Časopis Naše řeč
en cz

Strojírenství

vh (= František Váhala)

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době se v tisku i v rozhlase často objevuje název „strojírenství“, hlavně ve spojeních „těžké strojírenství“ nebo [38]„přesné strojírenství“. Jeho význam není podle některých hlasů na první pohled docela jasný, neboť jednak se jim zdá, že nové pojmenování koliduje se starším názvem strojnictví, jednak vzbuzuje domněnku, že jde o průmysl vyrábějící zařízení pro strojírny.

Abychom se dostali k významovému jádru obou slov, musíme si všimnout jejich tvoření. Název strojnictví poukazuje přes přídavné jméno strojnický k svému základu strojník, právě tak jako hornictví přes hornický k horník, lesnictví přes lesnický k lesník atd. Je to tvoření v našem jazyku zcela obvyklé. Rodičem názvu strojírenství je prostřednictvím přídavného jména strojírenský podstatné jméno strojírna. Podobné trojice jsou na př. papírna papírenský papírenství, chladírna chladírenský chladírenství. Nejsou ovšem tak početné jako onen typ první, a to prostě proto, že i pojmenování dílen, továren, závodů názvy zakončenými na -írna, -árna přibývá teprve v novější době. Poukaz slova strojnictví k základu strojník, t. j. původně „odborník ve stavbě strojů nebo pro jejich opravu“, naznačuje, že strojnictví znamená výrobu strojů v nejširším smyslu. Je to obor, který se zabývá projektováním a návrhy strojů nebo jejich výrobou a stavbou. Naproti tomu slovo strojírenství, poukazující k základu strojírna, potvrzuje dostatečně, že jeho obsahem mohou být jen odborné práce ve strojírnách, t. j. výroba a stavba strojů. Strojírnou dnes rozumíme zpravidla továrnu na stroje, třebaže v širším smyslu znamená každou zámečnickou dílnu zabývající se stavbou strojů nebo jejich opravami.

Z toho vyplývá, že slovo strojnictví má širší význam než strojírenství, neboť zahrnuje jak theoretické práce spojené s výrobou strojů, tak také jejich výrobu a stavbu; strojírenství je pojem užší, obsahující jen tu praktickou část strojnictví, totiž výrobu a stavbu strojů ve strojírnách.

Domněnka, že název strojírenství nebo také sousloví „strojírenský průmysl“ by mohl spíše znamenat průmysl vybavující strojírny potřebnými stroji a nástroji, je ovšem jen mínění neodborníka. Strojírenství je totiž odborný název, úzce specifikující jistý způsob výroby; vynutila si jej potřeba pojmenovat novou skutečnost. Je proto srozumitelný především odborníkům, kdežto ostatním příslušníkům našeho jazykového společenství může se zdát významově nejasným, setkají-li se s ním po prvé nebo zřídka.

Dvojice slov strojnictví a strojírenství je se zřetelem k svému původu zároveň výrazem skutečnosti, jak se původně individualistická výroba mění v kolektivní výrobu tovární, stejně jako to na př. ukazuje dvojice škrobařství škrobárenství.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 1-2, s. 37-38

Předchozí kHs: Slovníček sportovní ruštiny

Následující rh: „Na příkopě“ či „Na příkopech“?