Časopis Naše řeč
en cz

Výroba rostlinná a živočišná

Sr

[Drobnosti]

(pdf)

-

Naši zemědělci podpisují smlouvy o výrobě a dodávce zemědělských výrobků. Výrazy výroba, výrobek, výrobní, vyrobit v souvislosti se zemědělstvím, jak se s nimi nyní často setkáváme v novinách, zdají se některým čtenářům nevhodné. Jim píšeme těchto několik poznámek na vysvětlenou. Způsob zemědělské práce se v poslední době u nás změnil, neboť i na venkově spějeme čím dál tím více ke kolektivisaci a mechanisaci práce. Četné strojní stanice združstevněných vesnic umožňují soustavné nahrazování ruční práce strojem, a to na poli i ve chlévě. Tento kolektivní ráz práce a její mechanisace přibližuje náš venkov v jistém smyslu závodům průmyslovým. Proto je samozřejmé, že se nyní více než jindy hovoří a píše o výrobě nebo i velkovýrobě rostlinné a živočišné. Ostatně již dříve se názvem výroba neoznačovalo jen to, co se týkalo závodů průmyslových, nýbrž i každá záměrná činnost, kterou se tvoří a získávají hospodářské statky, t. j. výrobky. Už dříve naši národohospodáři rozeznávali výrobu prvotní a průmyslovou. K prvotní výrobě počítali hornictví, zemědělství, lesnictví a chov zvířat. A také v odborných článcích zemědělských jsme se dočítali již před druhou válkou světovou o zvířecí a rostlinné výrobě. Je tedy zřejmé, že se výraz výroba hodí i pro zemědělství a že tu má i jistou tradici.

Nyní se plánuje nejen v průmyslu, nýbrž i v zemědělství. Proto hovoříme plným právem o výrobě rostlinné a živočišné; je to přesný protějšek k výrobě průmyslové. A stejným protějškem k průmyslovým výrobkům jsou výrobky zemědělské. A odtud máme už jen krůček k užití sloves vyrobiti a vyráběti i pro činnost zemědělskou.

To ovšem neznamená, že název výroba a jeho odvozeniny měly by snad potlačit dosavadní bohatost ve vyjadřování o způsobu práce na poli a při chovu dobytka. Právě v případech, kdy nám jde o konkretní označení jednotlivých úkonů a výsledků těchto úkonů, je přímo [120]nutné přidržovat se dosavadních názvů a ustálených spojení. Tak budeme i nadále pěstovat obilí, brambory a pícniny, budeme je sklízet, budeme hovořit o době žní, o výnosu obilovin z hektaru, budeme provádět osev cukrovky i její sklizeň, budeme sít, okopávat i zalévat zeleninu, budeme ji pěstovat v malém i velkém, budeme zasévat zrno do země, aby vydalo úrodu atd. V živočišném odvětví zemědělském budeme chovat hovězí i jiný dobytek, budeme pást ovce, budeme pečovat, aby chov zvířectva u nás stoupal, budeme vykrmovat vepře, krmit husy na sádlo, zřizovat líhně na kuřata, budeme si zařizovat intensivní chov slepic v drůbežárnách atd. To všechno jsou jednotlivé úkony a pro ně dosavadní pojmenování žijí a budou žít. Zato tam, kde máme na mysli shrnutí celého procesu nějakého úseku v zemědělství nebo nějakou celkovou činnost, její průběh, výsledek — tam všude se hodí jako výstižná označení slova výroba, výrobek, výrobnost, velkovýroba, výrobní a vyrobiti[1].

(Předneseno v Jazykovém koutku.)


[1] Upozorňujeme zde zároveň na výklad prof. Trávníčka o pronikání výrazu zemědělský závod místo dosavadního názvu zemědělská usedlost, otištěný v Jazykovém zákampí Lidových novin za sazby tohoto našeho článku (2. dubna t. r.).

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 5-6, s. 119-120

Předchozí Leopold Joura, Red. (= Redakce): Nové bulharské zeměpisné názvy

Následující lj: Trest odnětí svobody