Časopis Naše řeč
en cz

K lidovým názvům rostlin ve velickém nářečí

Karel Klusák

[Články]

(pdf)

-

Lidová jména rostlin patří do lexikálního materiálu dialektických monografií a bývají cennou pomůckou k dokreslení obrazu jednotlivého nářečního celku. Už Fr. Bartoš uvádí v Dialektickém slovníku moravském názvy mnohých rostlin, ale všechny podrobně geograficky nelokalizuje, uváděje někde jenom větší oblast nářeční jako místo jejich původu a užívání.

V jednotlivých dialektologických pracích věnují autoři často pozornost domácímu pojmenování nejběžnějších rostlin. Tak např. M. Kolaja v „Nářečí na Kyjovsku a Ždánsku“ (1934). Z horňácké flóry zaznamenal spisovatel Matouš Béňa některá jména rostlin, přihlížeje více k jejich folklórnímu významu, a uveřejnil je v Časopise vlasteneckého muzejního spolku olomouckého r. 1890.

Systematickým souhrnem a etymologickým výkladem spisovných a lidových názvů rostlin jsou „Česká a slovenská jména rostlin“ Václava Machka z r. 1954. Byla podnětem k této abecední sestavě jmen rostlin v nářečí obce Velká nad Veličkou; zaznamenával jsem si je po léta při studiu tohoto nářečí, v němž jsem vyrostl.

 

[97]Agát, 2. p. agáta : akát, Robinia; — arnika : prha, Arnica;

babí bruch nebo šalfija : šalvěj luční, Salvia pratensis; — bau̯šinek : druh máty, pěstované v zahrádkách (čes. lid. název je balšánek), Mentha; — bapka bliska : orsej, Ficaria; — barvínek : brčál, Vinca; — bazau̯ka : bazalka, Ocimum basilicum; — beneďička : kuklík potoční, Geum rivale; — suchá bjeta : kokoška, pastuší tobolka, Capsella bursa pastoris; — blen : blín, Hyoscyamus; — bluna : druh kulatých slív, bluma, Prunus italica; — bobovňík : rozrazil, Veronica beccabunga; — brest : jilm, Ulmus; — brím : modřín, Larix decidua; — brečtan : břečťan, Hedera; — bukvica : bukvice, Betonica; — burák : červená řepa, Beta vulgaris cicla; — bút, 2. p. búdu : komonice, Melilotus officinalis;

cerel : celer, miřík, Apium;

čagánka : čekanka, Cichorium; — čistec : rožec luční, Cerastium arvense; — čepički panáčkovi nebo kvadrátki : brslen, Euonymus; — čmelák nebo fčelička : tořič pavoukonosný (vstavač), Ophrys araneifera;

devasíl : devětsil, Petasites; — devaterňík : úročník, Anthyllis; — deras, derázek; ďeras, ďerázek : svízel, Galium aparine; — divina nebo flanerňík : divizna, Verbascum thapsus; — diňa : tykev, Cucurbita; — boží drevec : druh pelyňku, brotan, Artemisia abrotanum; — su̯atké dřevo : lékořice, Glycyrrhiza; — drín (od toho Drínová, název západního svahu kopce mezi Velkou a Kuželovem, porostlého dřínem) : dřín, Cornus; — durancija : druh švestek, u nichž se dužina nedá odloupnout od pecky;

egreš, 2. p. egreša : angrešt, Ribes grossularia; — ertepla : brambor, Solanum tuberosum;

fčelička v. čmelák; — fiau̯ka voňavá : fialka, Viola odorata; — flanerňík v. divina; — fuksija : fuchsie, Fuchsia;

garafiját : karafiát, Dianthus caryophyllus; — židovi gaťe : stračka, Consolida segetum; — gonvalija nebo gonvalinka : konvalinka, Convallaria majalis;

hajdúch nebo kosírki : kavyl, Stipa Joannis; — hlístňík : zeměžluč, Centaurium vulgare; — hu̯aďipička : druh suchopýru (vousy sv. Ivana), Eriophorum angustifolium; — hu̯ožek : hloh, Crataegus oxyacantha; — horec : hořec, Gentiana; — hrebíček nebo červení garafiját : hvozdík, Dianthus caryophyllus; — hrtáň nebo vlčí hrtáň : lýkovec, Daphne mezereum;

