Novinářská čeština

Jaroslav Machač

[Drobnosti]

(pdf)

-

Časopis ABC mladých techniků a přírodovědců si vytkl za cíl — jak to ostatně lze vyčíst i z jeho názvu — podněcovat, získávat a prohlubovat zájem naší mládeže o otázky techniky a přírodních věd. Činí tak jednak formou zábavnou, jednak populárně naukovou. Přitom je třeba říci, že zábavné články, reportáže, črty, povídky, fejetony, zábavné seriály apod. převažují nad články populárně odbornými a vyhraněně technickými a přírodopisnými. Tím časopis nabývá větší pestrosti a vnější přitažlivosti, ale zároveň tím i stoupají nároky na jeho úroveň literární a jazykovou. A tu bychom chtěli — v naší pravidelné rubrice věnované jazykové stránce periodických publikací — upozornit autory časopisu ABC na některé zásadnější nedostatky, s nimiž jsme se v tomto novém měsíčníku setkali. Podrobněji jsme z jazykového hlediska prohlédli 9. a 10. číslo časopisu, ze září a z října minulého roku.

[61]Především chceme upozornit na to, že rozmanitosti literárních forem, jichž časopis ABC užívá, měla by mnohem výrazněji odpovídat i rozmanitost stylová, projevující se také v příslušném výběru jazykových prostředků. Této samozřejmé zásady není v časopise ABC vždy náležitě dbáno. Povšimněme si např. reportáže o plavbě po Labi (z 9. č., s. 4n.), k níž je připojen interview s kapitánem jednoho z našich labských plavidel. Není správné, že se zde užívá mnohde typických prostředků knižního stylu i v projevech mluvených. Srov. např.: U plavby jsem zaměstnán již od čtrnácti let. — Co vše patří do vašich kapitánských povinností? — … navštívíme i Severní přístav za účelem celního odbavení … zásilky. V reportáži, a tím spíše v mluveném projevu, jako je interview, bychom hledali spíše prvky hovorového jazyka než prostředky omezené na jazyk knižní. Naproti tomu se však např. ve zprávě o vídeňském festivalu mládeže (v témže čísle, s. 2—3), která je psána ve formě dopisu, hovorovými, ba nespisovnými výrazy, obraty, a dokonce i tvary přímo hýří; např.: Koukni se co nejdříve objevit! — „Svinská rachota,“ odplivl si pilot v kožáku, „pořád se s tím musím courat po obloze a z festivalu si nic neužiju.“ — Pěkně ses z toho vyzul. To jseš kamarád? Připomínáme zvláště, že nespisovných tvarů se v tomto článku neužívá jen v stylizovaných projevech mluvených, kde bychom snad mohli pokládat jejich užití za záměrné, ale i jinde; srov. např.: je to riziko do něj vstupovat (tj. na známé vyhlídkové kolo v Pratru).

Pochybujeme též o tom, že je vhodné, a to zvláště v časopise určeném mládeži, užívat takových obratů jako např. lhostejnost jim (Rakušanům) posadila za krk Hitlera nebo zkrachovaný úd mocnářského domu Ota Habsburský. Je zvláště zarážející, že všechny tyto příklady dosud uvedené jsou vybrány ze zásadního, politicky nejzávažnějšího článku 9. čísla, který zde vlastně zastupuje úvodník. Nebylo by jistě správné, aby tento druh článků byl psán suchopárným, bezbarvým způsobem, vždyť i úvodníky našich deníků se ve velké většině této chyby již zbavily, ale je třeba zachovávat určitou vhodnou míru v užívání takových výrazů.

Je tedy třeba větší uvážlivosti při výběru a užívání takových výrazů, které nepatří k prostředkům spisovného jazyka. Mimoto je však nutno se varovat i nevhodného míšení dvou nebo více výrazů různých stylistických vrstev. Typickou ukázkou této chyby, vedle uvedeného zkrachovaný úd…, je tato věta (z č. 9., s. 13): Německá akvaristická literatura je u nás běžně k dostání, naši odborníci měli již uveřejněnu řadu článků a fotografií v časopise…; zde je obecného a již ustupujícího spojení být k dostání užito hned v sousedství knižního výrazu měli již uveřejněnu.

