Časopis Naše řeč
en cz

Pachole

Václav Machek

[Drobnosti]

(pdf)

-

NŘ. se o tomto slově a o jeho odvozenině pacholek zmiňovala již třikrát (VI, 157, X, 156, XXIII, 275). Z těch míst je vidět, že není dosud jednoty ani jistoty v posuzování jak původu, tak ani jednotlivých hláskových zjevů.

Slovo to nemusí znamenat jenom chlapce; v jedné moravské písni praví děvče: já se vdávat nebudu, pacholátkem pobudu (cit. z Bartošova slovníku); Příruční slovník cituje z Holečka pašolinka ‚děvčátko‘ (vedle pašolíček ‚chlapec‘; š je výsledek expresivního změkčení). Hledáme-li vlastní významovou oblast, kam náleží pachole, nesmíme se ovšem dát zavésti tím, že odvozenina pacholek má význam ‚sluha, čeledín‘ a že má někdy nebo zpravidla přídech hanlivý. V některých krajích (na jižní Moravě a na východním Slovensku) je pacholek — asi jako parobek — svobodný hoch, řádný a hodný, tak je tomu i s p. pacholek a 1. pacholk. Tím více to platí o neutru pachole. Jungmann i Příruční slovník mají citáty, z nichž je vidět, že pachole se říkalo o děcku dobře chovaném, sličném, panském, milovaném, dále o panských pážatech, což byli vybraní švarní chlapci dvorných způsobů. Vzhledem k tomu dáme proti Lehrovi (viz NŘ XXIII, 275) za pravdu Bernekerovi, jenž spojil (I, 395) pachole s r. slovesem choliť ‚držeti v čistotě, pěstovati, pečlivě opatrovati, rozmazlovati‘, které je prastaré (rovná se indickému kšaláyati ‚myje, čistí a pod.‘ a je jedním ze vzácných dokladů isolovaných kausativ slovanskoárských; v. Slavia 16, 174). České doklady o tom, že se míní děcko pečlivě pěstované, upevňují toto spojení nade vši pochybnost. Předpona pa- však naznačuje, že slovo to bylo původně asi název posměšný, závistivý, nevlídný; nižší nebo podřízení lidé, panští služebníci i prostý lid, mezi sebou jím jmenovali panské „mazánky“, s nimiž se dělalo příliš mnoho „orací“. Způsob tvoření příponou -et- má obdobu v slovech nemluvně, mrně, nedochůdče, holoplíště, většinou také nevlídných. To, že se význam slova měnil (od ‚dítěte pečlivě chovaného‘ k pouhému [163]‚chlapci‘ nebo ‚děvčeti‘ a dále k ‚sluhovi‘ a ostatním přeneseným významům), bylo způsobeno tím, že se základní sloveso choliti do češtiny ani do ostatních západoslovanských jazyků nedochovalo. A konečně h v slovenském paholok je změna pouze hlásková jako v nehať, nahať za nechati.

Naše řeč, ročník 28 (1944), číslo 7, s. 162-163

Předchozí J. Malý: Ocelová cesta

Následující Podivná shoda

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1