Časopis Naše řeč
en cz

Televise

Karel Hausenblas

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pro bezdrátové přenášení mluveného slova a hudby máme české označení rozhlas. Mladší sestra rozhlasu, televise, má však jméno složené z řeckého a latinského základu, tedy původu cizího. A to je zdrojem toho, že se opakují pokusy zavést i pro televisi pojmenování domácí, české. Pro rozhlas se podařilo najít domácí název hned v počátcích rozvoje vysílání. Slovo rozhlas, slovotvorně i významově vhodné, se hned uchytilo a všeobecně rozšířilo.

Tato situace se u televise neopakovala. Objevilo se sice několik domácích náhrad, hlavně rozvid a rozjev, ale tyto názvy narazily na odpor odborníků i veřejnosti a neujaly se. V posledních letech nastal rychlý rozmach televise u nás, takže dnes už její programy sledují statisíce lidí v domácnostech i závodech. Jméno cizího původu není tomuto rozšíření nijak na překážku, ale nepřekvapilo nás také, že se znovu objevují snahy televisi počeštit. Na výzvu ústředního televisního studia sešlo se několik stovek návrhů na nový název. Anketa nevyšla z popudu jazykových odborníků, byli jsme však požádáni o zhodnocení jejích výsledků a chceme o nich stručně informovat i naše čtenáře. Sešly se návrhy nejrůznější, ale v mizivém počtu jsou to slova, která by mohla dosavadnímu označení konkurovat.

Avšak dříve, než si některé z nejčastějších a poněkud přijatelných návrhů rozebereme, je třeba zamyslet se nad tím, zda je nového názvu pro televisi vskutku třeba. Slovo televise má své výhody i nevýhody. Nejdůležitější u něho je to, že je zcela vžité, a to jako odborný technický termín i jako označení užívané obecně. Dále je důležité, že je jednoznačné, jeho užívání nevede k omylům a nepřesnostem. Ustálenost a jednoznačnost názvu televise jsou dvě velmi cenné přednosti. Jsou [117]jimi vyváženy vlastnosti, které se mohou jevit některým lidem jako nedostatky. Někomu vadí, že je to slovo cizího původu. Avšak dnes se na přejímání slov už nedíváme jako na znešvařování vlastního jazyka. Naopak, zpravidla jej přejatá slova obohacují a chybuje se většinou jen při jejich užívání, po př. zavádění tam, kde máme vhodné a vžité názvy domácí. Tedy jen proto, že jde o slovo cizí, bychom název televise nahrazovat nemuseli, jako nehledáme náhrady za slova telefon, traktor, motor, trolejbus, kombajn a nesčetná jiná. Snaha nahradit slovo televise pojmenováním domácím, českým je posilována tím, že se televise staví jako protějšek k rozhlasu a v těsném spojení s rozhlasem se často vyskytuje. Oba jevy při tom postupně vytvářejí jeden celek.

Návrhy, které se sešly, můžeme rozdělit do tří skupin podle toho, jakým zřetelem byli navrhovatelé při vymýšlení názvu vedeni. První skupinu tvoří ta slova, která jen chtějí slovo přejaté a pociťované jako cizí nahradit slovem z domácího základu (nebo z domácích základů). Jsou mezi takovými návrhy leckterá slova slovotvorně správná. Velkou většinou jde o složeniny, mnohé jsou přímým kalkem slova televise (dálkojev, dálnojev, dálnozor, vlnojev a j.). V nové češtině nejsou složeniny tohoto typu řídké. (Srov. z okruhu významově blízkého celkem mladé slovo dálnopis.) Jejich tvoření nepatří však mezi skutečně produktivní způsoby tvoření slov skládáním, jakými jsou na př. typy zákonodárce, tělovýchova. Připadá nám proto vytvoření složeniny dálnojev… nezřídka jako cesta z nouze (na rozdíl na př. od němčiny). Přijímáme proto takovou složeninu mnohem snáze v těch případech, kdy pro danou věc vyhovující název nemáme nebo kdy její název odborný není zatím vžitý v širším dorozumívacím styku. Protože u televise taková situace není, nýbrž šlo by tu jen o nahrazení cizího složeného slova domácím, nevidíme potřebu takové změny. Navíc má slovo televise přednost v tom, že se od něho snáze tvoří potřebná slova odvozená.

