[Články]
-
(Viz NŘ. XXVI, 80 n.)
(Ostatek)
R
Radim, 2. -ě i -i | 2. Radimě |
raditi, příč. raděn; u- | též razen |
radnice; Staroměstská radnice | staroměstská |
rahýnko | též rahénko |
rejnok | rýnok |
rejsek | též rýsek |
remontérky | remontoárky i -oirky |
rendezvous [randevú] | [randévú] |
renesance | též renaissance |
reportér | reporter |
reservista, mn. 1. -é i -i | jen reservisté |
reservoár | též reservoir |
résumé | resumé |
rétorický | retorický |
révokaz, 2. -a | 2. -u |
revue [revý] | [revy] |
rez, 2. rzi ž.; rez, 2. rezu m. | též 2. rze, reze ž. (častěji než rzi) |
rezeda | též reseda |
Rhodos | Rodus |
rorýs i rorejs | jen rorýs |
rozčepýřiti i rozčepejřiti, rozk. rozčepejři | rozčepýřiti, rozk. rozčepyř |
rozebrati, rozeberu | též rozberu |
rozedrati, rozederu | též rozderu |
rozehnati, rozeženu | též rozženu |
rozemlíti, rozemelu | též rozemleti, rozmelu |
rozepnouti; rozpjav, rozpjal atd. i rozepjav atd. | jen rozpjav atd. |
rozpětí, ve smyslu hmotném rozepnutí | jen rozpětí |
rozeprati, rozeperu | též rozperu |
rozepsati, rozepíši | též rozpíši |
rozestavěti, rozestaviti | též rozstavěti, rozstaviti |
rozestlati, rozestelu | též rozstelu |
rozestoupiti se | rozstoupiti se |
rozestírati | též rozstírati |
rozestýlati | též rozstýlati |
rozezvučeti | též rozzvučeti |
rozežrati, rozežeru | též rozžeru |
rozkoš, 2 -e | 2. též rozkoši |
rozpomenouti se, příč. rozpomenul i rozpomněl | též rozpomníti; jen rozpomněl |
rozsívka | též rozsévka |
rozsmykati | rozsmýkati |
roztíti; podst. roztětí n. rozetnutí | jen roztětí |
rozvaděč, mn. 1. rozvaděče | mn. 1. rozvaděči |
též rozevírati | |
rozžehnouti, rozžehnu | též rozežhnouti, rozžnouti; též rozežhnu, rozžnu |
rozžehnuv, rozžehl, rozžehnut i rozžav, rozžal, rozžat | jen rozžav, rozžal, rozžat místo rozžeh, rozžehl, rozežžen |
rozžhaviti | též rozežhaviti |
rozžvýkati | též rozežvýkati |
rtuť, 2. -ti | 2. též -tě |
rudiment, -u m. | rudimentum, -ta stř. |
rudolfinská doba | rudolfínská |
rukojmě jen 1., 2., 4. jedn., jinak tvary od rukojmí, 2. -ího | rukojmě lépe než rukojmí |
rusalka | rusálka |
rváti, rozk. rvěte i rvete | rozk. jen rvěte |
Rybitví | Rybitvy, nikoli Rybitví |
rzivý | též rzavý |
ržáti, příč. ržál, podst. ržání; za- | rzáti, rzal, rzaní; nikoli ržáti, ržal, ržání |
Ř
Řaditi, příč. řazen i řaděn; nad-, pod-, pře-, při-, v-, vy-, za- | řaděn (řazen) |
řemen, 2. -u | 2. řemene |
řemínek | též řemének |
řešátko | řešítko |
řezati, řeži, řežu, řezám; z- | jen řeži, řezám |
říci; jen 1. jedn. řku, 3. mn. řkou; do-, z- | též řeknouti; též 2. řčeš, rčeš atd. |
řídítko | řidítko |
říkadlo | řikadlo |
Říp, 2. Řípu | Říp i Řip, 2. Řipu |
řváti, rozk. řvěte i řvete | rozk. jen řvěte |
S
Samospasitelný | samospasný |
Samuel, 2. -e i -a | 2. jen -e |
sanctissimum | sanktissimum |
sběř, 2. -i i -e | 2. jen -i |
Scylla | Scyla |
sdostatek | s dostatek |
seč, 2. -e | 2. též -i |
sečísti, sečetl | sčísti, sčetl |
