Časopis Naše řeč
en cz

K českému překladu Kairovovy „Pedagogiky“

J. Rysová, Z. Votavová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Překlad odborného díla skýtá jiné obtíže než překlad díla uměleckého. Platí-li vůbec o dobrém překladu, že má vycházet z důkladné znalosti jazyka, z něhož se překládá, a z úplného ovládání jazyka, do něhož se překládá, platí to snad ještě větší měrou o překladu díla odborného.

Především to znamená znát terminologii a přesnými ekvivalenty ji vystihnout. Při srovnávání ruského originálu Kairovovy „Pedagogiky“ s českým překladem, který byl pořízen Ant. Košťálem a dr. Jarmilou Kalouskovou a vyšel r. 1950 v Dědictví Komenského, setkali jsme se s některými nedostatky právě v této oblasti terminologické.

V oboru tělesné výchovy: házení diskem (str. 9) místo hod diskem, umělecká gymnastika (str. 335) m. rytmika;

v oboru biologie: pyramidní buňky (str. 335) m. pyramidové buňky, pohybová pyramidní cesta (str. 335) m. motorická pyramidová dráha;

v oboru pedagogiky: škola gramatiků (str. 9) m. gramatistů, soustava elementárního vyučování (str. 12; образование) m. vzdělání, nikdo se nemůže stát člověkem bez vyučování (str. 20; обучение) m. bez učení, výchova jako věda (str. 447) m. pedagogika jako věda.

Dále překladatelé zaměňují navzájem termíny „cvičení“ a „úkol“ nebo „úloha“, které jsou v originálu rozlišeny a mezi nimiž je skutečně rozdíl. O cvičení mluvíme, opakuje-li se naučený poznatek na novém materiálu, jiném, než kterého bylo použito při výkladu. Samostatnější zpracování nazýváme úkolem. Není tedy správný překlad: „Příprava slohového cvičení: a) zhruba plán slohového cvičení, …, c) podrobný plán úlohy“. V ruštině je na tomto místě důsledně užito termínu сочинение, t. j. úloha, úkol (str. 178). Někdy je obtížné vystihnout ruský originál vhodným českým výrazem: дети, подрострки, юноши, девушки. Překladatelé si usnadnili práci: „děti, dorůstající jinoši a dívky“. Tím však setřeli věkové odstupňování mládeže, v ruštině tak jasně naznačené. Často musíme takový pojem, pro který nemáme vhodný výraz, vyjádřit vedlejší větou: платные цеховые и купеческие школы je přeloženo „cechovní a kupecké školy se školním platem“ (str. 10), ale lépe by bylo užít vedlejší věty: … školy, kde se platilo školné. Někdy se překladatelé dopustili terminologických omylů jen na některém místě, ač jinde užili termínů správných: учебные планы, программы překládají někdy jako „učební osnovy, programy“ (str. 12) a jinde správně „učební plán, osnovy…“ (str. 87). Ruský termín проверка překládají slovy: kontrola, zjišťování, prověřování. Ovšem výraz „prověřování“ nabyl už v češtině ustáleného významu, a nehodí se proto do spojení „prověřování žákovských vědomostí“ (str. 123), „učitel má pečlivě prověřovat, jak žáci vypracovali domácí úlohy“ (str. 144) a j.[1]

[72]Někdy překladatelé užili nevhodných spojení slovních tam, kde má čeština spojení automatisovaná, sousloví. Na př.: provádění polytechnického vzdělání (str. 47); aby bylo prováděno spojení vyučování se životem (str. 276) m. aby bylo vyučování spojeno se životem; používání různých pokusů a přístrojů (str. 147); prozkoumání písemných zkoušek (str. 135) m. písemných prací; provádění laboratorních a jiných praktických prací z fysiky (str. 132) m. praktických cvičení z fysiky. Образование подрастающих поколений se tu překládá jako „vzdělání dorůstajících pokolení“ (na př. str. 15), ačkoliv máme vhodnější výraz „dospívající mládež“. „V našich školách se praktikují společenské činnosti žáků“ (str. 225), čteme v překladu, ale „общественная деятельность“ znamená veřejnou činnost, přeložíme tedy raději: žáci našich škol jsou veřejně činní.

Od odborného díla vyžadujeme výstižnou formulaci. Ta je však často porušena doslovným překladem: „Povzbuzení je uznání a zdůraznění úspěchů žákových, jeho dobrých činů učitelem nebo rodiči, jejich kladné společenské ocenění“ (str. 231). „Uvědomělé naučení se uloženému podle cvičebnice…“ (str. 142). „Při vzbuzování v dětech nadšení pro velké věci, při rozdmychování v nich zápalu pro ušlechtilá přání vykonat hrdinské skutky…“ (str. 307).