Do druhé skupiny patří názvy, které se snaží být svou podobou protějškem k názvu rozhlas. Takovou povahu měla už starší navrhovaná slova rozvid, rozjev a takových návrhů se objevilo i v poslední anketě hodně. Zastavíme se u těch, která na sebe soustředila nejvíce pozornosti.

Nejčastěji bylo navrhováno slovo rozhled. Má však dvě velké nevýhody; na rozdíl od slova rozhlas má totiž v češtině již ustálený význam a je jen na první pohled významovou obdobou rozhlasu: nepojmenovává podle způsobu vysílání (srovnej hlásiti a rozhlas), ale s hlediska diváka (hleděti); s hlediska příjmu, hledění na obraz je však předpona roz- zcela nevhodná. Z důvodů zcela podobných je nevhodné i slovo rozvid. Z jiných slov častěji uváděných je rozjas svým základem jas významově málo určité, a tak ze slov tvořených předponou roz- [118]zbývá jen rozjev:[1] to celkem nejvíce odpovídá způsobu, jak je utvořeno slovo rozhlas; od základu jeviti existují běžné odvozeniny vý-jev, ob-jev, z-jev. Ovšem dnes i u sloves objeviti, zjeviti nastal významný posun v tom směru, že spíše než ‚způsobit, aby někdo viděl‘ znamenají ‚způsobit, aby někdo věděl‘, že tedy ze sféry zrakového vnímání se těžiště posunulo do oblasti rozumového chápání.

Třetí skupinu tvoří názvy, které chtějí zahrnout jak televisi, tak i rozhlas: zvukobraz, zvukozor a jiné, není však mezi nimi žádné takové, které by mělo naději na obecné rozšíření.

Závěrem můžeme říci, že mezi několika sty návrhů na nové pojmenování televise je velká většina slov věcně nevhodných a mnoho z nich není ani správně tvořeno, ba leckterá navrhovaná slova jsou naprosto neústrojná, prapodivná. (Na př. zornoobraz, dálkovidič, dálúkaz, přezřetna, přezřetnes, obrazan, jevizor, rozvidon, světdoma, vidimvás, skřínkobraz, tolerado a j.). Jen několik názvů by mohlo být vzato v úvahu, kdybychom stáli před úkolem najít vhodné pojmenování pro novou věc, jejíž rozšíření je teprve v počátcích. Ale v případě televise je situace složitější. Slovo televise je nejen označení vhodné, ale — což je nejdůležitější — obecně rozšířené a vžité. Nejeví se proto nijaká naléhavá potřeba nahrazovat je názvem domácího původu. Ani to, že netvoří dosti vyrovnanou dvojici se slovem rozhlas, není nedostatek, pro nějž by snad mělo být slovo televise z češtiny vyhoštěno. I když je nesporné, že domácí slovo vždy lépe zapadá do slovní zásoby jazyků, jako je čeština, neznamená to ještě, že bychom se měli stůj co stůj nutit vžitá a po mnohých stránkách zcela vhodná slova přejatá nahrazovat slovy z domácích základů, o nichž nemůžeme s jistotou říci, že budou plnit svůj úkol alespoň tak dobře jako ona cizí.

Další vývoj ukáže, zda bude záhodno hledat pojmenování, které by zahrnovalo obě zařízení, rozhlas i televisi, jedním slovem.


[1] Za tento výraz se přimlouvá i náš čtenář A. Špaldák z Prahy. Pozn. red.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 3-4, s. 116-118

Předchozí Zdeněk Tyl: Z knih, časopisů a novin

Následující František Svěrák: Složená slova s -met

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1