sedění i sezení | sedění, ne sezení |
sedmnáct | též -nácte |
sejmouti; podst. snětí i sejmutí | jen snětí |
semeno | sémě |
senoseč, 2. -e | 2. též -i |
sepnouti; podst. spětí, sepětí i sepnutí | jen spětí a sepětí |
sepsati, sepíši | též spíší |
sergeant i seržán | jen sergeant |
sezona (saisona) | |
sezónní i saisonní | sezonní |
sgraffito | sgrafito |
shromaždiště | též shromáždiště |
schema, 2. -atu | 2. též -ata |
schisma, 2. -atu | 2. též -ata |
schlíplý | schliplý |
schnouti, přič. schnul, ale -schnouti, příč. -schl; se-, u-, vy- | též sesechl, usechl, vysechl |
Sibylla, sibyllský | Sibyla, sibylský |
síci, příč. sekl | též síkl |
síra nekrátí vůbec | též sirou atd. |
sírovitý | též sirovitý |
síť, 2. -tě | 2. též -ti (řidčeji) |
-síti; na-, o-, po-, roz-, vy-, za- | též -seti |
sjímati, snímati | též sejímati |
skála, 7. jedn. skálou | skalou |
skálopevný | skalopevný |
sklenka, sklenkář i sklínka, sklínkář | jen sklenka, sklenkář |
sklep, 2. -a | 2. -u |
skořápka, skořepina | ob. též šk- |
skráň | též skráně |
skroutiti (dohromady), zkroutiti (ruku) | jen zkroutiti |
skrupule, 2. -í ž. mn. | skrupul, 2. -e m. |
skrýš i skrýše | jen skrýše |
skrývačka | skryvačka (slovo jiného významu) |
skřehotati | též skřehtati |
skříň | skříně |
skřípnouti; pře-, při-, u-, za- | též (skřipnouti) |
skvrna | ob. též šk- |
slabina | slabizna |
sláma krátí jen 2. mn. slam | krátí v pěti tvarech (slamou, slamám atd.) |
slámka | slamka |
-slav, 2. -ě i -i; Budi-, Čá-, Jaro-, Přiby-, Sobě-, Suli-, Vrati-, Zbra-, Zby- atp. | 2. jen -ě |
slévárna | slevárna |
slez; slezový | sléz, slíz; slézový |
vévodství Slezské | vévodství slezské |
slivovice | slívovice |
sloka | sloha, nikoli sloka |
slouti, příč. slul | též sloul |
Slovač, 2. -e | 2. -i |
slza pravidelně podle „žena“ | též množ. slze, slzí |
slzeti, slzejí i slzí | jen slzejí |
smola, 7. smolou; smůla, 7. smůlou | jen smolou od smola i smůla |
smotati (svinouti), zmotati (uvésti ve zmatek) | uvádí se jen zmotati |
smýknouti | též (smyknouti) |
sněť, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi | sněť i snět, 2. -ti |
snětivý i snětlivý | jen snětlivý |
souvrať, 2. -tě | 2. též -ti |
spásonosný | spasonosný |
jen spíše | |
Split | též Splět |
Spojené státy americké | Spojené státy severoamerické |
spratek, 2. -tku (neživ.), -tka (živ.) | 2. -tku i -tka |
spropitné | zpropitné |
spřež, 2. -e | 2. též -i |
ssutina | též sutina |
staročech (přívrženec politické strany) | Staročech |
starozákonní | též -zákonný |
Staré Město | Staré město (část Prahy), Staré Město (obec) |
Starý Zákon | Starý zákon |
stať, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi | jen 2. -ti |
stébélko, stébelnatý, stébelniny | stebélko, stebelnatý, stebelniny |
stehýnko | též stehénko |
sténati; za- | stenati |
step, 2. -i; mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -mi | jen 2. -i |
stěžeje | též stežeje |
stěžeň | též stežeň |
stínidlo, stínítko | stinidlo, stinítko |
