Časopis Naše řeč
en cz

Skloňování zájmena týž, tentýž

[Drobnosti]

(pdf)

-

(A. H.) Zájmeno týž, tentýž se ve všech pádech skloňuje podle přídavných jmen vzoru chudý. Má tedy vždycky touž koncovku, jakou by v příslušném pádě mělo přídavné jméno chudý, jenom se k ní připojuje ještě koncové -ž. Na př.: téhož kraje (jako chudého kraje), témuž člověku (j. chudému), v témž místě (j. v chudém), s týmž člověkem (j. s chudým), touž ženu (j. chudou), o téže ženě (j. chudé), s touž ženou (j. s chudou), tíž nebo titíž mužové (j. chudí), týchž mužů (j. chudých), s týmiž muži (j. s chudými) atd. Tvary, které se s tímto skloňováním neshodují, nejsou správné, na př. v tomtéž (správně: v témž, jako chudém), s tímtéž, s tímže (spr. s týmž j. chudým), tutéž (spr. touž, jako chudou), s toutéž (spr. s touž, jako chudou), těchže (spr. týchž, jako chudých), těmže (spr. týmž, jako chudým), s těmitéž (spr. s týmiž, j. chudými) atd.

Složené zájmeno tentýž má jen tyto tvary: v jedn. čísle 1. pád tentýž, tatáž, totéž (tvar tentýž je zároveň 4. pádem muž. rodu neživotného, tvar totéž 4. pádem středního rodu), v množ. čísle 1. pád titíž, tytéž, tatáž (tvar tytéž je též ve 4. pádě muž. a žen. rodu, tvar tatáž ve 4. pádě střed. rodu). Jinak, t. j. v pádech nepřímých, užívá se jen kratších tvarů od zájmena týž.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 3, s. 96

Předchozí Příjmení a křestní jméno

Následující Václav Vojtíšek: O starých jménech pražských ulic