Časopis Naše řeč
en cz

Ešalon

Igor Němec

[Drobnosti]

(pdf)

-

V nedávné době se v našich kinech promítal jugoslávský film „Ešalon doktora M.“. Některé naše čtenáře zajímá slovo ešalon: není jim znám přesný význam toho slova a chtěli by vědět něco o jeho původu i o dalších osudech.

[307]V naší literatuře, hlavně v románech a novinářských článcích s válečnou thematikou, je slovo ešalon doloženo v několikerém významu. Nejstarší doklady na toto slovo najdeme u autorů, kteří psali o první světové válce z fronty východní, ruské. Slovo ešalon zde má především význam ‚vojenský vlak, vojenská vlaková souprava, vojenský transport‘; tak u Fr. Langra, Jos. Kopty, Jar. Haška a jiných můžeme čísti o ešalonech dopravujících vojsko na frontu. I v této nejstarší vrstvě dokladů mívá již slovo ešalon také význam posunutý: označuje též ‚posádku vojenského vlaku, vojenský oddíl daného vlaku, transport jako vojenskou operační jednotku‘; tak na př. u Kopty čteme: „Ozbrojený ešalon anarchistů stačí na velké město“.[1] — Slovo ešalon mělo tedy v češtině původně speciální význam vojenský. Později však nabývalo významu obecnějšího, a v nejnovějším užití, zvláště v stylu publicistickém, čteme již nejen o ešalonech vojenských, ale i o ešalonech s evakuovanými dětmi, o ešalonech deportovaných osob a podobně. Slovo ešalon může tedy již dnes znamenat totéž co transport. A v tomto smyslu bylo také slova ešalon použito v českém názvu jugoslávského filmu „Ešalon doktora M.“, kde se ešalonem rozumí transport raněných, doprovázený ochranným oddílem.

Právě představa řady vozů jedoucích jeden za druhým je nejvíce spjata s původním významem slova ešalon. Toto slovo pochází totiž z francouzštiny, kde échelon znamená ‚příčku žebříku, stupeň‘ a slovní spojení marcher en échelons má význam ‚postupovati po oddílech, postupně, jednotka za jednotkou‘. Slovo échelon, označující kolonu za sebou následujících jednotek nebo vozů, přejala z francouzštiny řada jazyků, mimo jiné i ruština; také srbština má v původním názvu onoho filmu slovo ešelon. Naši čtenáři se mohou ptát, proč proti srbskému ešelon (se samohláskou e podle francouzského échelon) má čeština formu ešalon (se samohláskou a). Tato hlásková zvláštnost nám právě prozrazuje, že francouzské slovo échelon k nám přišlo ruským prostředím. Právě v ruském prostředí se s tímto názvem seznámily tisíce českých vojáků za první světové války. Všichni poznali běžný ruský název vojenského vlaku nebo transportu — ешелон [ešalón]. Znali jej ovšem z ruštiny mluvené, nikoli psané; a poněvadž se v ruské výslovnosti nepřízvučné e po sykavce š vyslovuje stejně jako nepřízvučné a, slyšeli zde vyslovovat ešalon, a nikoli ešelon, jak se v ruštině píše. Říkali proto ešalon, řidčeji také kšalon, neboť ani náslovné nepřízvučné e neslyšeli v onom ruském slově vyslovovat zřetelně. Forma ešalon tedy žila jako forma mluvená; proti tomu forma ešelon, pokud ji máme doloženu, je původem nehovorová, knižní, vzniklá vlivem cizí formy psané. Slovem ešalon jmenovali čeští vojáci na Sibiři také své umělecky zdobené [308]i odborně opevněné vlaky — t. zv. „čechoslovácké ešalony“.[2] Desítky tisíců těchto vojáků přijaly slovo ešalon za své a válečná literatura pak potvrdila domovské právo tohoto slova v našem jazyce.

Závěrem shrnujeme: slovo ešalon je původu francouzského, do češtiny však bylo přejato z mluvené ruštiny, a to za první světové války; za války i v době poválečné označovalo především vojenský vlak nebo vojenský transport; dnes, pokud se ho užívá, má význam širší: může znamenat transport vůbec.

[1] Jos. Kopta, Třetí rota,6 Praha 1927, s. 545.

[2] Slovo ešalon, kšalon, ešelon s významem ‚vojenský vlak, vojenský oddíl toho vlaku‘ zaznamenal Fr. Trávníček ve svém Příspěvku k mluvě naší sibiřské armády (Naše řeč 4, 1920, s. 204).

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 9-10, s. 306-308

Předchozí Ladislav Janský: Mluvit k něčemu

Následující Z. Hrušková: Orientovati (se)