Časopis Naše řeč
en cz

Překlady

R. H.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Lidové noviny ukázaly několikrát na špatnou úroveň překladů z ruštiny a při tom padla zaslouženě ostrá slova na hlavu překladatelů, kteří nejenom neznají dobře ruštinu, ale kteří nedovedou ani správně česky. Při jiných příležitostech se mluvilo několikrát o kritice a sebekritice vědců a umělců. Což nečtou překladatelé denní a odborný tisk, že si neuvědomují, že překládat z ruštiny je dnes úkolem nad jiné odpovědným? Jak je možné, že se ještě dnes mohou objevovat překlady lidí, kterým je čeština cizí? Měsíčník Praha-Moskva, revue pro kulturní a hospodářskou spolupráci ČSR a SSSR, informuje úspěšně československou veřejnost o výsledcích sovětské vědy, seznamuje nás s hospodářským pokrokem a s kulturními úspěchy SSSR. Avšak studie a články zde potiskované ztrácejí na svém významu a účinnosti, nejsou-li třeba i jen v jednotlivém případě přeloženy do češtiny srozumitelné a do češtiny správné.

První číslo pátého ročníku přineslo zajímavý a poučný článek „O spolupráci vědců a dělníků“ z pera A. Topčieva, článek, který by čtenáře zaujal, kdyby byl přeložen svědomitěji. Cožpak může čtenář dočíst do konce stať, kde jsou takovéto v češtině nesrozumitelné věty: „[anglický vědec poznamenal, že] nacházeje se v postavení zahnivajícího kapitalismu, nikdy nemůže býti vědy využito k prospěchu lidstva“; nebo: „Je třeba sestavit každodenní plán začlenění výsledků ukončených vědeckých prací do výroby, ustanovujíce po souhlasu odpovědných správ a ministerstev přísnou kontrolu na vyplnění přijatých plánů pro každou skupinu.“ V článku jsou naprosto mechanicky přejímány ruské složeniny jako „komplex-brigády“ a mechanicky překládány i názvy sovětských vědeckých ústavů (Moskevský ústav obráběcích strojů) a závodů (závod brousicích strojů). Překladatel projevuje však i neznalost rodu českých slov a neznalost skloňování: „Jedna z nejcharakterističtějších rysů socialistické společnosti je …“; „… věda a výroba mají obohacovat jeden druhého“; „[práce má sloužit] k dalšímu vzestupu v poznávání přírody a její podřízení potřebám socialistické společnosti“; „[je] nutno předvídat spolupráci vědeckých ústavů Akademie věd SSSR s vědeckými výzkumnými ústavy, příslušných odvětví vysokými školami …“ K jazykovému zmatku přispívá nevhodná volba výrazů a jejich spojování: „tvůrčí rozvoj Darwinova učení vynikajícími sovětskými vědci“, „vzestup vpřed“ a pod.; spojení „socialistická výroba národního hospodářství“ musí mást i věcně. Zcela chaotická a nečeská je interpunkce, která ruší smysl vět: „vědci, pronikli kastovními předsudky, veskrze usilují isolovat se od »hrubé praxe«;“ „… v USA, automobilový trust „General motors“, používá ve výrobě …“; „proti kapitalistickému zřízení, sovětské zřízení otevírá volné pole …“; „Síla a význam tvůrčího svazku vědců a dělníků spočívá v tom, že na [80]jedné straně způsobuje rozvíjení samotné vědy, její osvobození od všeho vyžívajícího se, rutinérství, její vzestup po cestě novotářství a na druhé straně, způsobuje rozvíjení výroby, urychluje užití v praxi výsledků vědy, jejich vplynutí do života“ a j.

Překladatelé článků zahraničních přispěvatelů nejsou uváděni. Odpovědnost za překlad nese tedy redakce, která má dát příspěvky zčešťovat schopným překladatelům anebo má překlady dát před otištěním jazykově opravit. Jazyková stránka projevů není otázka formalistní, naopak jazyková stránka a obsah jsou dialekticky spjaty, a špatná jazyková stránka proto vážně poškozuje i pochopení obsahu; je tedy nezbytně nutné věnovat jí péči alespoň průměrnou. Zvlášť v časopise, který nás representuje v jiných slovanských zemích i v ostatní cizině.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 3-4, s. 79-80

Předchozí František Svěrák: Zeslabující adjektiva na -avý a -kavý

Následující Vč: Dne 23. dubna 1950 zemřela ve věku 36 let PhDr VĚRA ZAPLETALOVÁ-MAZLOVÁ, přispěvatelka našeho časopisu.