Časopis Naše řeč
en cz

Biblická dějeprava Starého i Nového Zákona pro školy obecné

Antonín Špale (Bechyně)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Schuster-Srdínko, Biblická dějeprava Starého i Nového Zákona pro školy obecné. Upravil dr. Josef Hronek. Jazykovou úpravu provedl prof. Ludvík Chada. Schváleno arcib. ordinariátem pražským a ministerstvem školství a osvěty. Vydalo Státní nakladatelství v Praze r. 1946.

Tato učebnice, z němčiny přeložená a již dobrých 50 let v našich školách používaná, byla nyní vydána nově, jako bychom nebyli schopni míti učebnici svou, původní, českou, zvláště teď za změněného poměru [173]našeho ke všemu, co je německé. A kdyby byla „úprava“ aspoň opravila věcné její nedostatky! Jen tak namátkou uvedu některé: První člověk žil prý asi 4000 let před Kristem (13); vznik Mrtvého moře se dnes klade na počátek doby diluviální, kniha jej však klade do doby již historické, Abrahamovy, kolem r. 2000 př. Kr. (24); při odchodu z Egypta zabit byl ve všech domech izraelských beránek ne 10., ale 14. dne měsíce nisanu (45), a na památku se tak dělo o velikonocích každoročně, i za časů Kristových; nejstarší služebník, pověřený od Abrahama, aby přivedl nevěstu Izákovi (26), nebyl nejstarší věkem, ale první ze služebníků, jak nyní říkáme, „vedoucí“; podobně v článku o Zuzaně, jak ji „starci“ vyčíhali samotnou v zahradě (88) — byli to ne starci, ale starší lidu, předáci zajatecké obce v Babyloně (předloha má „starší“, chyba tedy pochází od samého upravovatele knihy); mezi Moabskými prý žil muž jménem Balaam (54) — nežil však mezi nimi; přišel, zavolán, odjinud; Samaří dobyl assyrský Sargon, ne Salmanassar (78); Sennacherib byl syn Sargonův, ne Salmanassarův (79); Eleazarovi nebylo 99 let, ale 90 (str. 96); při vypravování o utrpení Páně jsou jmenováni „obecní starší“ (158) místo „starší lidu“ (také nově přidělaná chyba; předloha má „starší“); z Kypru se prý plavil sv. Pavel na jih do Malé Asie (175); na str. 176 řečeno, že Mojžíšův zákon se křesťanů netýká, tedy patrně ani Desatero?

Časté jsou v této učebnici chyby pravopisné a mluvnické, na př.: otevrou se vám oči (,) a budete jako Bůh (15) — otevřou; na tvůj příkaz rozestru síť znovu (115) — rozestřu; a sevrou tě se všech stran (147) — sevřou; Israel a odvozeniny (30 a jinde velmi často) — Izrael; třicet loktů dlouhý (18, 51, 71) — třicet loket; nasycení pěti tisíců mužů (129) — pěti tisíc mužů; kaditelnice (52, 53, 83) — kadidelnice; obět (52), obětmi (93) — oběť, oběťmi; Macedonie (179), macedonský (95, 177) — Makedonie, makedonský; žasli nad jeho odpověďmi (107) — odpovědmi; nasel koukole a odešel (124) — koukolu; a uvrhnou je do peci ohnivé (125) — do pece; zdvihali kamení (142) — zdvíhali; balsám (146) — balzám; myrrha (158) — myrha; všude kázajíce (175) — kážíce; do Emaus (162) — do Emauz (Emauzy); stal se kamenem úhelním (168) — úhelným; do Athen (177), Athenští (178) — do Athén (Athény), Athénští; v Káni, městečku galilejském (111) — v Káně (Kána); seděli po strání (116) — po stráni; Hosana Synu Davidovu! (146) — synu Davidovu; panny připravovali si lampy (149) — panny připravovaly; klekaje posmívali se mu (158) — klekajíce posmívali se; veslovali vši silou (77) — vší silou; u zdí Jezraelských (75) — jezraelských; vyvrácení říše Izraelské (78) — izraelské; zjevil svou Božskou slávu (112) — božskou; řekli mu starší Izraelští (60) — starší izraelští; vyhladím člověka ze země (18) — se země; přenesli archu ze Sionu do chrámu (71) — se Sionu (byla na hoře Sionu); had nato řekl [174]Evě (15) — na to (jako odpověď); podobně 164: nato mu Ježíš — na to; hned nato (104, 174), brzo nato (122) — hned potom, brzo potom; byť jsi i polovici království žádala (94) — i kdybys, kdybys i polovici žádala; jestliže jest jejich dílo pouze z lidí (zvuk! — 169) — je-li dílo jejich; co jsi učinila pro svou tchyni po smrti tvého muže (58) — cos učinila… po smrti svého muže; ve moždíři (48) — v moždíři.

