[Posudky a zprávy]
-
„Starou zásadu, že »přídavné jméno je nepřítelem podstatného«, neznají nebo nechtějí znáti nejen autoři píšící k vůli řádkům, ale ani někteří básníci, prosaikové a řečníci, kteří by se rádi vyjadřovali působivě. Hromaděním přívlastků a přístavků však právě zeslabují svoje myšlenky a při tom unavují čtenáře a posluchače, neboť je nutí neustále natahovat nebo stlačovat obsah pojmů, které jsou vyjádřeny jmény podstatnými.“
Naše doba 48, 1941, 383.
Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 5-6, s. 188
Předchozí J. Čarek: Jazyk a národnost
Následující Josef Wasserbauer: Učitel a mluvnice