Z uvedených vět vidíme, že hromadění slovesných podstatných jmen, která jsou v ruštině velmi častá, zní v češtině násilně. Mimo to ještě můžeme v poslední větě pozorovat zcela nečeské postavení příslovečného určení, neboť je tu vždy vloženo mezi podstatné jméno a jeho genitivní přívlastek. O tom se můžeme přesvědčit ještě na mnoha jiných obdobných případech: „Výchova směřovala k dresuře a vštípení mládeži zvířecích pudů“ (str. 14), „časté zapojení do práce úkolů, v nichž je nutno použít … vědomostí…“ (str. 81), „… nebezpečí uchýlení se od thematu a zanechání v myslích žáků mlhavých a neurčitých pojmů“ (str. 153). „Hlavní cesty a prostředky … jsou tedy: vytváření v myslích žáků komunistického názoru na práci, …, vytváření v žácích zvyku pravidelně a organisovaně pracovat, vytvoření v žákovském kolektivu správného názoru na pracovní kázeň…“ (str. 281). „Uvědomělá kázeň … aktivně pomáhá učiteli při zavádění v žákovských organisacích různých opatření“ (str. 285). „Výchova komunistické mravnosti je vypěstováním v mládeži silné vůle“ (str. 208). „Tvoření ve škole zvláštních žákovských výborů pro každou směnu nelze pokládat za zdařilou praxi“ (str. 372). Atd.

S chybným pořádkem slov se setkáváme i v definicích, které mají jasně formulovat dané pojmy, a proto mají být po této stránce co nejdokonalejší: „Vědomosti jsou udržení v paměti soustavy fakt a jejich zevšeobecnění ve tvaru pojmů, pravidel…“ (str. 52).

Záliba ve slovesných jménech a chybném pořádku slov jde tak daleko, že deformuje i ty věty, které by v doslovném překladu zněly lépe: Výsledek této činnosti bylo založení ve škole malého „musea rodného kraje“ [73](str. 390) — В результате этой работы в школе был создан маленкий „музей родного края“. Učitel musí mít schopnost poukázat žákům na to společné… (str. 265) — Учитель должен показать… Pro úspěšnou práci je nutno dodržování školní kázně (str. 219) — необходимо соблюдать школьную дисциплину. Měšťáctvo chápalo mravní výchovu jako vtloukání do vědomí pracujících měšťáckých zásad (str. 44) — вдалбливание буржуазных принципов в сознание трудящихся.

V těchto případech chybného pořádku slov nejde ovšem o individuální chyby překladatelů, nýbrž o mechanické přejímání slovosledu ruského (setkali jsme se s ním i v jiných překladech). Český pořádek slov není libovolný, má svou charakteristickou zákonitost, jíž se liší od jazyků jiných. Projevem této zákonitosti je i nemožnost oddělovat genitivní přívlastek od podstatného jména, k němuž patří, nějakým jiným určením (t. zv. zásada členské sounáležitosti). A právě tuto zásadu naši překladatelé v uvedených příkladech napořád porušují.

Dokladem toho, že se nemůžeme vždy přesně přidržovat originálu, jsou i překlady slovesných vazeb. Doslovné užití vazeb původních vede až k nesrozumitelnosti. Za ruskou vazbu „pracovati nad něčím“, „práce nad něčím“ má čeština vazby jiné, pracovati na něčem, o něčem, s něčím. V překladu se vyskytují na př. tyto doslovné překlady vazeb: práce nad jednotlivými náměty (str. 387), práce nad knihou, nad učebnicí (str. 70), práce nad osvojením trvalých vědomostí (str. 375); vzbudit zájem žáků ke čtení krásné literatury (str. 396), zájem k okolí (str. 163); podle ruského интерес к… místo náležitého zájem o něco; otázka o síle výchovy (str. 23) m. otázka čeho, účast v obřadech (str. 7) m. účast při něčem. Udržování v pořádku smyslových ústrojí (str. 320; содержание в порядке) m. péče o něco (a chybný slovosled). Usnadniti žákům porozumění příslušných paragrafů učebnice (str. 166; к пониманию соответствующих параграфов), správně: porozumění příslušným paragrafům…

V ruském textu se velmi často setkáváme se spojovacími čárkami. Protože pokyny uvedené v Pravidlech nedostačují, užívají překladatelé tiretu všude tam, kde je v originále a kde by s hlediska češtiny nemuselo být. Na př.: bolševické mravně-volní vlastnosti (str. 377), schopnosti k vědecko-výzkumné činnosti (str. 445), vojensko-tělesná výchova (str. 8) m. branná výchova.

Překonat překladatelské obtíže je jistě úloha velmi těžká, ale v díle, které se v českém překladu dostává do rukou všem našim učitelům a které má přispět k zlepšení práce na našich školách, by se takovéto hrubé nedostatky, ztěžující mnohdy až porozumění, vyskytovat neměly.


[1] Toto nevhodné užívání slov „prověřování“ nebo též „prověrka“ se objevuje, bohužel, i v některých odborných časopisech.

Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 3-4, s. 71-73

Předchozí Rudolf Havel: Vydávání klasiků pro mládež

Následující Redakce: Úkoly bohemistiky ve světle Stalinových prací

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1