Jiné nedostatky ve vyjadřování: Bůh může z kamení Abrahamovy dítky vzbuditi (109) — bible: z kamenů těchto syny vzbuditi Abrahamovi; skrze vůli Boží byl jsem s vámi (82) — z vůle Boží; stráž sestávala ze čtyř vojáků (173) — stráž se skládala ze čtyř vojáků; pak nás budete prositi! Vyjděte! (45) — prositi: Vyjděte!; vstoupil na horu (50) — vystoupil; probodnu jej kopím jednou ranou, takže druhého nebude potřebí (65) — druhé (rány) nebude potřebí; dva z nich (andělé) stáli kolem Machabejského (98) — u Machabejského, při Machabejském; přinutili kteréhosi člověka, který šel právě mimo (158) — jakéhosi člověka; a sťala Holofernovu hlavu (86) — Holofernovi; odíval se v purpuru a v kment (138) — v purpur a kment; uzřev Jan mnoho z nich (108) — mnohé z nich; mistr váš nedává plat chrámový? (133) — B: neplatí daně chrámové?; Jákob zřídil studnici (113) — vykopal; červ rozhlodal břečťan, takže uschl (78) — podhlodal; nebyl jsem sem poslán z vaší rady, ale z vůle Boha, který… (37) — B: ne vaším záměrem, ale z vůle Boží byl jsem poslán sem; David se uchýlil a utekl (64) — uhnul se a utekl; největšího trestu se mu (Davidovi) dostalo pro nezdárného syna Absolona (67) — v nezdárném synu, nezdárným synem; Madianští utíkali a v tísni jeden druhého vraždil (57) — ve zmatku; nepřestává se rouhat proti svatému městu (170) — mluvit proti; Bůh seslal na nás nepravost (37) — B: dopustil, že na nás byla shledána nepravost.

Text bývá často vůbec nejasný, na př.: (Od Horebu) vrátil se Mojžíš do Egypta. Aron vyšel mu vstříc. Když se na hoře Horebu setkali, vypravoval mu Mojžíš… Potom šli spolu do Egypta (44). Jak si tohle má dítě srovnat v hlavě? — Noemi se vrátila do své vlasti a obě nevěsty ji provázely. Když s ní již došly značný kus cesty, řekla jim Noemi: Vraťte se! (57). Správně: Noemi se vracela… — Když Tobiáš šel k vodě, připlavala veliká ryba (80). — Prorokyně Anna nikdy nevycházela z chrámu. I ta přišla (rozuměj do chrámu) 105. — Nikodem si toužebně přál, státi se učedníkem Ježíšovým. Proto přišel ze strachu před Židy k Ježíšovi v noci a… (112); smysl je: …státi se učedníkem Ježíšovým, ale bál se Židů. Proto přišel k Ježíšovi v noci. — Pravím vám, ač je to jeho přítel, nedá mu právě proto, že jest jeho přítelem; avšak pro neodbytné jeho chování pak přece vstane a dá mu, kolik potřebuje (141). — B: Pravím vám, ačkoli nedá mu proto, že jest přítelem jeho, přece pro neodbytnost jeho zvedne se a dá mu. — Potomci Noemovi [175]se velmi rozmnožili a byli zlí. I nemohli déle přebývati na jednom místě. (21) — proto, že byli zlí? — K večeru umdlen cestou, vzal kámen, podložil si jej pod hlavu a usnul. (28) — nelehl si? — Přinesl (Abraham) máslo a mléko i chléb a tele. (24) — přinesl (na míse) tele? — Když obilí vysypali, nalezl každý navrch pytle zavázané své peníze. (35) — vysýpali. — Uvalí na nás nepravou žalobu a pohanění a udělá z nás otroky. (36) — Chce nás obviniti z krádeže a udělati z nás otroky (B: obviniti nás z potupného činu a uvrhnouti do otroctví). — I kdyby nás padla polovice, nebude jim to stačit; ale tebe samotného počítají za deset tisíc (68) — podle smyslu: I kdyby nás padla polovice, nebude to pro ně tolik znamenat, jako kdybys padl ty. (V odboji Absolonově věrní Davidovi nechtějí krále svého pustit, aby sám se účastnil boje, a těmi slovy mu domlouvají.) — Vaší vinou bude hora chrámová na výsost lesů (83) — B: z hory chrámové bude lesnatá výšina. (Prorok předpovídal, že Jerusalem bude zbořen a na výšině, kde stojí chrám, vyroste pak les.)

I rozličné nesrovnalosti unikly upravovateli: Abraham, maje obětovati Izáka, nesl meč, ale pak uchopil nůž a vztáhl ruku, aby syna svého obětoval (25), to jest usmrtil v oběť; Rebeka ke studnici nesla džbán, ale nabírala vody do vědra (26); Jezabel napsala starším města dopis. Obsahem těchto listů bylo: (75); nový král (Jehu) jel do (města) Jezraele a současně do něho vcházel (76).

Bývají tu chyby i v pořádku slov („aby skrze se něj a jeho potomky zachovala a rozšířila pravá víra“ 21; „tu se chtěli ho zmocnit“ 142), porozumění se žákům zbytečně ztěžuje rozličnými přežitky ve vyjadřování (statky, zboží m. majetek, jmění a j.), ke zvukové stránce textu se zpravidla nehledí („oni pak teleti obětovali oběti“ 50; „chtěl ho vytáhnouti a vrátiti otci“ 31 m. vytáhnout a vrátit atd.).

Taková je tedy „úprava“ nově schválené a nově zavedené učebnice, knížky, kterou mají děti i učitel při náboženském vyučování nejraději!

Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 9-10, s. 172-175

Předchozí jh. (= Jiří Haller): Vlaštovky se vracejí

Následující Josef Petrtyl: Poznámka o jazyce detektivních románů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1