chablák : bodlák, Carduus; chau̯abút : plamének prudký, Clematis; — charpa : chrpa, Centaurea; — chebz, cheps; modrí cheps : turecký bez, chebdí, Sambucus ebulus; kozičkoví cheps : černý bez, Sambucus nigra; — chlép ftáčí : tušalaj, Viburnum lantana; — chupáč : koniklec, Pulsatilla; — chren : křen, Armoracia;

jačmeň : ječmen, Hordeum; — jau̯ovec : jalovec, Juniperus; — jaňíček : vítod, Polygala vulgaris; — jatelina : jetel, Trifolium; druhy jetele : listňačka (červená, jednoletá), lucerka (modrá), sedmiročka, šparcela, vojtěška; psí jazíček : jitrocel menší, Plantago lanceolata;

kaliňí : brslen, Euonymus europaea; — kamilki : heřmánek, Matricaria chamomilla; — kašički nebo kozički : bez (květ), Sambucus nigra; — kél : kapusta, Brassica oleracea, var. sabauda; — kohútek : vlčí mák, Papaver rhoeas; — ko[98]čički : květenství jívy, Salix caprea; — kokohrtki : lecha jarní, Orobus vernus; — kosírki v. hajdúch; — kropáček : petrklíč, Primula veris; — krušpánek : zimostráz, Buxus sempervirens; — krvavňík : vlaštovičník, Chelidonium maius; — kúkolka : koukol, Agrostemma githago; — kukulina : kokotice, Cuscuta epithymum; — kvadrátki v. panáčkovi čepički;

u̯askavec : laskavec, Amarantus; — lebeda : Atriplex; — bíu̯á leluja : lilie, Lilium candidum; — modrá leluja : kosatec, Iris germanica; — lipa : lípa, Tilia; bíu̯á lipa : širokolistá lípa; čérná lipa : malolistá lípa; — u̯oponka : popenec, Glechoma; — u̯opún : lopuch, Arctium lappa; — úkno : luk, polní česnek, Allium; — lulek : rulík, Atropa belladona;

macoška : maceška, Viola tricolor arvensis; — marhula : meruňka, Prunus armeniaca; — marenka nebo májová zelina : mařinka vonná, Asperula odorata; — marí list : maří list, Chrysanthemum balsamita; — marijánka : majorán, Maiorana; — materí dúška : mateří douška, Thymus serpyllum; — medulka nebo mrtvá kopriva : hluchavka bílá, Lamium album; — medruňica : kostival, Symphytum officinalis; — meduňica : plicník, Pulmonaria officinalis; — miu̯ovňíček : třezalka, Hypericum perforatum; — koňí mjaťka : druh máty, Mentha silvestris; — muškát : pelargonie, Pelargonium; — miší ocásek : řebříček, Achillea millefolium;

naháč : ocún, Colchicum autumnale; — netresk : netřesk, Sempervivum; — husí noški nebo papučki : oměj šalamounek, Aconitum napellus;

ohňica : 1. hořčice polní, Sinapis arvensis, 2. ohnice polní, Raphanus raphanistrum; — orešinka : hrachor, Lathyrus; — osťí : bodlák polní, Carduus acanthoides;

pahnústek pahnústki : měsíček, Calendula officinalis; — palach : rákos, Phragmites; — papráť : kapraď, Dryopteris (ale papráďí zrnko : v jedné pověsti tak nazván domnělý plod kapradiny); — papučki v. husí noški; — páterčí : 1. rozrazil polní, Veronica arvensis, 2. sléz okrouhlolistý, Malva rotundifolia; — petrželé : petržel, Petroselinum; — pcháč : druhy rodů Carduus a Cirsium; — pléška a pupava (pléška = list, pupava = květ) : pampeliška kopinatá, Leontodon hastilis; — živí pu̯ot : kustovnice, Lycium vulgare; — plúcňík nebo modré a růžové kropáčki : plicník, Pulmonaria officinalis; — podbílek nebo podbiu̯ : podběl obecný, Tussilago farfara; — podléščka nebo bledá fiau̯ka : ladoňka, Scilla; — polajka : druh máty (ne peprná), Mentha; — príšč nebo mléč : pryšec chvojka, Euphorbia cyparissias; — pruškvorec nebo pušvorec : puškvorec, Acorus calamus;

repíček : řepík vonný, Agrimonia odorata; — réš, gen. rži (režní chlép) : žito, Secale cereale; — režucha nebo ňiťišpúrek : řeřicha, Cardamine pratensis; — richlíček : karafiát planý, Dianthus; — roschodňíček : rozchodník, Sedum;

sedmikráski veliké : kopretiny, Chrysanthemum leucanthemum; — súnečko : pampeliška, Leontodon; — smetaňík : kozí brada, Tragopogon pratensis; — stracinúška : stračka, Consolida segetum;

