Časopis Naše řeč
en cz

Úkoly bohemistiky ve světle Stalinových prací

Redakce

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Loňská velká diskuse o jazykovědě a geniální příspěvky J. V. Stalina k ní, které odhalily zásadní omyly Marrovy školy a vyvrátily je a které položily základy k vypracování jazykovědy opravdu marxistické, vyvolaly řadu vědeckých diskusí na našich vysokých školách. Úkolem těchto diskusí bylo ukázat, jaký užitek přinesly příspěvky Stalinovy příslušnému vědnímu úseku a jaké podněty pro práci v něm přinášejí. Je pochopitelné, že nejtěsněji se týkají tyto práce jak dialektického a historického materialismu, tak vědy o jazyce, a proto z vysokých škol význačným způsobem právě filosofické fakulty. Proto filosofická fakulta university Karlovy uspořádala velkou diskusi o pracích Stalinových hned první dny po jejich otištění, 29. června 1950. Zprávu o ní jsme přinesli v loňském ročníku Naší řeči (str. 85) a podrobně o ní referuje 1. číslo letošního ročníku Sovětské jazykovědy (str. 52—56). V studijním r. 1950/51 uspořádala filosofická fakulta Karlovy university pak celý cyklus diskusí na všech hlavních katedrách. Jedním z nejzdařilejších večerů byla diskuse katedry českého jazyka a obecného jazykozpytu, která se konala 7. března 1951. Shrneme zde jen stručně program a náplň této diskuse, jež je svým obsahem nejbližší našemu časopisu.

V prvním z tří hlavních referátů rozebral děkan fakulty prof. dr. Vladimír Skalička celkovou situaci v jazykovědě v době, v níž se zrodila theorie N. J. Marra a jeho pokračovatelů, a ukázal, jak s celým vývojem vědy o jazyce souvisí a jak jazykovědu dále rozvíjejí ve směru dialektického a historického materialismu nové práce J. V. Stalina o marxismu v jazykovědě. V druhém referátě se zabýval vedoucí katedry prof. dr. Bohuslav Havránek hlavními úkoly, které z prací Stalinových a celé sovětské diskuse vyplývají pro naši jazykovědu, a zejména pro bohemistiku, a to jak v oblasti studia slovní zásoby, tak také v mluvnici; ukázal na důsledky pro studium vývoje češtiny a hlavně spisovného a celonárodního jazyka, na důležitý poměr složek rychleji proměnlivých a složek relativně stálých; nastínil jak dosavadní nedostatky srovnávacího studia, tak hlavní novou problematiku tohoto úseku linguistického. (Tento referát bude otištěn v časopise Nová mysl.) V třetím referátě, věnovaném naší jazykovědné tradici, zhodnotil kriticky, zejména vytčením hlavních ideologických a metodických chyb, aspirant dr. Petr Sgall práci a výsledky českého jazykovědného strukturalismu, jak se uplatňoval ve vědecké činnosti t. zv. pražské linguistické školy. (Sgallův referát byl otištěn v 28. čísle letošního ročníku Tvorby a je v rozšířeném znění publikován v Slovu a slovesnosti).

Z diskuse, která následovala po těchto hlavních referátech a zabývala se otázkami v dílčích úsecích jazykovědné práce, zmiňujeme se zde o příspěvcích členů Ústavu pro jazyk český, věnovaných češtině. Úvahu aspiranta K. Hausenblase o jazykové kultuře přináší náš časopis v tomto čísle. V druhém diskusním příspěvku ukázal Miloš Dokulil, jaké úkoly [75]má ve světle Stalinových prací theorie při své účasti na řízení vývoje spisovného jazyka a při zjišťování a kodifikování jeho normy. (Dokulilova stať bude otištěna v Slově a slovesnosti.) V třetím příspěvku ukázal Miroslav Roudný na souvislost vývoje společnosti a vývoje slovní zásoby jazyka a na úkoly jazykovědy z toho vyplývající, zejména v oboru terminologie.

Naše řeč přinese v jednom z příštích čísel ještě diskusní příspěvek tajemníka pořádající katedry Jaroslava Krejčího o poměru češtiny a slovenštiny ve světle prací Stalinových.

Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 3-4, s. 74-75

Předchozí J. Rysová, Z. Votavová: K českému překladu Kairovovy „Pedagogiky“

Následující Miloš Helcl: Z Ústavu pro jazyk český

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1