Časopis Naše řeč
en cz

Olympionik

Jaroslav Kuchař

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovo olympionik má zajímavý život. Každý čtvrtý rok se najednou vynoří a stává se po dobu několika měsíců jedním z nejužívanějších slov denního a sportovního tisku. Sotva rok přejde, přestane se ho téměř užívat a jen zřídka si na ně některý z uživatelů jazyka vzpomene. Tento „motýlí“ život slova má svůj přirozený věcný důvod: souvisí s čtyřletým cyklem konání novodobých olympijských her.

Také loni, v roce XVI. olympijských her v Melbourne, se slovo olympionik začalo objevovat častěji, a to zejména tehdy, když byli oficiálně nominováni členové olympijských výprav. Slovem olympionik byli označováni ti nominovaní sportovci, kteří byli určeni k representaci přímo v závodech a soutěžích (nikoli tedy funkcionáři nebo snad diváci). V tomto významu „aktivní účastník olympijských her“ se pak slova olympionik velmi hojně užívalo v průběhu her i bezprostředně po jejich ukončení. V dnešních dnech je však již jeho výskyt čím dál řidší.

Slovo olympionik je zajímavé i po jiné stránce, a to právě svým významem. U starých Řeků znamenalo slovo olympionikos totiž jen olympijského vítěze, borce, který zvítězil v některé z disciplin antických olympických slavností, jak to vyplývá ze složení slova (řecké níké znamená vítězství). V tomto historickém významu se také olympionik čas od času objeví (v hláskově přizpůsobené podobě) v některých evropských jazycích, zejména ovšem v překladech z řečtiny nebo ve studiích historických.

S rostoucím významem olympijských her novodobých měnil se však i význam slova olympionik. Novodobých her se zúčastňují postupně sportovci z celého světa a počet aktivních účastníků ve srovnání s hrami antickými je několikanásobný. Za takové situace je velkým sportovním úspěchem nejen získat v některé z olympijských soutěží první místo a vítězství absolutní, ale dosáhnout vůbec některého z předních míst, anebo se jen her aktivně účastnit. Už tato účast sama o sobě předpo[59]kládá, že sportovec dosáhl vysokého výkonu a zpravidla též vítězství v rámci jednoho státu, a je tedy dostatečným důvodem pro čestný titul, kterého se mu dostalo pojmenováním olympionik.

Tak je tomu alespoň v češtině. V lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český není z většího počtu dokladů na slovo olympionik (vesměs jde o doklady z novin) ani jediný, v němž by bylo tohoto slova průkazně a zřetelně užito jen ve významu „absolutní olympijský vítěz“, tedy ve smyslu původním, a naopak už v některých nejstarších dokladech jde zřetelně o význam rozšířený, „aktivní účastník“. Když se ve sportovním vyjadřování začalo užívat slova olympionik ve vztahu k novodobým olympijským hrám (pravděpodobně tomu není dávno, asi 20 až 30 let), převládal už zřejmě tento druhý význam.

Jen slovníky, a to jak naučné (na př. slovník Masarykův a Ottův), tak i jazykové, uvádějí slovo olympionik ve významu „vítěz olympijských her“, při čemž z výkladu slovníků naučných vyplývá, že jde o hry antické. Jazykové slovníky, akademický Příruční slovník i slovník Vášův-Trávníčkův, přejímají výklad „olympijský vítěz“ bez této vysvětlivky. Teprve slovníky novější, vydané po r. 1945, jsou blíže skutečnému usu a charakterisují olympionika jako „účastníka a především vítěze“ (Taušův Slovník cizích slov 1947), „sportovce, zvl. vítěze olympijských her“ (Pechův Velký slovník cizích slov, 1948), „účastníka n. vítěze“ (Kubištův-Rajmanův Slovník cizích slov, 1956) nebo jen „účastníka“ (Slovenský slovník cizích slov, 1953).

Jak ukazují doklady a dnešní usus, je a pravděpodobně i vždy byl význam „vítěz novodobých olympijských her“ asi jen „slovníkový“. Je známo, že slovnikáři jsou při výkladu přejatých mezinárodních slov často poplatní těmto „slovníkovým“ významům bez zřetele na živý usus. Pěkně to ukazuje i příklad odjinud: ani jeden ze čtyř nejnovějších německých slovníků vydaných po roce 1953 neuvádí u slova der Olympioniker význam „aktivní účastník olympijských her“, ač je jeho užívání v tomto významu — podle sdělení Ústavu pro německý jazyk a literaturu Německé akademie věd v Berlíně — v současné sportovní a novinářské němčině „veskrze běžné“.

Máme tedy ve slově olympionik pěkný příklad toho, jak se změnou cíle a poslání novodobých olympijských her, které by se dalo shrnout v heslo „nejen vítězství, ale i účast“, mění se i význam slova odvozeného. Podobně se změnilo i jiné slovo téhož okruhu, a to olympiáda. U starověkých Řeků znamenalo čtyřleté období mezi dvěma olympijskými slavnostmi, kdežto v moderních jazycích se ho vesměs užívá už jen jako synonyma pro vlastní olympijské hry (novodobé). Je třeba ovšem podotknout, že tento nový význam slovníky zachycují.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 1-2, s. 58-59

Předchozí Zdeněk Tyl, Jana Ondráčková: Z knih, časopisů a novin

Následující Jan Chloupek: Jdeme dopředu středním útočníkem!

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1