šalfija v. babí bruch; — koňskí ščáv : konitrud, Gratiola; — ščavel nebo kiselé zelé : šťavel, Oxalis acetosella; — šefran nebo šefrán : šafrán, Crocus; — šušták nebo hrklák : penízek polní, Thlaspi arvense;

[99]tabačka travná : plamének přímý, Clematis recta; — turánek : turan ostrý, Erigeron acer; — turkiňa : kukuřice, Zea mays;

vou̯ské ucho : jitrocel větší, Plantago maior;

psí vino : lilek, Solanum nigrum; — vježďán : tolice jetelová, Medicago lupulina; — vrátka : vratič, Chrysanthemum vulgare; — vŕba kočičnatá : jíva, Salix caprea;

králové zelé : máčka, Eryngium campestre; — kiselé zelé v. ščavel; — májová zelina v. marenka; sračková zelina : šalvěj, Salvia; — zezulina : posed černý, Bryonia alba; — zimolís : ptačí zob, Ligustrum vulgare; — zvonečki : 1. náprstník, Digitalis; 2. orlíček, Aquilegia;

žito : pšenice, Triticum; — žarúšek : pryskyřičník, Ranunculus.

 

Seznam ovšem není vyčerpávající, jak vysvítá také z nadpisu článku. Při botanickém určování působila různost v pojmenování rostlin a identifikace jisté těžkosti: stávalo se, že lidé označovali jedním a týmž výrazem dvě rostliny (např. páterčí, pcháč atd.), a naopak zase, že se dva i tři názvy vztahovaly na rostlinu jednu (fčelička — čmelák, šušták — hrklák, meduňica — plúcňík — modré a růžové kropáčki aj.). Někdy je dobře všimnout si skutečné i pověrečné funkce rostlin a jejich významu v lidovém léčení („boží drevec nosívali ďefčata do kosteu̯a na voňáňí, aby neusnúli pri kázaňú“; „šéu̯ voják prez úki, trefiu̯ na čarodelňice, ale tí mu nemohli ňiʓ uďeu̯at, lebo sa mu zadrapiu̯ za ostruhu turánek“; „koňského ščávu“ se užívá při průjmu u dobytka). Časem se vytvořily také rozdíly v délce samohlásek a rozdíly hláskové (brečtan i brečtán, šefran i šefrán, deras i ďeras atd.).

Některé názvy lze slyšet už jenom u nejstarších lidí. Tak např. deras (ďeras, derázek, ďerázek), svízel, Galium. Před první světovou válkou bylo toto slovo ještě běžné. Zapsal jsem výklad velického Jiřího Kaňúrka, tehdy 62letého, o javornickém pastýři Čožonkovi, kterému poradili staří pastýři na Strání, když nemohl „upásť“ stádo, „abi šéu̯ natrhat derásku o půnoci, abi ho uvariu̯, a jag ho uvarí, abi stádo stočiu̯ a skropiu̯ tú vodú“. Nebo bút, 2. p. búdu („na mezách je teho roku moʓ búdu“), komonice, Melilotus. Stejně tak úkno, polní česnek, Allium. Tohoto jména se dosud užívá pro česnek na Nové Lhotě (na Lhotkách), ve Velké je však už jenom výjimkou u nejstarších obyvatelů. Rovněž jenom generace starší, nad 50 roků, zná kukulinu (kokotici) atd. U mladší generace, prošlé školami, projevuje se vliv školního vzdělání, četby, novin, rozhlasu, úředních vy[100]hlášek, a ovšem i industrializace kraje, který byl dříve výlučně zemědělský.

Je tu ovšem také patrný vliv sousedního nářečí myjavsko-brezovského. Tak např. v názvu devasíl, sloven. deväťsil (za prasl. ę sloven. ä, v nář. a), v slově papráť, sloven. paprad, bút, sloven. blúd atd.

Jinak lze říci, že v lidovém názvosloví rostlin spěje vývoj k unifikaci s českou knižní nomenklaturou.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 3-4, s. 96-100

Předchozí Božena Zimová: Změny významu slov ve vorařském slangu

Následující Václav Vážný: Nová lexikální monografie z nářeční oblasti moravské

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1