Časopis Naše řeč
en cz

Nové bulharské zeměpisné názvy

Leopold Joura, Red. (= Redakce)

[Drobnosti]

(pdf)

-

„Komise pro pojmenování a přejmenování“ při presidiu Národního shromáždění v Bulharsku provedla některé změny v zeměpisných názvech měst, hor, jezer a železničních stanic. Čeští zeměpisci stojí tím před závažnou otázkou, jak těchto nových názvů a jejich odvozenin užívat v češtině. Jazyková příbuznost i zvláštní tvary bulharské přímo vybízejí k tomu, aby se nezčešťovaly do všech důsledků; jistá nezvyklost toho v češtině by byla vyvážena autentičností názvů, která umožňuje snazší jejich identifikaci.

Uvedu několik příkladů zeměpisných názvů, o jejichž vhodnosti pro češtinu lze mít pochybnosti (uváděné podoby jsou bulharské).

[118]Města: Stalin (dříve Varna), Dimitrovo (dř. Pernik), Marek (dř. Dupnica), Kolarovgrad (dř. Šumen), Tolbuchin (dř. Dobrič).

Hory: vrch Stalin (dř. Musala), vrch Dimitrov (Malka Musala), vrch Botev (dř. Jumrukčal), vrch Kolarov (dř. Belmeken).

Železniční stanice: Vasil Kolarovo (dř. Mirovo), Brigadir (dř. Proleša), nově zřízena stanice Smirnenski.

Vodní plochy a horizontální členitost: Stalinski zaliv (dř. Varnenski z.), Stalinsko ezero (dř. Varnensko e.), Stalinski ezera (dř. Musalenski e.).

Nesporná jsou zatím jména měst a železničních stanic jako úředních názvů, pokud jich užíváme v nominativu.

Obtížnější je to s názvy hor. Máme užívat tvarů vrch Stalin nebo Stalinův anebo Stalinův štít? Vrch Dimitrov nebo Dimitrovův, vrch Botev nebo Botevův, vrch Kolarov nebo Kolarovův? Výrazy bulharské svádějí k tvarům vrch Stalin, už také proto, že vrch Stalin dobře rozlišíme od Stalinova štítu, jak byl u nás pojmenován nejvyšší vrchol ve Vys. Tatrách.

Rozpaky však působí odvozené místní názvy vodních ploch nebo horizontální členitosti. Obvykle je tvoříme v české zeměpisné praxi adjektivní příponou -ský (Riga — Rižský záliv, Janov — Janovský záliv, Ženeva — Ženevské jezero) nebo příponou -ův (ostrov Beringův, Pribilovovy ostrovy, Cookovy, Nordenskjöldovo souostroví), ale často právě v oblasti ruského jazyka ponecháváme na mapách vlastní jména v nominativu jmenovacím (ostrov Ušakov, Fadějev, mys Čeljuskin vedle Čeljuskinův).

Jak však nyní uvořit přídavná jména od nových místních bulharských názvů? Zatím co tvar vrch Stalinův je docela samozřejmý, nemůžeme dobře — podle mého názoru — užít pro dřívější Varnenský záliv názvu Stalinův záliv, nýbrž jen Stalinský záliv, stejně jako pro Varnenské jezero, jen Stalinské jezero, nikoliv Stalinovo jezero, docela v souhlase s bulharštinou, i když cítíme, že tvar „stalinský“ má v češtině poněkud jinou platnost. Jak však pojmenovat bývalá Musalská jezera? Stalinská nebo Stalinova, když název je odvozen od jména osobního, nikoliv místního? Zcela jiný význam byl měl tvar Stalinovo okolí místo stalinského okolí a také tolbuchinské domy jsou jiné než Tolbuchinovy, když nechceme zbytečně vyvolat zmatek tvary „okolí Stalina, domy Tolbuchina“ nebo dokonce opisovat „okolí města Stalin, domy města Tolbuchin“ či „města Stalina a Tolbuchina“.

Nové názvy měst Stalin a Tolbuchin lze považovat jen za jména místní, od nichž je pravidelné tvoření přídavného jména koncovkou -ský, tedy Stalinský záliv, Stalinské jezero, a podle toho všechny další odvozené tvary mají stejnou formu.

Nové názvy nejsou dosud u nás ve větší míře rozšířeny a znormovány. Znalci českého jazyka mají zde možnost ve spolupráci se zeměpisci kodifikovat jazykově správné a významově jasné tvary.

Leopold Joura

[119]K tomuto zajímavému námětu z řad zeměpisců dodáváme: Jména měst a stanic, jako Stalin, Dimitrovo a pod., skloňujeme podle příslušných typů českých (ze Stalina//u, do města Stalina; okolí Dimitrova, ve[městě] Stalině//u, v Dimitrově//u a pod.). U názvů hor by bylo nejlépe užívat t. zv. nominativu jmenovacího, který proniká v podobných případech i v češtině (tedy pod vrchem Botev a pod.). Pokud jde o jména jezer a zálivů, je možno lišit případy, kdy je pojmenování odvozeno od jména místního a kdy zase od vlastního jména osobního. V prvním případě je na místě užít přídavného jména na -ský (Stalinský záliv, t. j. záliv u města Stalina), v druhém přídavného jména přivlastňovacího na -ův (jezera Stalinova, pojmenovaná přímo po generalissimu Stalinovi). Poněvadž však tato jména budou mít u nás poměrně malou frekvenci, bylo by docela dobře možno od tohoto rozlišování upustit a prostě zachovat typ bulharský (Stalinski ezera) převedený do češtiny jen tvaroslovně, a nikoli i slovotvorně (Stalinská jezera).

Red.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 5-6, s. 117-119

Předchozí Dš (= František Daneš): Dubbovati

Následující Sr (= Karel Sochor): Výroba rostlinná a živočišná