Časopis Naše řeč
en cz

Z našich novin

Zd. Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pro tuto pravidelnou rubriku, věnovanou kritice jazyka našeho tisku, jsme tentokrát nevybrali deník, nýbrž týdeník Vlasta, list Výboru čs. žen. Jde o časopis velmi oblíbený a rozšířený, a je proto žádoucí, aby byl i po jazykové stránce co nejlepší.

Všimneme si dnes některých nedostatků jazykových, které se vyskytly v č. 12 z 19. 3. 1959. Toto číslo jsme vybrali namátkou. Co do obsahu je pestré, např. s velmi aktuálními příspěvky k Mezinárodnímu dni žen, ke snížení maloobchodních cen, k uvedení filmu Občan Brych, k blížícímu se sjezdu JZD, k chřipkové epidemii, k jarnímu úklidu v domácnostech. Pokud jde o jazyk, je nutné, aby byl na výši jak v článcích redakčních, tak i v příspěvcích uveřejněných jako dopisy čtenářek. I do těch může redakce zasahovat a jazykově i slohově je upravovat.

Nápadnější a četnější než nesprávnosti mluvnické jsou v tomto čísle kazy stylistické. Tak např. hned na 3. straně v článku o snížení cen čteme větu: To je jedna z příčin, proč mohlo letos dojít k tak značnému snížení dětské konfekce. Kdyby celý článek nepojednával o snížení cen, mohli bychom se právem domnívat, že se snížila např. výroba nebo kvalita dětské konfekce nebo pod. Spojení snížení dětské konfekce je nezřetelné, nejasné. Věta měla být doplněna: (došlo) k tak značnému snížení cen dětské konfekce.

Stejným nedostatkem přesné a jasné stylizace trpí další věta téhož článku: Budou-li v zemědělství vyrábět více potravin … než dosud, pak i jejich snižování bude častější a podstatnější. K čemu se vztahuje přivlastňovací zájmeno jejich? Opět jen z kontextu vyrozumíme, že zvýšením zemědělské výroby by docházelo k častějšímu a podstatnějšímu snižování cen potravin. Zájmeno jejich se v této větě tedy vztahuje ke spojení vůbec nevyslovenému, ke spojení pouze myšlenému. Správně mělo být napsáno: … pak i snižování cen potravin bude častější… — A jak má čtenář rozumět tomuto textu na s. 8: (pracovníci) ukládají … sazeničky květáku v hrníčcích [244]do pařenišť. Až trochu vyrostou, budou se vysazovat na pole. Hrníčků je v pařeništích na deset tisíc. V celém úseku je porušena vzájemná závislost vět. V první větě je jádrem sdělení ukládání sazeniček do pařenišť (slovo pařeniště je jako nejdůležitější na konci věty); následující věta však nenavazuje na jádro věty předchozí; vypovídá o vysazování na pole, avšak není v ní vyjádřeno, co se bude na pole vysazovat. Třetí věta nenavazuje na předcházející, nýbrž vrací se k větě první a rozvádí ji. Výsledkem je nesouvislý a nejasný celek. Věty je zapotřebí přestylizovat, např. takto: (pracovníci) ukládají … sazeničky květáku v hrníčcích do pařenišť. Hrníčků je v pařeništích na deset tisíc. Až zde sazenice trochu vyrostou, budou se vysazovat na pole.

Nejvíce nedopatření ve stavbě jednotlivých vět jsme našli v článku pojednávajícím o jarním úklidu, o praní záclon (s. 15). Nesprávnosti pramení z toho, že autorka se snažila vyjadřovat úryvkovitě, jak to bývá zvykem v různých návodech k použití např. pracích prostředků, přístrojů ap. a v popisech pracovních postupů. Snaha po stručnosti však v tomto případě vedla k nesrozumitelnosti: … záclony přendáme do hrnce s rozvařeným mýdlem. Roztok má být vlažný. Zahříváme, avšak nevaříme. Nemícháme tenkým koncem vařečky. Je-li třeba záclony ponořit, pak širokou stranou. Trochu zchladlé vylijeme do vany, dlaněmi promačkáme, špínu vypustíme a mácháme, zase jen mačkáním… atd. Podobných míst je v tomto krátkém článečku ještě několik!

