Emanuel Pavelka
[Drobnosti]
-
Prof. Emanuel Pavelka z Dvora Králové nám poslal mnoho poznámek k výrazům, o kterých se psalo v NŘ, a také k jiným věcem. Lecco z toho bude zajímat i naše čtenáře, a proto otiskujeme tento výběr. — Bílá Třemošná je vesnice 5 km od Králové Dvora. Na rakouských mapách se uváděla Weiss-Trzemeschna. Za okupace ji Němci překřtili na Ahlkirschen, což by byla *Střemšná; snad nám překřtíval osady nějaký německý slavista. Lid to jméno bere jako substantivum ze vzoru žena: Třemešna (asi podle mošna, brašna, kašna…); některé pády si pak tvoří podle nůše: do Třemešně, v Třemešni (jako do kulně, v kulni místo do kůlny, v kůlně). — Slova cirifinda, curifinda atd. znám teprve z Přír. slovníku a z NŘ. Doma jsem slýchával jen podobu cifilinda. To jsem si vykládal od lat. civilis, -e (s německou výslovností); vojáci dostávali kávu černou a po návratu do civilu jim všelijaká „cikorikafinda“ nechutnávala. Asociací se mi vybavuje jiné žertovné slovo. Někde na Slánsku si fürstenberská vrchnost zavedla hospodu „U lípy — Zur Linde“, a chodilo se potom k curlindě. Horší nápisy jsem čítal v letech 1902—1904 na Místecku a Frýdecku: Hostinec k veselému rolníkovi a pod., ba 1919—1924 v Báňské Bystřici: Hostinec k rybe. — Klazan. Ve Dvoře Král. se říká odjakživa klazant (jako bažant, kalkant, parchant atd.). Naši rodiče hubovávali na „ty potrápeny plemena“ — to dnes již neslýchat. — Chrouti. Na Jičínsku je to verbum vicarium — asi jako dělat, jenže vždy malo sensu: kluci zas něco uchruli, co to tam chruješ? — Velmi se rozmohla v novinách stilisace à la „kmotra povídala, že máma povídala, že tetka povídala…“ Rekordu dosáhl článek ve Svob. zítřku (1946, č. 23, Jak já to vidím): Na svých posledních volebních schůzích jsem poznamenával, že nebudu sice prorokovat výsledek hlasování, ale že soudím, že lze říci předem, že volby dopadnou tak, že s nimi všechny strany budou více nebo méně nespokojeny.
Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 7-8, s. 159
Předchozí jh. (= Jiří Haller): Dobrý den a na shledanou
Následující Josef Janko: Vak a Švanda