Psina a hodonice

František Svěrák

[Drobnosti]

(pdf)

-

Obě tato slova znamenají zimnici a vyskytují se pospolu v modlitbách. Na Boskovicku je v modlitbě k třetí hodině páteční oslovován Kristus nesoucí kříž těmito slovy: Ó ty Pane Ježíši Kriste, jak těžký kříž neseš, že se pod ním velmi hrozně třeseš! Zdali nemáš psiny nebo hodonice? Na Kyjovsku se modlí takto: Ochraňuj nás, Bože, před psinou a hodonicí. Přitom se v obou krajích užívá nejčastěji místo hodonice podoby hodovnice. Ale vyskytuje se, a to hlavně na Kyjovsku, i původní podoba hodonice.

Slovo psina je celkem známo. U Jungmanna je to něco psího, psí smrad, kůže, maso, zimnice; psí povaha, lotrovství, neupřímnost; nestydatý člověk; vše, co je špatné. Podobně u Váši-Trávníčka značí psina psí zápach, masa, kůži, dále opovržlivě psa a špatného člověka; k tomu autoři ještě [179]dodávají vulgární význam „švanda“. Příruční slovník má proti Vášovu-Trávníčkovu slovníku navíc ještě význam „něco špatného, bída, psota“ a nářeční význam „zimnice“. Na Boskovicku je psena (se změnou i v e po s) zimnice a nezralé ovoce. Na Kyjovsku značí psina zimnici, často z nezralého ovoce. Zdrobnělé psinka znamená u Jungmanna psí kůži, u Váši-Trávníčka psí nemoc, v Příručním slovníku psí nemoc, dialekticky zimnici a řidčeji švandu. U Bartoše značí psinka 1. padavče, 2. drobné švestkové ovoce chuti nahořklé, 3. plod rulíku (množné psinky). Na Boskovicku je psenka nezralé ovoce nebo zimnice z nezralého ovoce. U Jungmanna znamenají psinky psí víno, potměchuť a zimolez.

Slovo hodonice ve významu „zimnice“ je především v modlitbách. Bartoš má ve svém Slovníku podobu hodoňka a je to zimnice roznášená komáry z hodonínských bažin. Jungmann a Kott mají podobu hodonka[1], Váša-Trávníček podoby hodonka a hodoňka, Příruční slovník má hodonka, hodoňka a hoduňka. V dokladě z Herbena se tam docela praví: Ale může z něho dostati také psinu, hodonku. Dnes na Kyjovsku a zčásti i jinde se hodoňka „zimnice“ už ztratila. Zato žije tam jiné slovo hodoňka, znamenající místní dráhu z Hodonína na Mutěnice a tvořené stejně jako tišnovka (dráha z Brna do Tišnova), rožnovka (dráha z Valašského Meziříčí do Rožnova a pod.). Také na Břeclavsku není hodoňka ve významu „zimnice“ mnoho známo, ačkoliv zimnice sama tam ještě je. Loni mi děti slabě onemocněly touto nemocí po týdenním pobytu v Ladné (v Lanštorfě). Lékař prohlásil, že je to tamní nemoc. K tomu však musím hned dodat, že letos už byly komáří larvy kolem Dyje z velké části zničeny vápnem, takže komárů je tam málo a děti mi už v Ladné neonemocněly.

Podoba hodonice nebyla pro svou příponu dosti jasná, a proto se často změnila ve znění hodovnice. Slovo hodovnice má ovšem jiný význam; znamená už ve staré češtině (srov. u Gebauera a u Jungmanna) hodující ženu a v tom významu je také v Příručním slovníku a u Váši-Trávníčka. Na Kyjovsku znamená hodovnice také posměšně dívku nebo ženu, která málo jí. Slyšel jsem tam zvolání: Ty si ně hodovnica! V Příručním slovníku se také připomíná archaický význam „jídelna“. Tím, že dnešní lidová správa odstraňuje moravskou bahenní zimnici ničením komářích larev v povodí Dyje a Moravy, zanikne i neblahé slovo hodonice a hodoňka zůstane jen pro označení místní dráhy a vlaku z Hodonína na Mutěnice.

---

[1] Kott uvádí tento výraz z Kosmákova Kukátka (I, 434); Kosmák vykládá, že hodonka je „zimnice pocházející z vypuštěných rybníků u Hodonína.“

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 9-10, s. 178-179

Předchozí kHs (= Karel Hausenblas): Vrh a hod

Následující Rš (= František Ryšánek): Haňbolický?