O tom, jak snadno se uplatňují v tisku dnes oblíbené neshodné přívlastky v 2. pádě místo přívlastků vyjádřených přídavným jménem, svědčí příklad na s. 13: (Zátopkovi) vyprávěli o svých cestách za vítězstvím na poli sportu (místo náležitého: na sportovním poli).

V slovní zásobě se objevují nedostatky, které jsou dány povahou příspěvku. V dopisech čtenářek se setkáváme i s prvky hovorovými nebo nespisovnými, až slangovými. Jindy se v nich opět jeví přílišná knižnost až odbornost vyjádření, která je na závadu porozumění obsahu. Tak v příspěvku čtenářky o epidemii chřipky (s. 11) čteme nevhodné předložkové spojení v dobách (např. v dobách velkého zatížení středisek, v dobách špičkových nároků na zdravotnictví, v dobách epidemie chřipek) místo správného v období; podobně nevhodně je tu užito příliš výrazného cizího výrazu dirigovat ve spojení: dirigovat pomocné zdravotnické pracovnice (k nemocným) do bytů místo prostého posílat. Z hovorových prvků se objevilo na s. 9 spojení: zřídit kulturní jizbu s televizí a knihovnou (místo s televizorem), na s. 11 hlásiti se na středisku u příjmu (místo např. u okénka přijímací kanceláře), harburny zaberou (místo pomohou).

[245]Jednotvárné opakování téhož slova jako projev stylistické neobratnosti pozorujeme v článku o nových podmínkách práce v JZD (na s. 9). Ve třech větách za sebou se opakuje pro různé představy slovo věc: Třetí vážnou věc viděla s. Svobodová v socialistickém soutěžení. To družstvům velmi pomáhá kupředu, tvrdila. A jedna z prvých věcí, která mi padla do oka, … byla … vlajka vítěze socialistické soutěže v okrese. Ve Výšovicích jsem poznala mnoho nových zajímavých věcí a… Jistě by nebylo obtížné onu věc obměnit v každé větě výrazem jiným, výstižnějším. Podobné opakování se objevilo v článku na s. 16: Žáci při práci poznají, jak musí být dělník při práci svědomitý.

V příspěvku o chřipkové epidemii se vyskytlo několikrát sloveso proškolit (s. 11). Je to jedno ze sloves, které se stalo — mohli bychom říci — módní, a to hlavně pro svou předponu pro-. Naše řeč už upozornila na to,[1] že předpona pro- má řadu významů a že při tvoření nových slov s touto předponou musíme dbát, aby význam nové odvozeniny byl jasný. U slovesa proškolit se měla předponou pro- vyjádřit prostá dokonavost děje k nedokonavému školit, tedy ‚vyškolit‘. Předpona pro- však nemá platnost jen prostě vidovou, jako např. předpona vy- nebo z-, nýbrž vždy dává slovesu ještě nějaký věcně významový odstín. V našem případě přiřazuje sloveso k takovým slovesům, která znamenají ‚proniknout něčím, něco dokonale prostoupit‘, např. propíchnout, promastit, propláchnout atd. Takovýto význam však sloveso proškolit nemá, a proto je musíme odmítnout. Autorka příspěvku měla tedy napsat: být vyškolena a poučena, vyškolit dostatečný počet žen atd.

Nedostatky mluvnické se většinou týkají skladby. Nemělo by se jistě ani v dopise čtenářky objevit takovéto nepřehledné souvětí (s. 6): Vítáme vaše rozhodnutí (tj. navštívit Plzeňský kraj) a prosíme vás, až k tomu dojde, abyste zajely také do našeho okresu, který je v kraji největší, a přesvědčíte se, že zde jsou předpoklady pro plnění úkolu, který jste si článkem daly.

