Časopis Naše řeč
en cz

Práce dopisovatelů při tvoření archivu lidového jazyka

Božena Zimová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V roce 1952 se začaly v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český ČSAV přípravné práce pro vytvoření archivu lexikálního materiálu lidového jazyka.[1] Práce na něm se skládá v podstatě ze dvou úkolů. Jednak jde o shrnutí nářečního materiálu, který je dnes dosažitelný ve slovnících a jiných pracích, ať tištěných nebo rukopisných, jednak je třeba shromažďovat materiál, který v takových pracích dosud zahrnut není. Jde o nářeční slovní zásobu ze všech oblastí na území Čech, Moravy a Slezska, která je dosud živá, mnohdy však už jen u nejstarších generací, a s nimi rychle zaniká. Z toho důvodu byla před časem v Naší řeči uveřejněna výzva, aby se přihlásili ti, kteří chtějí spolupracovat na rychlém zachycení našeho nářečního slovního bohatství. Byla založena síť dopisovatelů z nejrozmanitějších krajů, především z Čech, odkud taková slovní zásoba je zachycena poměrně málo. Tito dopisovatelé sbírají ve svém kraji nářeční slovní zásobu, zaznamenávají dosud nezachycená slova a zasílají je postupně do dialektologického oddělení pro archiv.

Výzvou v Naší řeči a osobními pracovními zájezdy do jednotlivých krajů se podařilo do konce roku 1956 — tedy za půl třetího roku — vytvořit síť dopisovatelů, která má prozatím 45 členů.

Protože jednotlivým dopisovatelům není znám celkový rozsah kolektivního díla, na němž pracují, přinášíme stručnou zprávu a bilanci jejich dosavadní práce.

[242]Nejsilněji je dosud zastoupen jih, jihozápad a jihovýchod Čech. Šestnáct okresů má zde již své dopisovatele. V oblasti středočeské pracuje zatím patnáct dopisovatelů a z českého severu a východu zasílá nářeční slovníkové doklady čtrnáct dopisovatelů.

Společnou jejich prací bylo v době od června 1954 do konce roku 1956 nashromážděno a vyexcerpováno celkem 15 230 dokladů. Z tohoto počtu jsou sice již některá slova obsažena v nářečních slovnících dosavadních, ale i zachycení takových slov má svou důležitost, neboť nám ukazuje, že tato slova dosud žijí, a přesněji určuje i zeměpisnou oblast jejich užívání. Kromě toho jsou zachyceny mnohé nové významy nebo významové odstíny slov již známých, nebo jsou slova zaznamenána v typických větných spojeních. Velká část z tohoto počtu slov je ovšem materiál nový, který slovnikářsky dosud zachycen a zpracován nebyl a který by byl bez úsilí a práce dopisovatelů beze stopy zanikl. Dopisovatelé pracují velmi pečlivě; velmi často zaznamenávají slova ve fonetické transkripci a nezřídka uvádějí i jméno, rodiště, věk a zaměstnání osoby, u níž bylo slovo slyšeno. Často také dopisovatelé doprovázejí méně známá nářeční slova názornými kresbami, zachycují někdy i lidová úsloví a rčení ze svého rodného kraje a snaží se zjistit, má-li slovo ráz pouze úzce místní, nebo je-li rozsah jeho užívání větší.

Významná je také činnost dopisovatelů jako informátorů dialektologického oddělení. Upozorňují jednak na staré krajové tisky i rukopisy, někteří věnují svou pozornost i nářečnímu slovnímu materiálu v archivech, jiní zase informují členy dialektologického oddělení na jejich pracovních zájezdech o odlehlých vesnicích s rázovitou mluvou a zároveň upozorňují i na rodáky a starousedlíky v kraji, jejichž řeč uchovává dosud výrazné nářeční rysy.

Rádi konstatujeme, že kolektivní práce dopisovatelů pro archiv lexikálního materiálu lidového jazyka je úspěšná, a vítali bychom, kdyby archiv našel mezi čtenáři Naší řeči své další spolupracovníky.


[1] O archivu viz zprávu Archiv lexikálního materiálu lidového jazyka, Naše řeč 37, 1954, s. 238—239.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 7-8, s. 241-242

Předchozí Jana Ondráčková: Doplňování fonografického archivu ČSAV

Následující Výzva

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1