stínka (hmyz) | stínka (stinka) |
stírací | též stěrací |
stisknouti, příč. stisknut | stištěn |
stláti, přech. stela, stelouc | stele, stelíc |
Stockholm | Stokholm |
století, mn. století n. staletí | bez údaje o mn. čísle |
stonati, stůňu, přech. stonaje | též stůni (řidčeji), přech. stůně |
strakapúd | strakapoun |
stráviti (pokrm, čas) | stráviti (pokrm), ztráviti (čas) |
strávník | též stravník |
strouha krátí jen 2. mn. struh | krátí v pěti tvarech (struhou, struhám atd.) |
strůje i strůj | jen strůje |
střapec i třapec | střapec, častěji třapec |
stříknouti; do-, na-, po-, pře-, roz-, u-, v-, vy-, za- | též (střiknouti) |
stříti, -střu, -střou; obe-, pode-, po-, pro-, při-, roze-, rozpro-, za- | stru, strou |
stříž i stříže (stříhání ovcí) | jen stříž |
studánka | též studénka |
sůl, 2. soli; mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi | jen 2. soli |
sušírna i sušárna | jen sušírna |
svatojirský | též svatojiřský |
svíce, mn. 2. svěc i svic | též svící |
svinský | sviňský |
svítidlo | svitidlo |
svižný i švižný | jen švižný, chybně svižný |
synopse i synopsis | jen synopse |
syntax i syntaxe | jen syntaxe |
sýrec | syrec |
Šál i šála | jen šál |
šestnáct | též -nácte |
šídlo | šidlo |
šidélko i šidýlko | jen šidélko |
škubati | též šklubati |
šlépěje i šlépěj | jen šlépěje |
špeditér | též speditér |
šťáva nekrátí vůbec | krátí v pěti tvarech (šťavou, šťav atd.) |
štípadlo | štipadlo |
štváti, rozk. štvěte i štvete | rozk. jen štvěte |
T
Tábor, 2. -a | 2. též -u |
táboři, stoupenci táborští | Táboři |
taille [tajle] | též talie |
tamburaš | tamburáš |
tantiéma | tantiema |
taxa, taxativní, taxátor | též taksa, taksativní, taksátor |
tázati se, táži se, tážu se; o- | jen táži |
tellurium | telurium |
tenký, 2. st. tenčí | též tenší |
terpentin | terpentýn |
tesati, teši, tešu, tesám; s- | jen teši, tesám |
text | též tekst |
textilní | též tekstilní |
thema, 2. -atu | též téma; 2. též -ata |
theorie, theoretický | též teorie, teoretický |
these | též thesis |
Thessalie | Thesalie |
tipec, típek (slepičí nemoc) | típec (tipec) |
tisknouti, příč. tištěn (o knihtisku), tisknut (jinak); vy- | jen tištěn |
titul, 2. -u | 2. též -e |
tíže i tíž ž. | jen tíže |
tíže i tíž přísl. | jen tíže |
tkvíti, tkví i tkvějí; u- | jen tkví |
tlíti, tlejí i tlí, rozk. tlej i tli, přech. tleje i tle | jen tlejí, tlej, tleje |
tmel, 2. -e i -u | 2. jen -e |
tmíti se; se-, za- | též tměti |
tónina | tonina |
topol, 2. -u | 2. též -e |
totalisátor | totalisatér |
trať, 2. -ti; mn. 1., 4. -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi | jen 2. -ti |
tráva krátí jen v množném čísle | krátí v pěti tvarech (též travou) |
trávovitý | travovitý |
tresť, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi | jen 2. -ti |
též trofeje | |
Troja | též Troje |
trouba krátí jen 2. mn. trub | v množném čísle tvary dlouhé i krátké |
trůčky ž. | trůčky m. |
truchliti, truchlící | též truchleti, truchlející |