Ve větší míře se vyskytují chyby v interpunkci; jsou to často chyby základní a lze je těžko omlouvat opomenutím nebo možností jiného pojetí. Tak nejsou oddělovány čárkou věty uvozené spojkou než, např.: Proto má pracující člověk … zcela jinou životní úroveň (,) než měl za vlády těchto pánů. Čárka chybí také v těchto nesporných případech: Jak oni si organizovali práci (,) je pro mnohá družstva okresu vzorem; také koberce stáhneme (,) jsou-li pošpiněné…; nebo u spojkové dvojice buď - nebo: buď bez ozdob (,) nebo jen s barevným proužkem.

Chybou, která se velmi často vyskytuje všude v tisku, je nerozlišo[246]vání těsného a volného přívlastku. I v časopise Vlasta je tomu tak. Uvádíme jen jeden příklad za jiné: pod obrázkem dětí jdoucích na nádraží čteme: Na snímku děti, odjíždějící na prázdniny. Přívlastek odjíždějící na prázdniny je těsný, nemůže být proto oddělen čárkou.

Nesprávně bylo několikrát užito předložkových spojení, např. místo: pracovala na několika důležitých funkcích má být správně v několika … funkcích; místo předložky ve ve větě nevkus se objevuje ve výrobcích spotřebního průmyslu má být předložka na, tedy nevkus se objevuje na výrobcích. Nevhodně je užito předložky za ve větě budou-li v zemědělství vyrábět více potravin a za nižších nákladů než dosud… místo při nižších nákladech.

Hrubou chybou je opomenutí korektora, který neopravil na s. 6 zájmeno váš na svůj ve větě: … materiály, o nichž se ve vašem (správně svém) příspěvku zmiňujete. — Nesprávné je také spojení jedno nebo dvouřadový oblek. U složených přídavných jmen tohoto typu nelze užívat samostatně jedné z částí (na s. 14 není za první částí složeniny ani spojovací čárka), z nichž je jméno složeno; složené přídavné jméno musíme psát vždy v celé podobě, tedy jednořadový a dvouřadový oblek.

Po stránce pravopisné nelze časopisu vytknout závažnější nedostatky. Užívá se téměř důsledně nové pravopisné podoby slov ve shodě s posledním vydáním Pravidel českého pravopisu; při korektuře však přece unikly jednotlivé případy, např. illegální místo ilegální, tuberkulosa místo tuberkulóza, synthetický místo syntetický, exkurse, emulse místo exkurze, emulze; v přídavném jménu budapešťský píšeme správně ť ve shodě se základním jménem Budapešť. Chybné je užití velkého písmene v názvu prášků harburn. Jde zde o pojmenování druhové, nikoli o vlastní název, a proto musíme napsat: užíváme harburny stejně jako lékař mi předepsal aspirin, acylpyrin, užívám algenu apod. Malé písmeno mělo být napsáno také ve spojení: na bruselské výstavě (velké písmeno píšeme jen v jejím oficiálním pojmenování Světová výstava v Bruselu nebo Expo 58).

Jak je vidět z uvedených příkladů, nejde v časopise Vlasta o jazykové nedostatky výjimečné; podobné nedostatky nacházíme i v jiných časopisech nebo denících. Z několika příkladů jazykových prohřešků vybraných z jednoho čísla také nemůžeme soudit o jazyce časopisu obecně. Avšak i tyto jednotlivé příklady jsou důkazem, že stále ještě není jazyk našeho tisku bez vady.


[1] Naše řeč 39, 1956, s. 120n.; 40, 1957, s. 63.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 7-8, s. 243-246

Předchozí Jan Sedláček: Z knih, časopisů a novin

Následující Zdeňka Hrušková: Výstava o něčem?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1