Dramatická mluva

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

„Divadelnost hry závisí také na dialogu, na mluvě. A ta mluva musí být právě tak dramatická jako děj. Musí to být živé slovo, jak se skutečně mluví, třebaže přetavené v mluvu básnickou. Vzorem takové dramatické mluvy jsou dialogy v díle Bož. Němcové. Tam slyšíme mluvit živého člověka nejkrásnější naší mateřštinou. Jsme okouzleni a ani si neuvědomujeme, že to bylo napsáno před sto lety. Živá mluva se tak rychle nemění jako řeč spisovná. Třebaže jedna na druhou vzájemně hluboce působí, živou mluvu napájí přímo život, a proto z ní, přímo z těch živoucích zdrojů musí čerpat dramatik, aby slovo na jevišti žilo, aby rozradovávalo, aby rozesmutňovalo, aby přibližovalo nejhlubší dramatické dění našemu chápání. Nejde mnohdy o žádné zázraky. Když řekne Karkulka úzkostně: „Babička nám stůně…“, jak jinak to promlouvá k divákovi než na příklad taková papírová věta: „Naše babička je velmi nemocná, máme o ni strach!“ A přece skoro v každé hře pro děti máte takových papírových dialogů plné stránky. Sebe lepší hru se sebe životnějšími postavami může takový dialog utlouci k smrti.“ L. Bubelová v Úhoru XXVIII, 1940, 64—65.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 9-10, s. 294

Předchozí Sbírání lidových jmen rostlin

Následující Křížovka, skrývačka