Časopis Naše řeč
en cz

Lexikální výzkum našich nářečí

Pavel Jančák

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Současný výzkum našich nářečí prováděný široce založenou akcí dotazníkovou, o níž byli čtenáři Naší řeči od jejího počátku v roce 1947 již několikráte informováni[1], vstoupil nyní do své druhé etapy. První fáze této rozsáhlé akce, v níž byly soustavou oblastních dotazníků prozkoumány základní jevy hláskové a tvarové stavby jednotlivých našich nářečí, se právě uzavřela a do rukou obětavých vyplňovatelů se nyní dostává Slovníkový dotazník pro nářečí českého jazyka (část I, 26 stran), kterým se začíná soustavný výzkum lidového slovníku.

Na rozdíl od našich dřívějších dotazníků budou dotazníky slovníkové jednotné pro celou oblast našeho národního jazyka, neboť výzkum si klade za úkol konkretně vysledovat důležité shody a rozdíly v slovní zásobě všech českých nářečí, zejména v oblasti základního slovního fondu. Je přirozené, že takto zaměřený dotazníkový průzkum nemůže obsáhnout veškerou slovní zásobu, jak to vyžadujeme na př. od slovníkových monografií, nýbrž musí ji ve shodě se svým celkovým posláním zachytit jen v přísném a charakteristickém výběru. Proto nemohly být vybírány takové výrazy, jejichž okruh užívání je příliš omezen (ať již zeměpisně či jinak); rozhodujícím hlediskem při výběru slov byl požadavek, aby bylo možno hledané lexikální rozdíly dobře sledovat na celé zkoumané oblasti.

Lexikální výzkum našich nářečí byl již po řadu let pečlivě připravován. Výběr hesel provedl prof. Václav Vážný, který přitom plně využil jednak svých vlastních bohatých zkušeností z dotazníkového výzkumu slovenských nářečí v letech 1921—30, jednak zkušeností ze všech dosavadních podobných anket ve světové vědě. Vybraný materiál je však i tak pochopitelně dosti obsáhlý (má na 2000 hesel), takže zpracování celého dotazníku se všemi hesly v jednom svazku bylo by jistě daleko nad možnosti korespondenční ankety. Proto byl vybraný materiál vhodně rozdělen podle širších thematických okruhů a bude vyplňovatelům předkládán po částech.

První sešit Slovníkového dotazníku, na němž se pracovalo podle návrhu prof. Vážného v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český a který prošel četnými pracovními poradami a byl schválen vědeckou radou Ústavu, připravil Dr Slavomír Utěšený. Hesla, která jsou do něho vybrána, týkají se zejména prostředí, v němž náš lid žije a pracuje. Při sestavování dotazníku bylo možno ve spolupráci s brněnskými dialektology využít také zkušeností z lexikální ankety s dotaz[246]níkem prof. Adolfa Kellnera Odraz života slezského lidu v jazyce,[2] která byla vlastně první soustavnou akcí toho druhu u nás, prováděnou ovšem na poměrně malém a uzavřeném území.

U dotazníků, které jsou určeny výplňovatelům speciálně nevyškoleným, záleží také velmi na tom, jak se v nich látka podává. Slovníkový dotazník se proto snaží vyplňovateli pomoci celkovým rozvržením látky, logickým a přehledným postupem i jasnou grafickou úpravou.

Materiál je rozvržen do desíti oddílů. V prvních dvou (I. Krajina, II. Osada) se hledají výrazy, jež souvisí s místním prostředím. Necelou třetinu celkového rozsahu dotazníku zabírají další dva oddíly (III. Dům, IV. Domácnost), věnované převážně starší lidové kultuře bydlení; čtvrtý oddíl, podrobně probírající zařízení a nářadí v domácnosti i jejich části, je nejrozsáhlejší. Téměř polovina dotazníku se obírá zemědělským hospodářstvím (V. Hospodářská usedlost, VI. Vozidla, VII. Stodola, VIII. Dobytek, IX. Drůbež); zde je rovněž velmi obsáhlý oddíl osmý, který probírá vedle názvů pro dobytek a domácí zvířata také jejich činnosti a vše ostatní, co s nimi souvisí. V závěru dotazníku je připojen oddíl X., zjišťující názvy pro různé drobné živočichy v okolní přírodě. Třebaže zemědělskému prostředí je v dotazníku věnována největší pozornost, přece se toto thema zdaleka nevyčerpává, a řada věcí byla přesunuta do chystané druhé části, která se bude zabývat člověkem a jeho prací, nebo až do části třetí, která probere i tradiční lidové zvyky a obyčeje během roku, pokud jsou ještě vůbec aspoň v paměti.

