechod k ještě vyššímu celku, totiž k systému školních roků. Právě skončená první část (Učíme se psát podle nových Pravidel českého pravopisu) seznámila posluchače s nově kodifikovanou pravopisnou a tvaroslovnou normou, se spisovnou výslovností, s tvořením slov, s rozvojem slovní zásoby a s odborným názvoslovím po stránce jazykové. Závěrečná beseda o jazykové kultuře za přítomnosti osmi lektorů kursu trvala plné tři hodiny. Úroveň diskuse byla vysoká, dotazy věcné a závažné, jejich počet poměrně veliký. Po přednáškách se diskutovalo obvykle půl hodiny, někdy i podstatně déle.

Cyklus právě skončený byl poučný nejen pro posluchače, nýbrž neméně i pro lektory samé. Ukázal totiž výrazně, které jazykové problémy zajímají naši veřejnost, dokumentoval živý zájem o jazykovědnou problematiku, spojoval vědecké pracovníky s praxí.

Jazykovědné přednášky pražské Lidové university mají i své publikum: pravidelně chodí již po několik semestrů 60—120 posluchačů, řada studentů filologických, ale také nefilologických disciplín, mnoho pracovníků z administrativní i průmyslové praxe, pracovníci redakční, několik učitelů; velmi značné je procento žen.

Je možno právem prohlásit, že jazykovědné přednášky pražské Lidové university, organizované pracovníky Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí,[1] získaly si po zásluze pevné místo v pražském kulturním životě. Nezůstávají osamoceny. Osvětová beseda v Praze 11 pořádá v Lidové akademii samostatný cyklus přednášek o češtině, a to je jistě jen první vlaštovka. Řada textů přednesených v Lidové universitě byla již vydána (rozmnožena cyklostylem); v tisku v Novinářském studijním ústavě je poměrně obšírná publikace vycházející rovněž z přednášek proslovených v minulých [116]cyklech. Zkušenosti z jazykovědných přednášek Lidové university byly podkladem ústředního textu Společnosti s názvem „K metodice jazykovědných přednášek“, který napsal pisatel této zprávy.

Dosavadní úspěšná popularizační práce bude pokračovat i v budoucnosti. Na příští školní rok se připravuje dvousemestrový cyklus o odborném jazyce a stylu, plánuje se dokončení Kapitol z dějin spisovné češtiny dovedením výkladů až do přítomnosti, připravuje se ve spolupráci s Jazykovědným sdružením při ČSAV i rozsáhlý cyklus přednášek z oboru obecné jazykovědy.

Dík za dosavadní úspěchy, které jsou výsledkem poctivé a cílevědomé práce, patří všem, kdož se ať již jako lektoři, nebo jako posluchači nebo organizátoři podíleli na dobrém díle.


[1] Z nich by bylo třeba na předním místě jmenovat obětavého a iniciativního člena městského výboru Společnosti, autora této zprávy dr. Jiřího Cejpka. Red.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 3-4, s. 114-116

Předchozí Zoe Hauptová, Karel Hausenblas: Maďarská konference o jazykové kultuře

Následující Redakce: Před novým vydáním příručky spisovné výslovnosti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1