Časopis Naše řeč
en cz

Odraz života slezského lidu v jazyce

Adolf Kellner

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dialektologické oddělení slovanského semináře při filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, které během posledních dvou let zaměřilo své hlavní pracovní úsilí na zevrubné poznání gramatické výstavby českých lašských nářečí, přistoupilo nyní k široce založenému průzkumu jejich skladu slovníkového. Jde při něm jednak o to, aby se doplnil bohatý slovníkový a frazeologický materiál lašských nářečí shromážděný ředitelem dialektologického oddělení slovanského semináře a jeho spolupracovníky z řad vysokoškolských studentů, jednak o to, aby se získal jasný obraz o jeho zeměpisném rozrůznění. Nový nářeční slovník lašský má býti pokud možno úplný, a to zejména v tom smyslu, aby v sobě dobře obrážel celý život příslušníků lašského nářečního společenství, jejich vztahy k bližšímu i vzdálenějšímu okolí (k lidem i k přírodě), jejich hmotné i kulturní zájmy, jejich záliby a zábavy. Na rozdíl od našich dosavadních nářečních slovníků připravovaný lašský slovník bude také [108]bedlivě přihlížet ke geografickému rozšíření jednotlivých slov. Na tuto stránku slovníku klademe veliký důraz proto, že jazykově zeměpisná bádání přesvědčivě prokázala souvislost rozvoje jazyka s rozvojem společnosti. A přispět k poznání života společnosti ve Slezsku a v přilehlých částech severovýchodní Moravy v přítomnosti i v dobách minulých, to je konečný cíl naší práce.

Důležitou součástí našeho průzkumu je dotazníková akce, která právě probíhá za živého ohlasu celé slezské veřejnosti. Dotazník, jehož jsem autorem, snaží se postihnout hlavní jádro lašské slovní zásoby. Jsou v něm ve výběru zastoupeny všechny důležitější skupiny slovní, hlavně však slova souvisící s denním životem a s jeho potřebami, se zaměstnáním obyvatelstva, s jeho zájmy o vnější svět. Odtud také jeho název: Odraz života slezského lidu v jazyce[1]. Všechna slova dotazníku jsou seskupena do 20 oddílů podle věcných kategorií. Jsou to: 1. zemědělská usedlost, 2. obytné stavení, 3. vnitřní zařízení domu, 4. domácí nářadí a náčiní, 5. pole a zemědělské práce, 6. hospodářské nářadí a náčiní, 7. hornická práce, 8. salašnictví, 9. jiná zaměstnání a řemesla, 10. rodina, 11. vesnice, 12. lidské tělo, 13. nemoci, 14. výživa, 15. obuv, 16. čas a počasí, 17. terén, 18. rostliny, 19. zvířata. Poslední, 20. oddíl s názvem »Varia« zahrnuje jednak jednotlivá důležitější slova, jež nebylo dost dobře možné zařadit pod žádné předcházející heslo, jednak dotazy na některé typické hláskoslovné a tvaroslovné znaky lašské, arciť jen takové, na které může odpovědět i neodborník.

Na většinu lexikálních jevů táže se dotazník přímo: Jak se u vás nazývá na př. trámek spojující krokve? Jde hlavně o takové předměty a činnosti, na něž lze prostě ukázat. Je-li v nářečích pro týž předmět nebo pojem názvů více, připomínají se některé z nich v závorce za heslem. Pro větší názornost uvádí dotazník i obrázky některých předmětů, zvláště těch, které se mladším příslušníkům nářečí vytrácejí ponenáhlu z paměti. (Srov. na př. obrázek máselničky, pluhu, kosy s hrabicí, přední části vozu, zadní části vozu a kola.) Je škoda, že jsme pro nedostatek papíru musili vypustit obrázky jiného hospodářského nářadí, a zejména výstižnou kresbu dřevěné chalupy.

Vcelku zřídka se dotazník ptá, zda v nářečí žije to neb ono slovo a v jakém významu. Jde převážně o slova vycházející ponenáhlu z užívání nebo o slova, jejichž význam místně kolísá.

Rozumí se samo sebou, že se vyplňovatelům dává plná možnost, aby zaznamenali i ta slova, na něž už v dotazníku z důvodu ryze úsporných nedošlo. Nejednou jsou k tomu přímo vybízeni. Tak na př. jsou upozorňováni, aby nezapomněli uvésti na zvláštním listě názvy polních a lesních [109]tratí, názvy potoků, návrší, kopců a pod., názvy částí lidového kroje, nosí-li se ještě, a zejména aby zaznamenali, jak se v mluvě obce odrazily hospodářské a politické poměry po r. 1945, a pod.

Dotazník vyplňují především učitelé a vysokoškolští studenti. Stojí však za zmínku, že se na výzvu ke spolupráci, adresovanou hlavně učitelstvu kraje Ostravského, přihlásili i spolupracovníci z řad neučitelských, dělníci, zemědělci, zřízenci, úředníci a příslušníci některých svobodných povolání. Tento nevšední zájem, s kterým se naše akce na Slezsku setkává, je nejen podporou naší práce, nýbrž i zárukou jejího zdárného výsledku. Je radostné konstatovat, že dotazník nebyl v kraji přijat jako nemilá, zpola úřední povinnost. Z ohlasu, kterým byl uvítán, je patrné, jak všichni, kdo se ujali práce na jeho vyplnění, vidí v tom svůj čestný závazek ke kraji, z něhož vzešli nebo v němž působí a k jehož prospěchu chtějí pracovat.

Dotazník vydal svým nákladem Slezský studijný ústav v Opavě a celou akci organisačně připravilo a řídí jeho jazykovědné oddělení. Za toto porozumění pro dobrou věc a zejména za rychlou pomoc zaslouží si jmenovaná instituce našeho plného uznání. Dotazníková akce má úkol sondovací. Umožní vytvořit soustavu opěrných bodů, v nichž bude materiál získaný pomocí dotazníků ověřován a doplňován odborně školenými explorátory. Touto cestou bude také možno opravit nepřesnosti v jednotlivých zápisech. A teprve takto ověřené údaje dotazníkové budou přenášeny na mapy.

Vedle výzkumu lašských nářečí organisuje dialektologické oddělení brněnského slovanského semináře i soustavný výzkum nářečí na Valašsku. V druhé polovině července se započne s terénním výzkumem na Rožnovsku a Vsetínsku a na podzim s dotazníkovou akcí po celém Valašsku.


[1] Tento náš dotazník je první pokus tohoto druhu u nás. Má pochopitelně své nedostatky. Jeho autor bude vděčen všem, kdož svou radou přispějí k jeho zdokonalení.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 5-6, s. 107-109

Předchozí Miloš Dokulil: Změny ve slovníku spisovné bulharštiny v období budování socialismu

Následující Rudolf Havel: Amadé a Casanova

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1