Materiál v oddílech je rozčleněn do odstavců, které v sobě sdružují vždy několik příbuzných hesel (na př.: čím se přesívá mouka; dřevěná nádoba na zadělávání těsta; droždí; těsto kyne, nabíhá; nač se klade vymísený chléb). Novinkou je, že za hesly jsou v závorkách důsledně uváděny i některé vybrané nářeční podoby (na př. za otázkou „čím se přesívá mouka“: sítko, sejtko, řešátko, hřesátko, toček…). Tento způsob navozování odpovědí má vyplňovatelům pomoci zejména tam, kde nářeční výrazy nejsou dnes už běžnou součástí aktivní slovní zásoby. Zvláště v Čechách může právě započatý lexikální průzkum přinést někdy ještě materiál dosud neznámý, podobně jako už i probíhající výzkum hláskoslovný a tvaroslovný dospěl často k výsledkům objevným.[3] Vyplňovatelé mají ovšem zjištěné podoby slov přímo vypisovat, aby při výzkumu slovní zásoby neunikly ani rozdíly hláskoslovné.

Poněvadž tento nářeční výzkum je zaměřen k zjišťování nářečních rozdílů ve slovníku, byla při konečné úpravě dotazníku vypuštěna slova, o nichž je bezpečně známo, že jsou na celém našem jazykovém území zhruba v podobě jednotné. Tak zde nenajdeme na př. heslo město, řeka, hora, ale hledají se výrazy pro vesnici, menší vodní tok a pod.

[247]Vedle heslových slov, jichž je zde necelých 500, ptá se dotazník ještě asi na 60 jednotlivých nářečních výrazů (na př.: Čemu se u vás říká okřín, vokřín?). Ve 20 případech mají vyplňovatelé sami uvádět věci a slova, která znají (Jaké jsou u vás druhy studní a názvy pro ně?). Takto se zjišťují také jména pomístní a připojeno je též několik otázek rázu národopisného (Jaká u vás byla nebo dosud je oblíbená barva stavení?).

Pro lepší porozumění některým heslům je dotazník vybaven i 25 jednoduchými obrázky; nakreslila je za spolupráce národopisců Dr Dagmar Rychnová z Ústavu pro ethnografii a folkloristiku ČSAV. Důležité jsou zejména ty nákresy, které vyžadují podrobnějšího popisu význačnějších součástí a detailů (dům, kamna, pec, vůz, koňský postroj a j.).

V úvodním návodu najde vyplňovatel podrobné poučení, jak s dotazníkem pracovat. Je zde také upozorňován, aby se u jednotlivých slov snažil podle možnosti postihnout i jejich frekvenci a generační rozdíly v užívání a aby uvedl i slova již neužívaná, která žijí pouze v paměti nejstarších příslušníků nářečí. Dotazník tedy přispěje i k odkrytí starých lexikálních vrstev a jejich zeměpisného rozsahu, pokud je ovšem můžeme ještě postihnout.

Našimi spolupracovníky, kteří při výzkumu lidového jazyka už tolikrát osvědčili své porozumění a obětavost, jsou převážně učitelé. V Čechách byl Slovníkový dotazník již rozeslán do všech školních obcí s původním českým obyvatelstvem, na Moravě se tato akce provádí právě nyní. O dotazník však projevují zájem i osvětoví a musejní pracovníci, kronikáři, posluchači rozhlasového Jazykového koutku a ostatní širší veřejnost. Uvítali bychom i pomoc z řad čtenářů Naší řeči. Všichni naši spolupracovníci jistě plně pochopí slova z úvodu dotazníku, že každý dobře vyplněný dotazník bude cenným přínosem jak pro naši jazykovědu, tak i pro historii naší národní kultury.


[1] Srov. zprávy J. Voráče, Sl. Utěšeného a B. Zimové, otiskované v Naší řeči od r. 1949.

[2] Autorovu zprávu o tomto dotazníku viz Naše řeč 34, 1950, s. 107—109.

[3] Viz články J. Voráče a S. Utěšeného, uveřejňované v posledních pěti ročnících našeho časopisu, a studii J. Voráče Česká nářečí jihozápadní, která vyšla letos v Nakladatelství ČSAV.

Naše řeč, ročník 38 (1955), číslo 7-8, s. 245-247

Předchozí Jaromír Spal, Josef Jejkal: Německý slavista o českých místních jménech a o slovanských jazykových památkách v Německu

Následující Zdeněk Tyl, František Kopečný: Z knih, časopisů a novin

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1