Časopis Naše řeč
en cz

Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého

Jiří Haller

[Články]

(pdf)

-

(Viz NŘ. XXII, 1938, 266 n.)

O spojce i praví PS., že spojuje v kladných větách souřadné větné části nebo kladné věty; spojení spojkou i je těsnější než spojení spojkou a, a proto tak bývají spojovány výrazy, které vyjadřují představy vnitřně spolu nějak souvisící nebo navzájem se doplňující. V záporných větách je pravidlem spojka ani místo spojky i; jen archaisticky bývá spojka i také ve větě záporné, na př.: Nedej zahynouti nám i budoucím. Vedle toho mívá spojka i též význam vytýkací nebo zdůrazňovací, stupňovací, často ve spojení ano i, ba i, dokonce i; také v tomto významu stává ve větách záporných místo ní spojka ani. Dále vyjadřuje spojka i význam připouštěcí (třebas i, i když, i kdyby, byť i a pod.) nebo uvádí věty vyjadřující následek, důsledek toho, co předcházelo, a má smysl „tedy, proto“, na př.: Vtom slyší venku koňský dupot. I myslí si: Kdopak to asi k nám zabloudil? (Němcová.) Konečně mívá spojka i také platnost citoslovce a uvádí věty vyjadřující jisté hnutí mysli, na př.: I hleďme, hleďme Němečka! (Rais.) I to aby čert vzal takové cestování! (Stroupežnický.) I bodejž tě sršeň sám —! (Erben.)

Citoslovce vyjadřující hlas osla se píše ia, iá nebo ija, ijá; vyskytuje se dokonce, arci řídce, i sloveso iakati s významem „křičeti ia“ (PS. je dokládá z Heyduka). U hesla iamb odkazuje PS. na heslo psané s j, jambus (je uvedeno dále s. v. jamb). Podst. jméno idea se skloňuje podle vzoru žena (kromě 3. a 6. p. jedn. č. a 2. p. mn. č.) a má tyto tvary: v jedn. č. 1. p. idea, 2. p. idey, 4. p. ideu, 5. p. ideo, 7. p. ideou; v množ. č. 1. a 4. idey, [77]3. p. ideám, 6. p. ideách, 7. p. ideami; anebo podle vzoru duše (kromě 1. a 5. p. jedn. č.) a píše buď s j, nebo bez něho: v jedn. č. 2. pád ideje, 3. a 6. p. idei, ideji, 4. p. ideji, 7. p. idejí; v množ. č. 1. a 4. p. ideje, 2. p. ideí, idejí, 3. p. idejím, 6. p. idejích, 7. p. idejemi. Pravidla čes. pravopisu dosud psala j toliko před e (v tvaru ideje), kdežto jinak doporučovala tvary bez něho (idei, idei) a v množ. č. v 3., 6. a 7. pádě uváděla jen tvary podle vzoru žena. Podst. jméno idealista (v mn. č. idealisté) má vedle sebe řidší druhotvar idealist (2. p. idealista).

Slova složená s latinskou předponou il- píše PS. dvojím způsobem: buďto zachovává původní pravopis a píše dvě l (illace, illát, illegalita, illegální, illegálnost, illegimita, illegitimní, illegitimnost, illiberalita, illiberální, illikvidní, illimitovaný, illiterární, illogický, illogičnost, illoyální, illuminát, illuminátský, illuminismus, illusijní), anebo skupinu ll zjednodušuje (iluminace, iluminační, iluminátor, iluminovati, iluse, ilusionik, ilusionismus, ilusionista, ilusonistický, ilusivní, ilusivnost, ilusorní, ilustrace, ilustrační, ilustrátor, ilustrovati). Slova Illyr, illyrský, illyrismus se píší se dvěma l. Podobně se píší také slova latinského původu s předponou im-: buďto způsobem původním (immaterialismus, immateriální, immediátní, immerse, immersní, immoralismus, immoralista, immoralita, immorální, immorálnost), nebo se zjednodušenou skupinou dvou mm (imakulátní, imanentistický, imanentní, imatrikulace, imatrikulovati, imigrace, imigrační, imigrant, imobilární, imobilie, imobilisace, imobilisovati, imobilní, imobilnost, imortela, imortelka, imunisace, imunisovati, imunita, imunitní, imunní a pod.). Zato předpona in- zůstává i před n, na př. innervace, innervační, innervovati, innovace.

Slovo inclusive (inklusive) se překládá výrazem „v to počítaje.“ Francouzský název interiér (vnitřní zařízení bytu, budovy; vnitřek) píše PS. ve shodě s obecnou výslovností.[1] Název vojenského vysloužilce zní invalid (2. p. invalida) nebo invalida (2. p. invalidy); 1. p. mn. č. je v obou případech invalidi. Jména latinského (nebo románského) původu s předponou ir- zachovávají zpravidla dvojí r (irracionalismus, irracionalista, irracionální atd.; irradiace, irrealismus, irrealista, irreální atd., irreducibilní, irregularita, irregulární, irrelevantní, irreligiosita, irresolutní, irreversibilita, irritabilita, irritace, irritační atd.); [78]jen slova iredenta, iredentismus, iredentista, iredentistický, iredentský se píší s jedním r místo původních dvou. Křestní jméno Isabela se píše se s, obecná jména izabela (= izabel), izabelka, izabelový a pod. se z. Biblické jméno Izrael a jeho odvozeniny (izraelita, izraelitka, izraelský, izraelitský) píše PS. se z. Jméno Izrael se skloňuje podle vzoru oráč.


[1] Označení intérieur, které se vyskytuje v pražských módních síních a pod., bylo by ovšem třeba vyslovovat po francouzsku. Tím opravujeme mylný výklad B. Havránka v Slovu a slovesnosti IV, 1938, 256.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 3, s. 76-78

Předchozí Dr. Josef Šmahel: Výraz nebíčkovat v myslivecké mluvě

Následující Vladimír Šmilauer: Výklady slov

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1