Časopis Naše řeč
en cz

Jak se ujal název výsadek

Antonín Opravil

[Články]

(pdf)

-

Ve Vojenských rozhledech čís. 1/1936, str. 174 n. byl otištěn poučný článek „Letecké desanty“. Jeho autor, PhDr. F. Kurfürst, napsal v úvodě k němu: „Desantem se rozuměla až dosud operace válečného loďstva a vojsk pozemních, jejímž účelem bylo vysazení vlastních nepřátelských sil na nepřátelském pobřeží. Takový desant provedli na př. Spojenci r. 1915 v Dardanelách. To je desant námořní. Mohou být i jiné desanty, jako náš odvážný desant na jezeře Bajkalském roku 1918, a dokonce [73]i desanty říční na širokých vodních tocích. Netušený rozvoj letectva dovoluje, že můžeme mluvit i o desantu leteckém.“ V poznámce pod čarou pak uvedl: »Slova desant je tu užito pro jeho stručnost a proto, že se hodí pro všechny druhy této operace, ať jde o vysazení z lodi na pobřeží nebo o vysazení z letadel. Užít výrazu „vyložení vojska“ není dobře možno, ježto je to výraz příliš široký a neurčitý. „Vysazení vojska“ je sice termín přiléhavější a je ho místy v článku užito, ale doslovně to znamená jen jeden způsob leteckého desantu, t. j. vysazení vojsk z přistalých letadel. Z těchto důvodů a pro stručnost dána zatím přednost termínu desant, kterého dosud užívali Rusové, přizpůsobivše francouzský a anglický termín, odvozený od descendere, t. j. sestoupiti. Termínu „debarkace“ může býti použito jen o skutečném vysazení vojska z lodi, a tu ovšem nám stačí naše české „vysazení z lodi“. Ve chvíli, kdy článek dáváme do tisku, dovídáme se, že se pro desant navrhuje jednak „snůška“ nebo „snáška“, jednak „výsadka“ i „vysádka“; o obou posledních výrazech platí totéž, co bylo řečeno výše o „vysazení vojsk“, a to v míře ještě zvýšené, neboť Rusové užívají termínu „vysadka“ skutečně jen o vysazení vojsk z přistalých letadel. Co se týče pojmenování „snůška“ nebo „snáška“, mají oba termíny též tu přednost, že jsou stručné a že není třeba přidávat k nim přídavné jméno jako u jiných navrhovaných termínů; není třeba říkat letecká snůška nebo snáška, stačí samo substantivum.«

K této poznámce připojila redakce uvedeného vojenského měsíčníku návrh, v němž byl doporučen pro takové vojenské podniky název letecký výsadek (množ. č. výsadky) a v němž zároveň bylo podotčeno, že se tvarem i významem blíží slovu ruskému a že jde jen o to, zvyknout mu.

Co asi vedlo pisatele onoho návrhu k zavedení slova výsadek? Hlavně úsilí, mít za poruštěné francouzské slovo desant [десант, franc. descente (desant), angl. však descent (vysl. dysѐnt) ] výstižné slovo české dříve, než se ono přizpůsobené cizí slovo octne v některém slovníku jazyka českého. Proto si napřed uvědomil, že účelem bojového podniku zvaného do té doby „letecký desant“ je vysadit v týle nepřátelském buď vlastní jednotlivce nebo menší jednotky, zejména zákopnické, k úkolům záškodnickým, zpravodajským a p., anebo větší jednotky pozemního vojska s úkoly bojovými i s příslušnými bojovými prostředky a že ono vysazení lze uskutečnit buď po přistání letounů, nebo seskoky jednotlivců, hlídek, jednotek (spuštěním materiálu a zbraní) padáky s letounů letících; poté zahrnul do [74]pojmu, o který šlo, jak vysazení z přistalých letounů, tak vysazení z letících letounů s použitím padáků; a konečně začal uvažovat o novém českém názvu, kterým by cizí „desant“ dobře překřtil. Sloveso „vysaditi“ i ruské slovo „vysadka“ tu bylo, běželo o příponu. I zvolil příponu -ek, protože se jí od sloves, zpravidla dokonavých, tvoří i podstatná jména znamenající ne děj, nýbrž jeho výsledek, a hledal obdoby. Našel jich spoustu, na př. doplatek (= co je doplaceno), přístavek (= co je přistaveno i přistavěno), výkrojek (= něco vykrojeného), výlupek (= něco vyloupnutého), výňatek (= co je vyňato z knihy), výrobek (= vyrobený předmět), a tak připadl i na tvar výsadek (= to, co je vysazeno). Rozhodl se tedy přes to, že našel v Kottově Česko-německém slovníku pod heslem výsada, výsadka (zast. výsad) totéž slovo také ve významu „výběžek“ s doklady z Šafaříka a Palackého, vypustit slovo výsadek jako balónek na zkoušku v redakční poznámce onoho vojenského odborného časopisu a potom tři léta sledoval vojenské písemnictví, aby zjistil, který z navrhovaných výrazů zvítězí. A přesvědčil se nade vši pochybnost, že jsme přivykli výrazu letecký výsadek úplně, neboť se bez hluku ujal a rozšířil ve vojenské mluvě vůbec. Žije a myslím, že může být zařaděn do slovníku jazyka českého právě tak, jako do něho přišlo mnoho jiných nových domácích vojenských slov, která nejen z nezbytné potřeby, ale i z velké lásky k čistému jazyku razili a zavedli naši vojáci.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 3, s. 72-74

Předchozí Jaroslav Průšek: Jak přepisovat japonská slova do češtiny

Následující Dr. Josef Šmahel: Výraz nebíčkovat v myslivecké mluvě

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1