Časopis Naše řeč
en cz

Tryska

š.

[Drobnosti]

(pdf)

-

V zajímavém výkladu o terminologii karburátoru (NŘ. XXII, 255) přimlouvá se p. pisatel za slovo tryska[1] místo (dýza) a doporučuje je zvláště proto, že „jasně vyjadřuje funkci této součástky karburátoru“. [31]Zjevně se tím myslí na to, že při běhu motoru palivo z trysky „tryská“. Ale můžeme ze slovesa tryskati odvoditi slovo tryska? Bylo by to tvoření velmi zvláštní:

a) Deverbativa na -a nemívají význam „místo, kde se něco děje“. Poměrně nejblíže stojící slova zahrada, osada jsou „místo zahrazené, osazené“; vývěva, sprcha, zátka, podpěra, spona, závora jsou nástroje (pomůcky), jimiž se vzduch vyvěje, něco sprchuje, láhev „zatkne“, něco podpírá, spíná, zavírá. Sem patří i autorem doporučované přívěra (m. škrticí klapka), utvořené správně k přivříti, jako je opěra k opříti, zástěra k zastříti a (s jiným významem) záděra k zadříti..

b) Substantiva na -a, jichž je nemalý počet, tvoří se jen od sloves s předponami (jak viděti již z uvedených příkladů). Odchylek je velmi málo a jsou to vesměs slova stará (mluva, vláda, chůdy).

c) Ze sloves na -ati se tato jména tvoří velmi málo (hlavním základem jsou slovesa IV. třídy).

Slovo tryska nesouvisí nijak se slovesem tryskati. Je to dialektické slovo moravské, které podle zprávy královéhradeckého profesora Josefa Chmely, rodáka třebíčského, zapsal Jungmann s významem „cívka, trubka ke kouření, Pfeifenrohr, Tabakspfeifenrohr, das Munstück bei der Tabakspfeife“ (tedy to, čemu říkáme „troubel“). Jungmann zná podoby trystka a tryska, Kott IV, (1884) dokládá podle Prusíka a přerovského profesora Ant. Krondla z východní Moravy i tréska; jinde má tréstka, trýstka; Bartošův Slovník má tréska.

Původ slova tryska vyplývá z těchto variant zcela jasně a zaznamenal jej již Jungmann: je to zdrobnělina slova tresť, trsti „třtina“. Z původního tréstka vypadlo ve skupině stk prostřední t (podobně vzniklo ze stklo sklo, ze švestka lidové šveska, Trávníček, Historická mluvnice, str. 173). Poměr mezi takto vzniklým tréska a trýska, tryska je takový, jako mezi okénko a okýnko-okynko, dobrého a dobrýho-dobryho. Tvary s ý jsou ve všech nářečích českých a v mnohých nářečích hanáckých; v jiných nářečích hanáckých (i v nářečí třebíčském) je krátké y (Bartoš, Dialektologie moravská II, 204, Trávníčkova Historická mluvnice, str. 273).

Slovo tryska je tedy západomoravskou obměnou slova tréstka, trýstka. Znamenalo stéblo třtinové, potom rourku vůbec. Z Jungmannova slovníka bylo toto slovo zavedeno do usu technického.

A na konec ještě zajímavý detail: německé slovo Düse bývá vykládáno — z češtiny, a to ze slova duše (Weigand, Deutsches Wörterbuch 5, 398; Grimm, Deutsches Wörterbuch II, 1755; Hirt, Etymologie der neuhochdeutschen Sprache 145). Je-li něco na této etymologii — bez bedlivého ohledání se neodvažujeme to tvrditi — bylo by třeba mysliti na prostředí hornické (do něhož se hlásí i německé Kux, podíl na dolech, prý z českého kus).


[1] Slova tryska se užívá i v terminologii vojenské (viz Rukověť pro řidiče motorových vozidel, vydanou Vojenským ústavem vědeckým, str. 100).

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 1, s. 30-31

Předchozí Š.: Dálnice

Následující Z novinářské češtiny

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1