Časopis Naše řeč
en cz

Fasovati, štych

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. v K.). Fasovati je právě takové slovo jako šlágr, o němž jsme psali v NŘ. 10, 288. Vzniklo ve vojenské hantýrce, která zase čerpala své výrazy z německé armádní řeči. Co voják dostával na vojně jakožto věci jemu náležité, chléb, tabák, suchary, mundur (někdy i žalář), to všechno po německu wurde gefasst, z čehož vzniklo čes. fasovat. Slovo faso[21]vat stalo se z termínu čistě vojenského termínem úřednickým (fasování tabáku přisouzeno trafikantům, fasování rozličných potřeb, per, papíru, uniformy, rozličným státním úředníkům a zřízencům). Sloveso fasovat je možno překládati slovesy bráti, dostávati, odbírati a p., ale žádným z nich je nelze plně nahraditi, protože fasovati znamená bráti, dostávati to, co někomu právem jeho postavení nebo úřadu náleží. Je to zase jedno ze slov nepřeložitelných. — To platí i o štychu. Hra v karty přišla do Čech z Němec a s ní i její něm. názvosloví: odtud svršek = Obermann, spodek = Untermann, eso z As (dř. esz) atd., odtud i slovo štych z něm. Stich. Němci vykládají Stich v kartách ze slovesa stechen, které v rytířských turnajích znamenalo „někoho (s koně) sbodnouti“ a tím nad ním zvítěziti (proto se říkalo „einen mit einer höheren Karte stechen, Eicheln sticht“ a p.). Podobným způsobem, z šermu, nabylo pod. významu francouzské slovo point (= bodnutí, bod); odtud při různých hrách dnešních počítání „na body“. Slovo štych ve hře kartové hráči zpravidla nepřekládají, protože je to odborný název kartářský, přejatý s hrou karetní (jako eso, durch a p.). Klicpera v Pravidlech hry šestadvacet (1822) užívá jen slova štych: figura se — mimo třicet — v druhém štychu ohlásí. Také v starších slovnících (u Thama, Dobrovského) se vyskytuje jen štych. V novější době se vyskytlo několik pokusů o překlad, většinou málo šťastných; tak neznámý autor utvořil za Stich slovo steh, načisto ovšem nevhodné, neboť něm. Stich v kartách nesouvisí, jak výše vyloženo, s pícháním jehlou; v Slovníku Franty Šumavského (1846) je za Stich (im Kartensp.) = píchnutí (vier Stiche haben = čtyrykrát píchnouti); v slovníku Jordanově je slovo Stich přeloženo slovem vzatek (= co kdo vezme); jemu podobný překlad je slovenské berok, které podle Sasínka zaznamenal Kott. Slovo vzatek je snad nejlépe (a také nejsamostatněji) utvořeno, ale přes to pochybujeme, že by se ujalo a slovo štych z úst hráčů, kteří jsou v svém oboru živlem snad nejkonservativnějším, vypudilo.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 1, s. 20-21

Předchozí Dostáti v slově

Následující Gradace