Lidový

[Drobnosti]

(pdf)

-

Příd. jméno lidový u nás zavedl František Bartoš (NŘ III, 1919, 42) podle polského ludowy, a to ve smyslu, který má na př. ve spojení lidová poesie, tedy „vzešlý z lidu“. Tento význam má příd. jméno lidový dosud: lidový výraz, jazyk, tanec, průmysl, básník, lidová etymologie, čeština, lidové rčení atd. Ale vedle toho se vyvinul význam „určený pro lid“: lidový tisk, koncert, lidová kuchyně, zábava, škola, hudba, četba, literatura, výchova, opereta. Takovéto rozdvojení významu je ve shodě s celým naším vyjadřovacím způsobem a není třeba je odmítat. Vždyť se docela běžně říká na př. „pražská šunka“, t. j. pocházející z Prahy, ale také „pražská zásilka“, i když se myslí zásilka nikoli z Prahy, nýbrž určená pro Prahu. Podobný rozdíl významový najdeme i mezi výrazy lesní cesta a lesní politika, denní světlo a denní program, vědecká práce a vědecké stipendium, jazyková čistota a jazyková péče, hudební skladba a hudební výchova atd. — Příd. jméno lidový má ještě třetí význam, „prostý, cítící s lidem“, na př. lidový císař, kníže, kněz, řečník. Všechny ty tři významy jsou dnes živé; na daném spojení slov záleží, aby byly od sebe vždycky zřetelně odlišeny.

Naše řeč, ročník 30 (1946), číslo 8, s. 160

Předchozí Dvě poznámky k Bramborovu článku

Následující „Všeplenární“