trust (bez udání výslovnosti) | [trast] |
trymó | též trumeau |
trýznitel | tryznitel |
třásti, třesu; po-, roz-, vy-, za- | též třasu |
třemen i třmen, 2. -u | 2. -e |
tříčtvrtní takt | též trojčtvrtní |
třídírna | třidírna |
tříměsíční | též trojměsíční |
třináct | též -nácte |
třípatrový | též trojpatrový |
tříti, třu, třou; na-, o-, po-, pro-, pře-, při-, roze-, se-, u-, ve-, vy-, za- | tru, trou |
třpytiti se; za- | též třpytěti se |
Tuilerie | též Tylerie |
tulipán, 2. -u | 2. -a |
tůně i tůň | jen tůně |
turner, 2. -a | turnéř, 2. -e |
tuš, 2. -e ž. (černá barva) | též mužské |
tvář, 2. -e, ale v potu tváři | 2. -e (-i zastar.) |
týden, 2. týdne | též téhodne |
tymián i dymián | jen tymián |
Týnský chrám | týnský chrám |
tyrrhenský | tyrhenský |
týž, stř. totéž; 2. ž. téže | stř. též, 2. ž. též |
U
U s 6. p. jen v několika ustálených rčeních před v; u vytržení, u vidění, u vyjevení, u víře | jen v jistých případech, na př. u městě, u vodě |
úběl, 2. -e i -u | 2. jen -e |
učedník | též starší učedlník, učenník |
účtovatel | učtovatel |
udíleč | udileč |
uhel, 2. -e i -u (k topení) | 2. jen -e |
uhrančivý | též uhrančlivý |
Uhry, 3. Uhrám | 3. též Uhrům |
újma | též ujma |
ujmouti; ujal, ujat, ujetí, ale při ženských ručních pracích ujmul, ujmut, ujmutí | jen ujal, ujat |
uklínovati | uklinovati |
ukolébavka i ukolíbavka | jen ukolébavka |
úl, 2. -u | 2. též -e |
umístiti, příč. umístěn | též (umíštěn) |
upjatý | též upatý a (upiatý) |
upnouti, upjav, upjal, upjat, též upnuv, upnul, upnut (hmotně) | jen upjav, upjal, upjat atd. |
též (uprážďněn) | |
Ural, uralský | Urál, urálský |
uštěpáček, uštěpačný | též uštipáček, uštipačný |
úterý m. i stř. | jen mužské |
utíti; utětí i utnutí | jen utětí |
uvědoměn, uvědomění | uvědomen, uvědomení |
úvrať, 2. -tě | 2. též -ti |
V
Vábidlo | vabidlo |
vaditi, příč. vaděn | též vazen |
vágní | vagní |
váha má dvojtvary ve všech pěti tvarech (měřicí jednotka — krátké, měřicí náčiní — dlouhé) | v 2. mn. je jen vah |
varhany ž. | též m. |
vázati, váži, vážu; na-, ob-, od-, pod-, pře-, při-, roz-, s-, u-, za- | jen váži |
včelín, 2. -a | 2. -u |
večeřeti, večeřejí i večeří, rozk. večeř, přech. večeře; po- | jen večeřejí; rozk. též večeřej, přech. též večeřeje |
vědérko i vědýrko | jen vědérko |
velikonoce i velkonoce, -ční | jen velikonoce, -ční |
Velký pátek | Veliký pátek |
Velim, 2. -ě i -i | 2. jen -ě |
velmoc, 2. -i; mn. 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi | 2. -i, podle kost |
vemeno | výmě, vymeno, v ob. mluvě vemeno |
vepsati, vepíši | též vpíši |
Versailles [Versaj]; 3. -llím, 6. -llích, 7. -llemi | též Versaje, 2. -aj, 3. -ajům, 7. -ajemi, -aji |
ves; mn. 3. vsím i vesnicím, 6. vsích i vesnicích, 7. vesnicemi | 3. vsem, 6. vsech, 7. vesmi |
Březiněves | Březňoves |
vesmír, 2. -u | 2. též všeho míra |
vestibul, 2. -u m. | též vestibulum, 2. -a stř. |
více i víc | jen více |
vícekrát i víckrát | jen vícekrát |
