Časopis Naše řeč
en cz

Nové výrazy z okruhu plánování

Krat.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ještě před deseti lety bylo sloveso plánovati známé jen ve svém obecném významu ‚dělati plány‘ a ‚plánovitě něco říditi‘. Jako s odborným názvem ekonomickým se s ním setkáváme až v poslední době, kdy jsme naše národní hospodářství založili na novém způsobu organisace, jímž jsou pracovní úkoly, cíle i prostředky přesně stanoveny. Jak zevšeobecňoval pojem, vzrůstala [122]potřeba odstíněnějšího a přesnějšího vyjadřování. A tak vznikla v souvislosti s plánováním celá řada nových slov, vazeb a rčení. Některé tyto výrazy jsou potřebné i jazykově správné, jako na př. odvozeniny naplánovati, rozplánovati nebo zaplánovati. Ale často se objevují výrazy, s nimiž nemůžeme být po jazykové stránce spokojeni, i když uznáváme, že jejich pojmový obsah je nutno v plánování nějak vyjádřit. Tak na př. čteme často: „rozepsati plán dovnitř podniku“ nebo „rozpis úkolů dovnitř závodu“ a pod. Někdy bývá místo předložky dovnitř předložka do. Zdá se nám, že ani dovnitř, ani do nevystihují pojem dosti zřetelně. Úkoly státního plánu se rozpisují na jednotlivá pracoviště čili, jak se též říká, až na pracoviště. Každý podnik má tedy své zvláštní podnikové úkoly, odvozené ze státního plánu. Je pak povinností závodu rozepsati přidělené úkoly na oddělení, cechy, dílny a ostatní složky. Jde tu tedy o rozdělení úkolů v závodě neboli uvnitř závodu. Věcně i jazykově správnější vyjádření je tudíž rozpis plánu v podniku nebo uvnitř podniku.

Všimněme si dále jiného spojení: dovésti nebo dokonce dovoditi plán do podniku. Tento obrat vznikl mechanickým přejetím z ruštiny, kde sloveso dovésti (dovodiť) má vedle základního významu ‚přivésti, doprovoditi‘, shodného s češtinou, též význam ‚seznámiti, obeznámiti, informovati‘. V češtině však tento význam sloveso dovésti nemá. Užijeme proto místo něho slovesa seznámiti (seznámiti zaměstnance podniku s plánem), informovati (informovati je o plánu) a pod.

Pozastavili jsme se také nad vyjádřením „podkročení plánu absence“. Sloveso podkročiti je tu míněno jako protiklad k slovesu překročiti, obvykle užívaného pro vyjádření činnosti nad míru, navíc. Podle typu užívaných slovesných dvojic tvořených protikladnými předponami pře- a pod- (jako přelézti - podlézti, přeceniti - podceniti) bylo k slovesu překročiti čistě mechanicky přitvořeno sloveso podkročiti, jehož význam však mimo pojmový rámec protikladné dvojice je nejasný. Neobvyklé sloveso podkročiti se objevovalo už dříve v technickém pracovním vyjadřování, kam se dostalo asi pod vlivem němčiny (na př.: „byl podkročen jmenovitý průměr tyče“). Nyní se objevuje ve spojení s plánem. Doporučujeme užívat místo něho slovesa nedosahovati, po případě volit vůbec jinou formulaci, jako na př. „byla snížena plánovaná absence“ (rozuměj: absence, s níž se v plánu počítá) a pod.

Z technické praxe se dostaly do plánovacího oboru i jiné výrazy. Je to celkem pochopitelné, ale leckdy jsou tyto návrhy jazykově nevhodné. Tak na př. není možné užít slovesa zamontovat, chceme-li vyjádřit, že nějaký úkol byl pojat do plánu, stal se součástí plánu. Tuto skutečnost dobře vystihují slovesa zařadit, včlenit nebo začlenit, užívejme jich proto místo slangového „zamontovat“.

Věcným i formálním nedopatřením v plánování jsou t. zv. skluzy. [123]Říká se tak nesplněným úkolům, které je nutno převést do plánu na příští období. Slovem skluz se běžně označuje klouzavý pohyb a v různých oborech, na př. ve stavebnictví nebo v lesnictví, pak místo nebo zařízení pro tento pohyb, obyčejně z vyšší polohy do nižší. Je nasnadě, že si technici toto slovo přenesli pro označení úkolů, které jim ze splnění „vyklouzly“ a pak „sklouzly“ do příštího roku, ale pracovníkům jiných oborů je to nesrozumitelné. Sami plánovatelé je pokládají za slang, ale přesto se s nimi setkáváme i v jejich odborné literatuře. Není totiž dosud pro tento pojem žádné přesné označení a je nutno jej opisovat několika slovy, což je odbornému vyjadřování na závadu. Snad by stačilo nazývat tyto úkoly nesplněné nebo opožděné úkoly, po případě převáděné úkoly. Ale tu budou mít slovo ještě ekonomové.

Někde říkají místo skluz převis. Je to výraz užívaný v účetnictví pro označení položek, které nebyly včas zaplaceny, zůstaly „viset“ přes stanovenou lhůtu a musí se převést k zaplacení do příštího období. I v oboru účetnictví je slovo převis jen označením pracovním a nebylo by vhodné zavádět je do plánování.

Podobná situace je u vyjádření „vyčišťování výrobních programů“. I to je nespisovné a nevystihuje podstatu věci. Jde totiž o přesné, účelné stanovení výrobních programů podniků s velmi členitou výrobou čili, jak odborníci říkají, s bohatým sortimentem. Čistit znamená zbavovat špíny, cizích příměsků, přeneseně pak zjasňovat, zdokonalovat, zušlechťovat. V našem případě nejde však jen o zdokonalení výrobních programů odstraněním nevhodných druhů výroby, ale zároveň i o ekonomické převedení těchto druhů do pracovních programů jiných podniků. Odborný název pro tuto činnost dosud není, nejvýstižněji snad ji vyjadřuje sloveso uspořádat; i plánovatelé s tímto naším názorem souhlasí. Bylo by tedy vhodné říkat místo „vyčistit výrobní programy“ — „uspořádat výrobní programy“.

Vybrali jsme několik ukázek z oboru plánování, abychom na nich ukázali, jakými cestami se ubírá vytváření názvosloví tohoto nového oboru. Vedle slov a vyjádření ústrojných i jazykově správných setkáváme se tu s výrazy, na nichž je patrný jednak vliv jazyka národa, od něhož jsme přejali nový pojem, jednak vlivy prostředí, v němž se plánovité hospodářství zavádí. Není to ani jinak možné a teprve časem se nečeské nebo slangové výrazy nahradí spisovnými. Tak důležitý obor jako je plánování se nemůže obejít bez jednoznačného, přesného, výstižného názvosloví.

Naše řeč, ročník 38 (1955), číslo 3-4, s. 121-123

Předchozí Krat.: Přídavná jména v odborných názvech

Následující Z. Hlaváčková: Novinky z lékařského názvosloví