Časopis Naše řeč
en cz

Dvě poznámky k Bramborovu článku

[Drobnosti]

(pdf)

-

(XXX, 33 n.) V tomto článku autor uvedl mezi svými příklady také větu: »O větném vyjadřování typu „S Balbínem učiněno zkoušku“… neexistuje žádné písemnictví.« K tomu poznamenáváme: Podle dnešního usu zůstává při přechodu do passiva předmět nepřechodného slovesa předmětem a vzniká t. zv. passivum neosobní (věta jednočlenná): pohrdali jím — bylo jím pohrdáno; šetřili slušnosti slušnosti bylo šetřeno. Předmět slovesa přechodného (tedy předmět v akusativě) se však v passivní vazbě stává podmětem a vzniká passivum osobní (věta dvojčlenná): učinili s ním zkoušku — byla s ním učiněna zkouška; vznesli na mne hodnosti — byly na mne vzneseny hodnosti. — V starším jazyce se však najdou odchylky od tohoto způsobu. U sloves nepřechodných bývá passivum osobní: Nechci pohrdán býti (Všehrd). — Slušnost šetřena má býti pilněji (Blahoslav). O tom píše Bartoš ve své Skladbě 1878/96. — Naopak bývá u slovesa přechodného passivum neosobní (předmět zůstane předmětem); to jsou případy Bramborou uvedené: S Balbínem učiněno zkoušku. — Vznešeno na mne hodnosti čestné. — Doklady z Veleslavína (Rozkázal, aby jich toliko polovici dáváno a placeno bylo) a z Kralické bible uvádí Zikmund, Skladba jazyka českého 1863/593. — Havránek v Genera verbi II, 88 uvádí i dialektický doklad z Bartoše: dež jo (krávu) prodáváno. Hojná je tato vazba v polštině, také v běloruštině a ukrajinštině.

V jiném takovém příkladu autor onoho článku praví, že se nikde nenajde poučení, zda je tvar rtoma starý duál či nic. Pokusme se vyplnit tuto [160]mezeru. Tvar rtoma je dobře staročeský. Gebauerova Historická mluvnice III, 1, 46 uvádí po dokladu ze žaltáře Klementinského (rtoma veselýma) a ze žaltáře Wittenberského (rtoma mýma), tedy ze stol. XIV, a našly by se i doklady jiné. Novočeské rtoma však není přímým pokračováním tohoto tvaru staročeského. Ten vymřel s ostatními duály. Novočeské mluvnice z první doby obrození ho také neuvádějí; nemá ho Dobrovský ani Nejedlý. Znovu jej do literatury uvedl rukopis Královédvorský: „(dušica) vyletě pěkným, táhlým hrdlem, z hrdla krásnýma rtoma (Jelen). Z Rukopisů jej přejali — jako tolik jiných slov a tvarů — básníci. Jako poetismus charakterisuje tvar rtoma výslovně Hattala 1857/202 i Zikmund 1874/60. Většina mluvnic jej však uváděla jako normální tvar spisovný; namátkou: Burian 1843/80, Vichterle 1862/62, Blažek 1877/91, Matiční brus 1881/11. Teprve Gebauer prohlásil tvar rtoma za zastaralý a strojený (Pravidla 1902, str. 31, 149).

Naše řeč, ročník 30 (1946), číslo 8, s. 159-160

Předchozí jh. (= Jiří Haller): Zázračná halena

Následující Lidový

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1