vignetta i viněta | jen viněta |
Viléma i Vilma, lépe než Vilemína a Vilemina | Viléma, lépe než Vilémina a Vilemína |
víra krátí jen 2. mn. věr | krátí v pěti tvarech (věrou, věrám, věrách atd.) |
viržinko stř. i viržinka ž. | jen viržinka |
visací | též visecí |
vkleče i kleče | jen kleče; chybně vkleče |
vkliňovati | vklinovati |
Vladislavský sál | vladislavský sál |
vladyka | vládyka |
vláha nekrátí vůbec | 7. též vlahou |
vlakénko i vlakýnko | |
Vlám [Flám] | Flám |
Vlára i Vlář | jen Vlář |
Vlašim, 2. -ě i -i | 2. jen -ě |
vléknouti i vlíknouti; do-, na-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, s-, vy-, za- | též (vleknouti) |
vleže i leže | jen leže; chybně vleže |
vole, 2. -ete | 2. též vole |
Volyně (české město) | Volyň |
voněti, vonějí i voní | jen vonějí |
voršilky | uršulinky |
vrána krátí jen v množném čísle | též 7. jedn. vranou |
vratič | vrátyč |
vratký | vrátký |
vrhnouti; od-, pod-, pře-, u-, vy-, z-, za- | též vrci |
vrchol, 6. -e i -u | 6. jen -e |
vříti, vřu, vřou; ote-, poote-, při-, roze-, se-, vy-, za-, zane- | vru, vrou |
vsedě i sedě | jen sedě; chybně vsedě |
vstoje i stoje | jen stoje; chybně vstoje |
vtíti, podst. vtětí i vetnutí | jen vtětí |
Vulgáta (latinský text bible) | vulgáta |
vyběračný a vybíračný | jen vyběračný |
vyběravý i vybíravý | jen vybíravý |
výběrčí, 2. -čího | 2. též -čí |
výduť, 2. -tě | 2. též -ti |
výhružný | vyhrůžný |
vyjmouti; podst. vynětí i vyjmutí | jen vynětí |
vykrystalovati | též vykrystalisovati |
vyléčitelný, ne- | vylečitelný |
výlivka i výlevka | jen výlivka |
vymastiti, rozk. vymasti i vymasť | jen vymasť |
vynalézti | též vynaleznouti |
vyplíti, vypleji | též vypleti |
vyprázdniti, příč. vyprázdněn | též (vyprážďněn) |
vyřčení | též vyrčení |
vyseděti, příč. vyseděn i vysezen | jen vyseděn, ne vysezen |
vysmýčiti, rozk. vysmyč i vysmýči | jen vysmyč |
výše i výš | jen výše |
vytíti; podst. vytětí i vytnutí | jen vytětí |
vyvoditi, příč. vyvozen (ale voděn) | též vyvoděn |
vývozní i vývozný | jen vývozný |
vyzráti, vyzraji | též vyzrám |
vzápětí | v zápětí |
X
Xantippa | Xantipa |
Z
Ž
Žába: a) = zvíře: krátí v množném čísle; b) = dívka: krátí jen v 2. mn. | v obou významech krátí v pěti tvarech |
žaludek, 2. -dku | 2. též -dka |
žebírko | též žebérko |
žebřík | též řebřík |
žebříček; ale rostlina řebříček |
|
žebřiňák | žebřiňák i řebřinák |
želeti, želejí i želí, rozk. žel, přech. žele | jen želejí, rozk. též želej, přech. též želeje |
žerď 2. -di; mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi | jen 2. -di |
žhnouti, žehla | též žhla |
žíti i žnouti, žnu | jen žíti |
život, -a; život, -u (část oděvu) | jen 2. -a |
žízniti | též žízněti |
žluč, 2. -i i -e | 2. -i (-e) |
žráti, žereš, rozk. žer | též (žéřeš), rozk. též (žeř) |
Naše řeč, ročník 26 (1942), číslo 5, s. 146-155
Předchozí Josef Brambora: O některých jazykových zvláštnostech našich spisovatelů
Následující jh. (= Jiří Haller): Česká divadelní mluvnice