[62]Povšimněme si např. také povídky Chlapec a pes (č. 10, s. 8n.) s partyzánskou tematikou. Vypravování o malém chlapci, který nese partyzánům do hor zprávy, prokládá autor pásmem myšlenek, které chlapci přitom probíhají hlavou. A tu např. čteme: Jestli přijde o batoh, udělají s ním krátký proces a odskáče to celá řada dalších lidí. — Tady vykáceli před několika dny prvé místo napadené kůrovcem. Lze je obejít zprava i zleva, ale za cenu cesty řídkým lesem… Proložená slova jistě neodpovídají ani postavě chlapce, které jsou připisovány, ani potřebě vyjádřit dramatičnost příběhu. — Naproti tomu v článku o pokusech s tzv. beztížným stavem (č. 10, s. 26) setkáváme se s takovýmto popisem: Když letadlo začalo naklánět nos k zemi, strop naletěl na desku; pomstila se mu (tj. deska) tím, že jedním rohem protrhla potah … Málem bych jí (tj. desce) byla za tu rošťárnu gratulovala… Snahu učinit výklad zajímavým autorka přehnala; prostředky, kterých užila k oživení popisu, nebyly zvoleny šťastně a působí neúmyslně komicky.

Jinou obecnější chybou, která se v některých článcích časopisu ABC vyskytuje, je málo pečlivá stavba souvětí. Přečtěme si např. tuto větu z článku o Saském Švýcarsku (č. 9, s. 8n.): Těžko byste hledali na mechem porostlých stěnách blanatec kentský, drobounkou kapradinku, spíš podobnou mechu měříku, ale to je právě jedna z největších vzácností Saského Švýcarska. Ze stavby souvětí ani z okolního kontextu není dosti zřejmé, k čemu se poslední věta vztahuje a jaký je vlastně její smysl.

O rozpacích nad stavbou věty svědčí i tento příklad: Svůj soutěžní závazek plnili po celé prázdniny: (proč dvojtečka?) celkem až překvapující počet pomocníků — 45 chlapců a děvčat (č. 10, s. 6).

Protože časopis ABC spolupracuje těsně s obdobným časopisem pro mládež, který vychází v Německé demokratické republice, jsou v něm poměrně hojně zastoupeny jak překlady z němčiny, tak i články s německou tematikou. V této souvislosti chceme upozornit zvláště na některé nedůslednosti a chyby v skloňování německých osobních a místních jmen. Populární postavu chlapce, o jehož příbězích se pravidelně dočítávají i čtenáři ABC, nazývají v německém časopise Mäxchen Pfiffig. Bylo by možné toto jméno překládat (např. Maxík Chytrák), aby jeho motivovanost čtenáři pochopili. Je však i možné nechat znění německé, ale pak je nutné, aby se jméno vždy náležitě skloňovalo, tedy např. projel jsem s Mäxchenem Pfiffigem celou NDR, a nikoli s Mäxchen Pfiffigem (č. 10, s. 16 nebo č. 9, s. 8), a to tím spíše, když samotné jméno Mäxchen (bez příjmení) se v časopise skloňuje (já vás Mäxchenovi na chviličku ukradnu, č. 9, s. 8). — Jméno hory Grosser Halm je zase skloňováno takto: [63]na Grossen Halmu, tedy první část (německé přídavné jméno) má příslušnou pádovou koncovku německou a k podstatnému jménu je připojena koncovka česká, to však je způsob zcela nemožný. V takových případech jsou ovšem správné jen tyto dvě možnosti: buď první část jména přeložit, tedy Velký Halm, a skloňovat je jako Velký Zvon, nebo je skloňovat (ovšem českým způsobem) jako celek, jakoby slovo složené, tedy např. na Grosser Halmu.

V odborné části časopisu ABC je jazykových nedostatků podstatně méně. Uvádím jen několik příkladů: Při venkovní anténě je lepší její připojení na zvláštní cívku (č. 10, s. 31); místo těžkopádného vyjádření jmenného je lépe rozvést: Užijeme-li venkovní antény, je lépe ji připojit (nebo raději ji připojíme) na… Jiný příklad: Bludičky si můžeme „vyrobit“ pokusem, kde methan nahradíme plynem acetylenem (č. 10, s. 26); lépe při němž.

Na závěr můžeme říci, že po jazykové stránce je třeba tento časopis lépe propracovat. Větší jazyková péče musí být věnována zejména zábavné části. Tím jsou autoři časopisu svým mladým čtenářům povinni. Při zvýšené péči o jazykovou úroveň bude časopis dosahovat ještě větších úspěchů při získávání zájmu mládeže pro techniku a přírodní obory.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 1-2, s. 60-63

Předchozí František Cuřín: Z knih, časopisů a novin

Následující B. Hk (= Bohuslav Havránek): Nemilé jazykové a pravopisné chyby u vrcholných institucí při slavnostních okamžicích